Lukašenka si povolal Putin
Bělorusové s neutuchající energií protestují, na scéně se ale zjevuje další hráč – Kreml, který stojí za Lukašenkem. Podpora rozhodně nebude zadarmo.
V pořadí třetí nedělní demonstrace v centru běloruské metropole Minsku svou mohutností potvrdila, že lidé jsou ochotní v protestu proti režimu Alexandra Lukašenka pokračovat. Přišlo opět přes sto tisíc lidí, opět byly v akci zásahové jednotky i auta odvážející zatčené. Zatýkání už je sice méně brutální a cílené, ale pokračuje. Kvůli zastrašování se nedaří ani stávkami ochromit zemi, aby bylo možné režimu dát jasné ultimátum.
Rázně se naopak projevily Litva, Lotyšsko a Estonsko, které zakázaly Lukašenkovi a 29 dalším pohlavárům vstup do Pobaltí. Lukašenko odvetou hrozí, že přestane využívat pro tranzit litevský přístav v Klajpedě.
Situace využívá další hráč, ruský prezident Vladimir Putin. Ten pozval Lukašenka na jednání do Moskvy, která budou od začátku krize po vzájemných častých telefonátech první schůzkou tváří v tvář.
„Existuje oboustranná vůle k dalšímu posilování rusko-běloruského spojenectví a rozšíření vzájemné spolupráce ve všech směrech,“komentoval Kreml poslední telefonní rozhovor Putina s Lukašenkem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů.
„Jde o to, s konečnou platností vše vyřešit a domluvit se na podmínkách, za kterých by Rusko jasně podpořilo běloruské vedení,“ uvedl pro portál Nastajaščeje vremja politolog Valerij Karbalevič. „Moskva bude požadovat prohloubení spojenectví, hlavně přijetí cestovní mapy ekonomické integrace, čímž Minsk ztratí část suverenity,“míní politolog.
O hlubší integraci licitoval Lukašenko s Putinem už před volbami. Oba se důvěrně znají, tykají si a občas si spolu zahrají hokej, i když se traduje, že se moc nemusí. Ruský lídr těsně po volbách nechal svůj běloruský protějšek nějakou dobu ve štychu. Sice uznal výsledek hlasování – realitě neodpovídajících 80 procent hlasů pro stávajícího prezidenta –, ale i Kremlu poslušná média barvitě informovala o excesech Lukašenkových jednotek OMON. Postupně se ale Putin začal stavět za běloruského „baťku“především v tom, že mu slíbil záložní policejní jednotky.
Nyní je na řadě rozuzlení, Minsk možná bude muset ustoupit i tlaku Kremlu na zřízení vojenské či letecké základny na území Běloruska. Na druhou stranu Putin tlačí na jisté „zcivilizování“běloruského režimu, spočívající ve vyvarování se brutality a přijetí nové ústavy.
Příliš okatá pomoc Kremlu totiž může obrátit protesty, v nichž je určitý nacionalistický náboj, na protiruskou strunu. Otevřená podpora běloruské rebelie zase dříve nebo později hrozí smetením samotnému Putinovi a to si on dobře uvědomuje. Stejná hesla jako v Minsku se totiž objevují i v Chabarovsku na Dálném východě, který protestuje kvůli zatčení populárního gubernátora.
A důležitým faktorem je i Lukašenkova popularita v Rusku. Podle průzkumu společnosti VCIOM je tu nejpopulárnějším zahraničním lídrem, uznává ho polovina Rusů. Ti si cení, že je jako jeden z mála k jejich zemi přátelský, má tvrdou ruku a údajně důrazně postupuje k jevům, jako je korupce.