Vlčí zuby Pekingu

Čína chce ukázat svaly a Vystrčil se jí hodí

Málokterý diplomat normálně vyhrožuje vysokému představiteli jiné země. Většinou se tak děje jen před vojenskou akcí či tyto hrozby zaznívají od představitelů různých obskurních režimů. Proto vyhrožování šéfa čínské diplomacie Wang Iho předsedovi českého Senátu Miloši Vystrčilovi, že ho Čína za jeho návštěvu Tchaj-wanu „přiměje zaplatit vysokou cenu“, mnohé překvapila.

Ale neměla. Čína prezidenta a zároveň šéfa vládnoucí komunistické strany Si Ťin-pchinga už dávno není zemí, jakou byla za jeho předchůdců. Místo zásady věnovat se ekonomice a neukazovat svaly navenek je teď heslem nacionalismus, tvrdé prosazování čínského pohledu na mezinárodní dění, čínských zájmů a údajné nadřazenosti čínského systému. Po diplomatech teď prý Peking dokonce požaduje, aby si osvojili bojový duch při obraně Číny, tedy tvrdě postupovali proti svým potenciálním soupeřům. Přezdívá se jim proto „vlčí válečníci“, podle stejnojmenné akční nacionalistické střílečky o speciální jednotce čínské armády.

Tentokrát ale jako vlčí válečník vystoupil sám šéf čínské diplomacie. Zaprvé proto, že chtěl ukázat svým podřízeným, jak se mají chovat, a zavděčit se vedení strany. A zadruhé bylo třeba ukázat obyvatelům komunistické Číny, že jejich stát si došlápne na každého, kdo se mu postaví a naruší obraz vykreslený vládnoucí ideologií. Podle ní se totiž s Tchaj-wanem nikdo ze zahraničí nebaví, sjednocení Číny je na dosah a v Číně musí vždy vládnout komunisté, protože demokracie u Číňanů nefunguje. Jenže Vystrčil na Tchaj-wanu nepříjemně připomíná realitu, v níž je Tchaj-wan nezávislý stát a fungující demokracie, i když tam žijí Číňané. Proto musí Peking Vystrčila aspoň rétoricky potrestat a získat tak „převahu“.

Pokud to čínským komunistům projde bez viditelnější protiakce, jakou by bylo třeba stažení českého velvyslance ze země, mohou to prezentovat jako své vítězství a použít to jako vzor pro své další jednání.