Odešel poslední z komplexních přírodovědců
Nejstarší a nejvýznamnější český přírodovědec, skutečný encyklopedický vědec Vojen Ložek, zemřel 15. srpna ve věku 95 let. Na jeho pohřbu o pět dní později v krematoriu v Motole se sešli všichni významní současní přírodovědci z ústavů akademie, vysokých škol, ochrany přírody. Zazněly proslovy a emotivní hudba jeho mládí s písněmi jako například Lily Marleen.
Všichni přítomní byli osobně spjati s Vojenem Ložkem účastí na jeho přednáškách, jen pro studenty přírodovědecké fakulty přednášel kurs vývoj přírody ve čtvrtohorách nepřetržitě 53 let v zimním semestru, naposled ještě v roce 2019! Samozřejmě všichni byli jeho prací po léta ovlivněni a motivováni. Vojen Ložek byl předním odborníkem na měkkýše, jejich monografii vydal již v roce 1956.
Nezůstal ale jen u jejich poznání a popsání, ale prostudoval i jejich ekologii a životní požadavky a to mu umožnilo napsat své základní dílo Příroda ve čtvrtohorách (1973). Zakládalo se na studiu profilů ve sprašových sedimentech a výkopech travertinových usazenin v krasových krajinách. Toto dílo otevřelo oči celé přírodovědecké generaci a přitáhlo mnoho žáků a následovníků. Sám Vojen Ložek neúnavně pracoval na dalších profilech v Čechách i na Slovensku. Z každé exkurze, kterou jsme podnikali na různá chráněná území při přípravě velkých kompendií o středních Čechách a Praze, si přiváží vzorky drobných sutí z roklí a údolí potoků. Ty pak zpracovává na své chatě v Ondřejově vymýváním přes systém sít, až získá ulity měkkýšů, jež vypovídají o vývoji vegetace ve zkoumané lokalitě.
Vojen Ložek nezůstává jen u přísně vědecké práce. Je podrobným znalcem geologie a geomorfologie krajiny a v posledních létech nenahraditelným spolupracovníkem ochrany přírody při zdůvodňování významu cenných a ochranu zasluhujících území a krajin. Je ve vědeckých radách chráněných krajinných oblastí, redakčních radách odborných časopisů, dostává mezinárodní ocenění.
Jen na dokreslení jeho píle a neutuchajícího zájmu o přírodu je třeba ukázat na jeho seznam publikací, jenž tvoří více než 3800 titulů, z toho 1500 vědeckých publikací a desítky knih.
Inspirace pro mladé
Ložek byl velice společenský člověk, často navštěvoval kolegy na různých odborných pracovištích, zejména na ochraně přírody. Vyprávěl mladším kolegům své zážitky ze života, o svých cestách po přírodě a o svých nálezech. Překvapoval zajímavými pozorováními – často spolupracoval s jeskyňáři a ptal se mě, proč si myslím, že rostliny nikdy nerostou za vchodem do jeskyně, i když je tam dost světla i vlhka. Odpovídal si, že rostlina musí mít nad sebou nebe, jinak neporoste.
Byl poslední z komplexních přírodovědců, nastoupil na fakultu hned po ukončení války a zapsal si velkou přírodovědu – geologii, chemii, biologii. To ho připravilo na další bohatou výzkumnou činnost, kdy byl schopen se do hloubky zabývat přírodními jevy. Škoda že mladá generace se snaží předčasně specializovat!
Vojen Ložek nás po naplnění bohatého života opustil, ale jeho inspirace žije v mladé generaci, která již moderními metodami může zpřesnit minulé děje, narýsované předchozími generacemi.