Z Rusnoka mluví bývalý premiér a ministr financí

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok v neděli překvapil svými kritickými slovy na adresu plánovaného zrušení takzvané superhrubé mzdy. Politici i ekonomové naopak opatření, které znamená snížení faktické daňové sazby z 20,1 procenta na 15, z drtivé většiny vítají. Reakce odborníků, které oslovily LN, se ovšem různí. V jednom se ale všichni oslovení shodují: donedávna přísně střežená hranice mezi hájemstvím ČNB a vlády se začíná narušovat. Což by do jisté míry mohlo být dobře – pokud nezačne vláda mluvit do měnové politiky.

„Daň z příjmu v kontextu české daňové soustavy by se měla zvyšovat a ne snižovat, protože ji máme extrémně nízkou. V kontextu Česka je to zbytečně řada vyhozených desítek miliard korun,“řekl guvernér v pořadu ČT Otázky Václava Moravce za účasti dalších ekonomů stejného názoru, Danuše Nerudové a Filipa Matějky. Svůj názor Rusnok zasadil do kontextu obav o stav veřejných financí a dodal, že nižší daňové odvody stejně nepovedou k tomu, že lidé takto získané peníze navíc utratí a tím podpoří hospodářský růst. Snížit by se podle něj naopak měly odvody na sociální pojištění.

V bankéřských a ekonomických kruzích vyvolaly Rusnokovy výroky značné rozpaky. „Nechápu, proč se guvernér pouští do daní,“podotkl jeden z bývalých špičkových bankéřů a dnes vlivný ekonom. „Snad se v něm probudil bývalý ministr financí,“dodal. „Jsem překvapený tím, že byl guvernér tak razantní,“podotkl další oslovený. Stejně jako jiní lidé z nejvyšších pater bankovnictví, které oslovily LN, nechtěl být jmenován.

Gentlemanská dohoda Centrální banka je regulátorem bankovního a finančního sektoru, a proto jde o velmi citlivou otázku. Navíc se týká vztahu mezi vládou a centrální bankou, který je vysoce střeženou věcí a vidí do něj jen nejzasvěcenější lidé uvnitř.

Ovšem právě vztah vláda–ČNB je tím, kvůli čemu Rusnok překvapil. Překročil totiž do značné míry mantinely, považované nejen u nás, ale i ve vyspělých zemích za jeden z pilířů potřebné nezávislosti měnové politiky. Součástí těchto mantinelů je i komunikace, do níž by neměly na veřejnost pronikat názory na činnost druhého.

„Rusnokův předchůdce Zdeněk Tůma by býval místo komentáře na adresu daní odpověděl stručnou větou nezlobte se, k tomuto se vyjadřovat nebudu,“uvedl další z bankéřů s tím, že evidentně dochází k rozvolňování gentlemanská dohody, neformálně uzavřené před řadou let, že se centrální banka nebude míchat do hospodářské politiky vlády a naopak. Důvodem podle něj může být to, že na nejvyšším postu v ČNB nyní sedí člověk, který byl mimo jiné premiérem a ministrem financí.

„Nemám pocit, že by se guvernér snažil zasahovat do politiky nebo komukoliv pomáhat. Je to spíše názor experta, který zná obory, jichž se daná problematika týká,“dodal. Proto nepovažuje Rusnokův komentář za škodlivý, spíše naopak. Mohl by přispět k vyšší míře koordinace mezi ČNB a vládou. Snížení daní v současné situaci znamená zvětšení děr ve veřejných financích, což nakonec ztěžuje práci centrální bance. „Viděl bych ale jedno riziko. Vláda by mohla k věci přistoupit symetricky a začít mluvit centrální bance do její měnové politiky,“uzavřel.

Menší část oslovených bankéřů však dala Rusnokovi za pravdu. „Má absolutní pravdu. Osobně jsem zděšený z toho, jakou díru to udělá ve veřejných financích,“řekl jeden z nich. „Souhlasím se vším, co řekl,“připojil se jiný.

Většina bankéřů oslovených LN považuje kritiku vládní daňové reformy z úst guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka za překročení nepsaného pravidla, podle něhož centrální banka nekritizuje vládní politiku a naopak.