Vojenské lesy ubytují včely
Propůjčíme svoje pozemky malým včelařům, aby na ně mohli umístit úly, plánují Vojenské lesy a statky. Projekt pomůže biodiverzitě. 2020: špatný včelařův rok
Kde je včela, je i život. Nejen ten hmyzí, ale i lidský. Vypadá to, že čím dál víc si to uvědomuje také stát a jím řízené organizace. Životadárné letce teď podpoří i Vojenské lesy a statky (VLS). Podnik umožní včelařům, aby na státních pozemcích mohli umístit své úly.
„Společně s Českým svazem včelařů nyní chystáme memorandum, následně se začnou vybírat vhodné lokality. Nechceme to dělat komerčně, spíš bychom rádi podpořili malé včelaře,“řekl LN ředitel VLS Petr Král s tím, že dohoda by měla být hotová během září a na podzim by se měli evidovat první zájemci, kteří by projevili zájem o včelaření na státních pozemcích. „Včely jsou nezbytnou součástí přírody, proto jsme s projektem přišli,“dodal ředitel.
Státní podnik disponuje 126 tisíci hektarů lesní a sedmi tisíci hektarů zemědělské půdy. Nabízí se například bývalý vojenský újezd Brdy, kde nyní funguje jen jedna střelnice. Státní podnik má ve správě i bývalé vojenské prostory Ralsko u Mimoně či Mladá na Nymbursku. Ne všude ale půjde včelstva umístit – zejména proto, že VLS hospodaří i ve vojenských újezdech, na základnách armády či v areálech muničních skladů. Tam je vstup omezen, a to i pro včelaře.
„Vytipování míst necháme na odbornících, tedy samotných včelařích, už kvůli úživnosti. Každá krajina je jinak bohatá na medonosné rostliny,“uvedl Král. Včelaři sem pak budou moci umístit na dvacet úlů. „Pomůže to biodiverzitě. Na umístění včelstev na lesních pozemcích pamatuje i lesní zákon. Ten říká, že v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin může chovatel včel se souhlasem vlastníka lesa umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích,“vysvětlila předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová s tím, že spolupráce s vojenskými lesy je oboustranně výhodná.
VLS chtějí spolu se svazem také uspořádat několik vzdělávacích akcí, kde by veřejnosti kromě lesnictví, zemědělství a myslivosti rády představily i včelaření.
Vedle toho chystají Vojenské lesy a statky ještě jednu včelařskou specialitu: na svých pozemcích umožní vytvořit takzvanou brť, což je v podstatě dutina ve stromě, která poskytuje včelám útočiště. „Brť by měla vzniknout v jedné lokalitě v Brdech, už máme i vytipovaný strom,“uvedl k tomu Král. Byť Český svaz včelařů podobný způsob včelaření nepodporuje, brtnictví má dlouholetou tradici. Kupříkladu v Horní Lužici se udrželo až do 18. století. VLS hodlají tuto tradici připomenout. Stejně jako to, že podle brtnictví se jmenuje medvěd brtník.
Aby měly co jíst
K podpoře života v krajině – tedy i včel – slouží v Česku také dva dotační tituly. Zemědělci, kteří vyčlení část své půdy k pěstování rostlin napomáhajících biodiverzitě, si tak mohou sáhnout na peníze ze subvencí, a včely tak i díky nim mají co jíst. Jen loni takhle vzniklo bezmála dva tisíce pásů s rostlinami bohatými na pyl. Jednou z variant je takzvaný medonosný
Letošek si budou chovatelé v České republice pamatovat jako vůbec nejhorší za poslední dvacetiletí.
Byť konkrétní čísla zatím k dispozici nejsou, medu by letos mělo být oproti jiným rokům výrazně méně.
V Česku jsou dvě období, kdy včely nosí med do úlu; první je v dubnu a květnu, kdy vznikají květové medy. Druhým obdobím je červen, kdy včely nosí lesní medovicový med.
Letošní červen však byl převážně studený a deštivý. Déšť tak smyl i medovici, kterou včely sbírají.
Kromě špatného počasí však včely v tuzemsku trápil i hlad. Na vině jsou především monokultury na českých a moravských polích, kvůli kterým včely nemají dostatek rozmanité potravy – v důsledku tak trpí podvýživou a jsou pak náchylnější na virová onemocnění.
Obživa včelám ubývá i kvůli často sekaným trávníkům a vysazování okrasných stromů, jako je sakura, která vůbec nemá nektar.
Už po letošní zimě se včelaři museli vyrovnat s výraznými úhyny. Populace roztočů podle odborníků z Mendelovy univerzity v Brně v roce 2019 dosáhla vrcholu a přispěla k šíření nebezpečných včelích virů. Experti odhadují, že uhynula asi pětina včelstev. úhor, což kromě biodiverzity může posloužit k rozdělení pole, kde je pěstovaná monokultura. To bude od začátku příštího roku povinné: jen jednu plodinu totiž půjde pěstovat na ploše o výměře nejvýš třicet hektarů.
Druhou variantou je nektarodárný pás, který je naprosto dobrovolný, má však stejný cíl – potravu pro včely, motýly a další opylovatele. Zemědělec tak může zhodnotit kus pozemku, kde se nevyplatí intenzivní produkce.
Několik zahraničních studií poukazuje na to, že hmyzu po celém světě rapidně ubývá; některé uvádějí, že v posledních desetiletích zmizelo z krajiny na 80 procent hmyzích jedinců. Nejhůř jsou na tom motýli, čmeláci, vosy a právě včely. V Česku dosud podobná studie k dispozici není, odborníci ale odhadují, že situace u nás může být i horší než jinde.