Vir zničí „pocukrovaná“vakcína
Farmaceutické firmy spoléhají při výrobě vakcín proti koronaviru na motýly i opice. „Myslím si, že příští rok touto dobou už bude očkovací látka na trhu,“říká v rozhovoru pro LN vědec Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR.
LN Jak se připravit na podzimní plískanice, tradičně provázené respiračními onemocněními? Máte z toho v souvislosti s koronavirem strach?
Určitou obavu mám, zejména z „epidemie hysterie“. V naší společnosti k ní může dojít snadno. Měli bychom se naučit reagovat s klidnou hlavou, zbytečně nevytvářet paniku. Byť uznávám, že to nebude snadné. Současná situace snad také lidi naučí, že kupříkladu ucítí-li, že na ně něco leze, je nemístné chodit do společnosti.
Naději vidím také v multiplexové diagnostice covidu-19 současně s dalšími virovými původci respiračních onemocnění.
LN Oč přesně jde?
Taková diagnostika dokáže při jednom testování rozlišit koronavirového původce covidu-19 od původce chřipky typu A či typu B, ale i dalších respiračních onemocnění. Zaznamenal jsem, že Univerzita Karlova chystá nový PCR test na tomto principu, během podzimu by mohl být k dispozici.
LN Denní přírůstek počtu nových případů nákazy neustále roste. Do jaké míry to zavinilo prázdninové otevření hranic?
Situaci to nepochybně zkomplikovalo. Na druhou stranu platí, že samotnou podstatou nás lidí je to, že chceme cestovat a svobodně se pohybovat. Jen co nám na jaře trochu otrnulo, už jsme řešili, se kterou cestovní kanceláří a kam pojedeme. To mě fascinovalo. A byť kategoricky odmítám jakékoliv uzavírání hranic, soudím, že nějaká umírněnost v cestování by byla dobrá. V životě za každých okolností má platit ono osvědčené „všeho s mírou“. Pak není třeba se bát.
LN Spekulovalo se, že covid nepřežije letní sluníčko. Nestalo se. Udolá ho v zimě mráz?
Na to bych nespoléhal. Zdá se, že nový čínský koronavirus a jeho cirkulace v přírodě a lidské společnosti na počasí nezávisí. Zatím se sezonně nijak nevyprofiloval.
LN Čím nás koronavirus ještě může překvapit? Nebo jej už máme dokonale přečtený?
To rozhodně ne. Stále platí, že dosud nevíme, odkud virus přišel. Potřebujeme vědět, kde se vzal, jak to bylo s přeskoky mezi hostitelskými zvířaty, abychom věděli, co můžeme od nového typu koronaviru očekávat v blízké i vzdálenější budoucnosti. Podstatná je pro nás i znalost jeho antigenní stability, frekvence mutací, jak moc se virus mění či případně nemění. Zatím to vypadá nadějně, frekvence mutací není nijak výjimečná.
LN Jinak řečeno, už by nás nemusel nějak zvlášť překvapit?
Ano. Naštěstí to není chřipkový virus, ten nás může překvapit prakticky kdykoli. Upřímně, jestli virologové čekají nějaký opravdu velký malér, tak ten by měl přijít v podobě nového pandemického chřipkového viru. Nějaká nová španělská chřipka, případně v podobě jiného RNA viru se segmentovaným genomem, ze skupiny bunyavirů (hantaviry). V přírodě jsou vázány na drobné hlodavce a způsobují krvácivé horečky se selháváním ledvin. Poprvé byl takový hantavirus popsán během korejské války v 50. letech minulého století.
Denní nárůst osob s prokázaným onemocněním
Aktuální počet hospitalizovaných osob
LN Už se něco podobného v Česku někdy objevilo?
Nějaká varianta hantaviru už patrně ano. V lednu proběhla médii zpráva o infekčním onemocnění na severu Moravy s uvedenými příznaky poté, co došlo ke kontaktu postiženého člověka s uhynulou myší. Virové infekce zoonotického původu mohou být mimořádně nebezpečné, zaslouží pozornost.
LN Z vašich slov plyne, že může být ještě hůř.
Může, ale v žádném případě nesmíme podléhat panice.
LN Naděje se upínají k vakcíně. Kdy podle vás bude?
Pokud jde o vývoj očkovacích látek, jsem velký optimista. Ještě nedávno jsem odhadoval, že vakcína bude plošně k dispozici až na podzim 2022. Teď to však vypadá, že postup prací na vývoji a výrobě covidových vakcín se značně urychlil. A to nemám na mysli podezřelý projekt údajně dokončené a již registrované ruské vakcíny Sputnik V. Domnívám se, že britská firma AstraZeneca dostojí svému slibu a její vakcína bude k dispozici na začátku roku 2021. Úvahy, že je to podezřele krátká doba, nejsou na místě. Je to důsledek skutečnosti, že velké farmaceutické společnosti byly připraveny a měly už v pokročilé fázi vývoje patřičnou platformu pro virovou vakcínu pro očkování proti SARS a MERS či Ebole. Většina vakcín, které se teď blíží do cílové pásky, je založena na obálkovém glykoproteinu S, tedy „pocukrovaném“proteinu z povrchu koronavirové částice. Právě tyto cukerné složky, navázané na membránovém proteinu koronaviru, mají zásadní význam pro tvorbu protilátek v těle člověka a pro vytvoření ochranné funkce před infekcí původcem covidu-19.
LN Tedy nadneseně řečeno, vakcína bude sladká...
Pouze obrazně vyjádřeno, ve skutečnosti nikoliv. Firmy a výzkumné týmy virologů a biotechnologů hledají způsoby, jak získávat plnohodnotnou kandidátní vakcínu ve formě rekombinantního povrchového glykoproteidu S. Americká farmaceutická firma Novavax šla cestou, kterou velmi obdivuji – používají motýlí buňky coby produkční buňky. Infikují je hmyzím virem cytoplasmatické polyedrózy se zabudovaným genem pro povrchový glykoprotein S coronaviru a tento „pocukrovaný“koronavirový glykoprotein S následně sklidí jako vakcínu proti covidu. Byť jde o značně náročný postup, je zvládnutelný moderní biotechnologií nejenom v laboratorním, ale i ve výrobním měřítku.
LN Lidstvo tedy spasí vakcína vytvořená z motýlů?
S určitou básnickou licencí lze říct, že je to tak. Věřím, že to vše vskutku dobře funguje v procesu výroby téhle zatím stále ještě kandidátní vakcíny. Na výstupu by měla být miliarda či dvě miliardy dávek, které Novavax slibuje. Jeho vakcína však nejspíš nebude „první na pásce“, tou se patrně stane ta od firmy AstraZeneca, jež nyní finišuje s třetí fází klinického testování. Je též „pocukrovaná“, jejím pomocným virovým vektorem však není hmyzí virus, nýbrž opičí adenovirus geneticky upravený tak, aby byl neškodný pro člověka a aby se v organismu očkovaného jedince nemohl množit. Po podání vyvolá tvorbu specifických protilátek chránících před infekcí původcem onemocnění covid-19.
Pevně věřím, že příští rok touto dobou už bude vakcína na trhu.
LN Řada Čechů s případným očkováním váhá, průzkum agentury Median ukázal, že skoro polovina populace mu není nakloněna. Čím si to vysvětlujete?
Ta zpráva mě překvapila, v čase koronavirové pandemie bych ji nečekal. Mám za to, že lidé teď budou mít větší zájem i o očkování proti sezonní chřipce, jež až dosud příliš nevyhledávali. Sám ho mám a mohu jej jen doporučit. Třeba právě strach z onemocnění covidem situaci změní.
LN O vyvinutí vakcíny se pokouší i Česko, vy se však netajíte jistou skepsí. Proč?
Vakcíny jsou vrcholová biotechnologická disciplína. Je naivní si myslet, že když máme laboratoř, která umí kultivovat koronavirus, tak si můžeme i snadno vyrobit jednoduchou inaktivovanou vakcínu. Je to nepochopení situace. Vůbec se nepomyslelo na závažnost testování takové látky. Nestačí, že se daří pomnožit virus v laboratoři, zásadní problémy se objevují teprve až v té technologické fázi velkoobjemové výroby vakcíny. Často to zdůrazňoval virolog a lékař Dimitrij Slonim z již neexistujícího Ústavu sér a očkovacích látek, legendární tvůrce vakcín proti celé řadě závažných infekčních onemocnění, jakými jsou dětská obrna (polio), pravé neštovice (variola), spalničky, příušnice a další.
Potíž nespočívá ve velikosti země původu vakcíny, vždyť i docela malá Belgie se do výroby vakcíny pustila, mají věhlasnou farmaceutickou firmu Jensen. S naší reputací, již jsme v minulosti v oblasti humánních vakcín měli, bychom se mohli pohybovat někde na špičce. Problém je, že jsme na počátku 90. let minulého století – bohužel – dokázali zpřetrhat tradici ve vývoji očkovacích látek a ztratili tak konkurenceschopnost v této oblasti. Také se ukazuje, že podstatný pro vývoj a výrobu vakcín je soukromý kapitál, který nám v této oblasti chybí.
LN Co se tehdy stalo?
Ústav sér a očkovacích látek byl hanebně zprivatizován. Na jeho místě dnes stojí byty a hotel. Ve své době šlo o špičkové pracoviště výzkumu, vývoje a výroby vakcín, sér a krevních derivátů. Vlastní krátkozrakostí jsme se o ně připravili a kontinuitu, budovanou z počátku 20. let minulého století, neudrželi. Přitom jsme byli mimořádně zdatní. Virologie vznikla a rozvinula se až po druhé světové válce a Češi a Slováci byli u toho. V Praze byl na lékařské fakultě věhlasný profesor František Patočka a Dimitrij Slonim byl jeden z jeho nejlepších žáků. V roce 1955 tehdejší vláda zadala úkol vyvinout vakcínu proti dětské obrně. Ve velmi krátké době se to týmu v čele se Slonimem a Karlem Žáčkem podařilo, v létě 1960 mohlo Československo ohlásit, že na svém území dětskou obrnu vymýtilo. S Belgií jsme byli první, kde se to povedlo.
Sláva československé vakcinologie pokračovala až do začátku 90. let minulého století a uťala ji ona zmíněná privatizace. Tehdy v atmosféře znovunabyté svobody panovalo přesvědčení, že stát nemá do privatizačních kauz vstupovat. A tak to dopadlo, jak to dopadlo.
LN Tolik se mluví o vakcíně, až se takřka zapomíná na vývoj léků proti koronaviru. Zastavil se svět u remdesiviru, nebo se rýsují další?
U remdesiviru se svět částečně zastavil, hledají se cesty, jak jej derivovat, aby mohl být podávaný v nějaké přístupné lékové formě. Ale čekal jsem, že zpráv o nových slibných lécích bude víc. Kromě remdesiviru je registrován a používán dexametazon při léčbě covidu v nemocnicích, zkoušely se antimalarika chloroquine či deoxychloroquine, ty už však jsou mimo hru, stejně tak favipiravir, japonský preparát nepřesvědčil. Pozornost se teď nově upíná díky zjištěním vakcinologa Jiřího Berana k preparátu Isoprinosin, který se používá při prevenci a léčbě akutních respiračních onemocnění.