Kolik dítě unese
Řešíte příliš těžkou aktovku svého školáka a ptáte se, kolik má žák vlastně unést? Společnost dTest, která se podobnými věcmi zabývá, cituje odborníky, podle nichž by dítě nemělo na zádech nosit větší zátěž, než je desetina jeho hmotnosti. Pokud váží přibližně třicet kilogramů, nemělo by tedy mít na zádech víc než tři kila. Norma požaduje, aby samotná brašna nevážila víc než 1200 gramů, což ovšem znamená, že na knížky, sešity, penál, další školní pomůcky a taky svačinu s pitím zbývá 1,8 kilo. No není vždycky snadné se do norem vejít, když uvážíme, že prvňák nebo i druhák může vážit třeba jenom dvacet nebo pětadvacet kilo.
ŠKOLA Radky Kvačkové
Ministr průmyslu a dopravy Havlíček má takovou ideu, že by se ve školách měly učit technické dovednosti. Od dřívějších dílen by se eventuální nový předmět měl lišit tím, že má jít o výuku, která bude propojovat manuální práce s novými digitálními technologiemi. Ministr školství Plaga s ideou souhlasí, ale tuší, že něco takového nebude jen tak. Proto se má na stovce základních škol ověřovat, zda je na to dostatek vybavení a učitelů. Téměř jisté je, že učitelů techniků dost nebude. Ale vzdávat by se to nemělo. Možná by mohli časem vypomoci technici neučitelé. Například ti, o které už se neperou jinde, protože jsou v důchodu, a oni by přitom chtěli být ještě užiteční.
Na stránkách Respektu upozornil Tomáš Feřtek na záměr ministerstva školství rozšiřovat okruh údajů, které se smějí zveřejňovat o přijímacích a maturitních zkouškách včetně například srovnání výsledků mezi školami. Feřtek se obává žebříčků. Fakt je, že veřejnost si je žádá, ale vzdělávání vůbec neprospívá, když se děti a školy srovnávají jako třeba jogurty. Na náš dotaz ale ministerstvo uvedlo, že žádné žebříčky škol sestavovat neplánuje. A i když novela školského zákona rozšiřuje okruh údajů, které se o přijímacích a maturitních zkouškách smí zveřejňovat, většina byla dostupná už ďřív. Tak uvidíme.
Výuka na dálku snížila podle některých průzkumů nároky rodičů na to, jakého vzdělání by měly jejich děti dosáhnout. Zatímco loni v prosinci si skoro čtyřicet procent respondentů přálo, aby potomci studovali na vysoké škole, v dubnu to bylo už jen 31 procent. Důvod je takzvaně nabíledni. Po zkušenosti s domácím plněním distančně zadávaných úloh je podobně logické, že přibývá matek a otců, kteří nevidí hlavní úlohu školy v přípravě na přijímací zkoušky, jako tomu bylo dosud, ale chtějí, aby škola potomky naučila samostatně se učit. Zejména pak bez rodičovské asistence.
Nejen školákům chyběli v minulých měsících kamarádi. Britská vláda spouští kampaň za návrat do kanceláří těch lidí, kteří nyní pracují z domova. Odloučení od přátel a kolegů si podle ní začíná na pracovnících vybírat svou daň, zejména na mladých lidech, jimž chybí bezprostřední kontakt s kolegy. Máte to taky tak?