Špinavý vzduch je největší zabiják
Téměř deset procent úmrtí v Evropské unii má na svědomí znečištěné ovzduší. Podle čerstvé zprávy Evropské agentury pro životní prostředí je nejhorší situace ve východní a střední Evropě.
Žijí ve velkém městě, jsou v pokročilém věku a ještě k tomu chudí. Takoví lidé jsou „ideální“kandidáti pro to, aby jejich pozemské dny předčasně ukončilo poškozené životní prostředí, především znečištěný vzduch – alespoň podle včera zveřejněné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).
Podle výzkumníků lze v současnosti člověkem poškozenému životnímu prostředí připsat každé osmé úmrtí v EU – v absolutních číslech to dělá 630 000 zemřelých ročně (loni zemřelo v Unii asi 5,3 milionu osob). Ačkoli se to zdá být hodně, podle zprávy EEA jde ve skutečnosti o značný pokrok, protože v 90. letech 20. století umíralo z environmentálních příčin ve státech dnešní EU více než milion obyvatel za rok.
Zdaleka největší podíl má znečištěný vzduch, který si ročně vyžádá asi 430 000 úmrtí. Následuje hlukové znečištění a kontaminovaná voda. Podle zprávy jde každopádně o úmrtí, kterým lze předcházet a čísla dál výrazně snížit.
Špatná kvalita prostředí je ovšem podle reportu značně selektivní zabiják. Většina lidí, kteří z těchto důvodů zemřou, bydlí ve velkých městských aglomeracích a vysokou korelaci výzkumníci našli také s materiálním bohatstvím – chudí lidé jsou vůči důsledkům poškozeného životního prostředí mnohem zranitelnější.
Zpráva zmiňuje i rostoucí podíl klimatických změn na předčasných úmrtích, kam řadí i stále častější vlny veder či povodně.
Pokud se do analýzy zahrnou také neunijní země, tak při pohledu na mapu Evropy podle podílu zemřelých z důvodu poškozeného prostředí se zdá, jako by kontinent byl stále rozdělen „železnou oponou“. Všech deset států, které jsou podle tohoto kritéria nejhorší, leží bez výjimky ve východní a střední Evropě. Nejméně příznivá situace je z tohoto pohledu v Albánii a Bosně a Hercegovině, kde úmrtí z environmentálních důvodů tvoří více než čtvrtinu z celku. V rámci EU jsou na tom nejhůře Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko.
Česko je sice ze středo- a východoevropských zemí druhé nejlepší za Slovinskem, přesto však zůstává pod evropským průměrem. Nejmenší důsledky má poškozené životní prostředí na úmrtnost obyvatelstva ve Skandinávii, velmi dobře si vede také Švýcarsko či – poněkud překvapivě – Španělsko.
Koronavirus jako budíček Výzkumná zpráva se také věnuje spojitosti mezi koronavirovou nákazou a životním prostředím. Podle
výzkumníků degradované prostředí výrazně zvyšuje riziko přenosu podobných infekcí. „Covid-19 pro nás znamenal další budíček, který upozorňuje na úzký vztah mezi ekosystémem a zdravím lidí,“řekla na margo výzkumné zprávy Stella Kyriakidesová, eurokomisařka pro zdravotnictví.
Utlumení ekonomiky během první fáze koronavirové nákazy na jaře sice podle eurokomisařky znamenalo výrazné snížení znečišťujících látek v ovzduší, tato změna však zřejmě bude jen dočasná, dokud se ekonomiky nevrátí k plnému výkonu. A řada států bude mít problém splnit environmentální standardy, zejména co se týká emisí skleníkových plynů, k nimž se zavázaly.
Pokud jsou odhady obsažené ve zprávě EEA správné, tak i v letoším výjimečném roce zemře v EU zřejmě více lidí na poškozené životní prostředí než na nemoc covid-19 jako bezprostřední příčinu smrti. Ke včerejšímu dni totiž členské státy hlásí celkem 183 000 zemřelých na nákazu koronavirem.