Čarování ze zbytků
Jako malý kluk jsem miloval forbíny Jana Wericha a Miroslava Horníčka. Dodnes mě rozesmává, že noc byla „vlaá, yny letní, naneštěstí bartolomějská“. A k legendám těchto scének patří historka, kdy pánové v některém divadle vyšli na předscénu a Horníček si povšiml, že Werich má ze stejného materiálu kalhoty jako daný kulturní stánek oponu. A upozornil svého spoluhráče na to. „Taky jsem jim prodal zbytek,“nezaváhal Werich ani vteřinu.
V nadsázce by se dalo pokračovat s tím, že o desítky let předběhl svou dobu. Máloco je totiž v dnešním módním světě tak „cool“jako šít z odstřižků, zbytků, nebo dokonce rozstříhat starší oblečení a přešít jej na nové (v tom zase vynikaly naše matky a babičky, kam se na ně hrabou dnešní módní „zaprodanci“).
V branži se o těchto materiálech mluví jako o „neprodejném zboží“, ale to už dávno neplatí. I toto zboží má svou cenu. A vzhledem k tomu, že jde o odstřižky, případně nedostatečně velké kusy látky, aby se našila tradiční postupka kolekce od velikosti S aspoň po a nové materiály, které méně zatěžují planetu. A to od vyšších pater módy, v nichž se pohybuje třeba Marine Serre nebo Collina Strada, nebo i menší nové značky, jako je Fade out Label. To je počin dvojice Andrea Bonfini a Nicola Gomiero, kdy 70 procent látek jsou „recykláty“. Zkrátka rozstříháte staré džíny a ušijete z nich třeba šaty. A to mění podle návrhářů přístup k tvorbě. Většinou totiž nejdřív uděláte návrh a střih, a pak jej dotahujete výběrem látky. Tady je to dost často opačně. Unikátní kus látky „si řekne“o svůj nový střih.
Práci s materiálem, který se dříve považoval za mrtvý (anglický terminus technicus je dokonce deadstock), se ale nevyhýbají ani nejzvučnější jména módního průmyslu. A cílí tak na ekologicky uvědomělé zákazníky. Stačí se podívat na poslední kolekci pánské řady od Louis Vuitton. Třicet modelů je z látek nových, 25 je z přešitých dřívějších modelů a 25 modelů prostě zrecykloval Virgil Abloh zcela (neboli už jste je viděli, ale on nechce roztáčet kola konzumu).
Jak říkají propagátoři recyklovaných oděvů. Na světě je materiálu dost a dost, není třeba tkát další a další, jen se porozhlédnout dobře kolem sebe. Textilní továrny ale asi jejich názor sdílet nebudou.
Autor je redaktorem Seznam Zpráv