Vláda v nesnázích kvůli migraci
Vůbec poprvé od vzniku vládní koalice letos v lednu se rozhořel vážný spor mezi rakouskými lidovci a Zelenými.
V rakouské vládě již delší dobu doutnal spor, jaké má zaujmout stanovisko k situaci uprchlíků z vyhořelého tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos. Začátkem týdne se z toho stal otevřený konflikt mezi oběma partnery, konzervativními lidovci (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze a Zelenými.
Oficiální postoj vlády vymezil jako první ministr zahraničních věcí Alexander Schallenberg. V jednom televizním rozhovoru prohlásil, že „pokřikování a chtít přerozdělování“prý není cestou, jak situaci vyřešit. Dal tak najevo, že Rakousko se nezapojí do případného přijímání běženců.
Nekompromisní postoj lidovců se ale nelíbí Zeleným, kteří v minulosti vždy prosazovali otevřený přístup k migraci. Ukázalo se to i před pěti lety během velké uprchlické vlny, kdy řadou států Evropy prošly během několika měsíců stovky tisíc běženců. Mnozí stoupenci Zelených tenkrát pomáhali jako dobrovolníci. Kurz naopak již tehdy, coby ministr zahraničních věcí, patřil ke kritikům otevřených hranic. Do Vídně svého času svolal mezinárodní konferenci, na níž bylo dohodnuto uzavření takzvané „Balkánské trasy“, přes níž proudili utečenci do západní Evropy nejčastěji. Již tehdy Kurz prohlašoval, že zajištění vnějších hranic Evropské unie se neobejde „bez ošklivých snímků“.
Od letošního ledna sedí lidovci a Zelení, strany se zcela protichůdnými postoji k migraci, ve společné vládě, která nyní zažívá svou první velkou zatěžkávací zkoušku.
„Je to otázka kancléřova charakteru,“uvedla včera na Kurzovu adresu šéfka vídeňských Zelených a místostarostka města, Birgit Hebeinová. Podle ní chtěla rakouská metropole přijmout sto nezletilých dětí z Morie, avšak celostátní vláda to zablokovala. „Takovéto chování je bezcitné,“dodala. Její silná slova mohou souviset i s volbami ve Vídni, které proběhnou za necelý měsíc. Mohla tak chtít ukázat, že i přes spolupráci s Kurzem se postoje strany nezměnily.
Kurz odmítá německou cestu Nesmlouvavého postoje rakouské vlády si už všimli i v Německu. Kancléřka Angela Merkelová měla údajně před několika dny na uzavřeném jednání svých křesťanských demokratů Kurzův odmítavý postoj k běžencům z Morie kritizovat a prohlásit, že postoj Vídně „není dobrý“. Právě v Berlíně před několika dny rozhodli, že se ujmou nejen 150 nezletilých dětí z vyhořelého tábora, ale že navíc vláda přijme ještě lidi z dalších podobných zařízení na řeckých ostrovech. „Nebudeme následovat německého příkladu,“reagoval téměř obratem Kurz s tím, že jeho země určitě nebude jediná která nikoho nepřijme. „V Rakousku jsme přijali v posledních letech velmi vysoký počet utečenců,“dodal kancléř. I další politici ÖVP odmítají nové běžence do Rakouska vpustit a poukazují na to, že údajně nelze opakovat chyby z roku 2015. „Násilí nemůže být prostředkem, jak si zajistit vstup do Evropy“, nechal se slyšet lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer, když vyšlo najevo, že řecký uprchlický tábor s největší pravděpodobností zapálili někteří z jeho obyvatel s cílem vynutit si lepší zacházení.
V aktuálním sporu lidovci s největší pravděpodobností neustoupí. I proto, že při posledních volbách dokázali s nekompromisním postojem k migraci získat řadu zklamaných voličů pravicových Svobodných (FPÖ). Díky tomu dokázali bodovat i v místech, kde předtím neměli šanci. Mimo jiné i ve velkých sídlištích s komunálními byty na předměstí rakouské metropole.
Vedení Zelených je naproti tomu pod tlakem levého křídla, jehož těžiště je právě ve Vídni. Na straně druhé ovšem šli do koalice s ÖVP s vědomím, že jakmile dojde na migraci, společnou řeč s ní nenajdou. Koaliční smlouva proto dokonce obsahuje klauzuli dovolující v takovéto situaci, aby oba partneři v parlamentu hlasovali odlišně. Zelení z vlády také neodejdou i proto, že právě v nejbližší budoucnosti má být schválena řada jejich klíčových projektů související s bojem proti klimatické změně, jako například celostátně platná jízdenka na veřejnou hromadnou dopravu.