Lukašenko hrozí železnou oponou
Ve snaze svalit zodpovědnost za neklid v zemi na Západ pohrozil běloruský prezident uzavřením hranic s Polskem a Litvou. Situace v zemi se včera řešila i v Radě OSN pro lidská práva.
Na první pohled to vypadá jako ode zdi ke zdi: ještě na jaře tvrdil autoritářský běloruský prezident Alexandr Lukašenko, že nebezpečí pro jeho zemi přichází z východu a že „Moskva se jej chce zbavit“. Nyní – šest týdnů po podle všeho zmanipulovaných prezidentských volbách, které jej pošesté potvrdily v nejvyšším úřadě – tentýž Lukašenko obviňuje z destabilizace situace v zemi západní státy, posílá k západní hranici Běloruska armádu, a v noci na včerejšek dokonce pohrozil, že západní hranici úplně uzavře.
„Jsme nuceni stáhnout vojenské jednotky z ulic a z kasáren, vyhlásit v armádě nejvyšší pohotovost a zavřít naše západní hranice, zejména s Polskem a Litvou,“řekl prezident. Zatím se však zdá, že zůstalo jen u hrozeb: během pátku panoval podle očitých svědků citovaných polskými médii na polsko-běloruských hraničních přechodech běžný provoz a kontroly probíhaly obvyklým způsobem. Do uzávěrky LN k žádné dramatické změně hraničního režimu nedošlo.
Lukašenko a jeho mocenský aparát čelí od prezidentských voleb, které se konaly 9. srpna, masovým protivládním demonstracím. Nespokojení lidé prezidenta (který podle oficiálně zveřejněných výsledků drtivě zvítězil ziskem 80 procent hlasů) obviňují z falšování voleb a všemožného útisku opozičně smýšlejících osob. Zejména v počátcích protestů nechal Lukašenko demonstrace brutálně potlačit, dočasně se v detenci octly tisíce lidí. Několik lidí v souvislosti s demonstracemi přišlo o život.
Lidská práva jsou „katastrofální“
Bělorusko se včera řešilo také v Ženevě na Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Anais Marinová, zvláštní zpravodajka OSN pro Bělorusko, označila situaci v zemi ohledně lidských práv za „katastrofální“a vyzvala Lukašenkův
režim, aby začal spolupracovat; k tomu ale dosud nikdy nedošlo.
Na margo Lukašenkem avizovaného uzavření západní hranice zpravodajka varovala, že „nelze dopustit spuštění nové železné opony v Evropě“. Taková „železná opona“ovšem v jistém smyslu v Bělorusku existuje – západní hranici země lemuje již řadu let důkladně střežený plot z ostnatého drátu, podobný tomu, který byl do roku 1990 na západní hranici Československa. Ilegální překročení hranice je tak prakticky nemožné a pro vstup občanů západních zemí do Běloruska donedávna platily přísné podmínky.
Zasedání UNHRC se zúčastnila také Světlana Tichanovská, neformální vůdkyně běloruské opozice a Lukašenkova vyzyvatelka v prezidentských volbách, která krátce po vypuknutí protestů za dosud nevyjasněných okolností odcestovala do Litvy. Podle Tichanovské běloruská vláda porušuje vlastní závazky ohledně lidských práv prostřednictvím nezákonného zadržování a bití pokojných demonstrantů. Opoziční vůdkyně nicméně vyjádřila ochotu s běloruskými úřady zahájit dialog.
Debata na zasedání UNHCR také zřetelně ukázala pozice klíčových států – projev Marinové totiž několikrát nesouhlasnými poznámkami přerušili zástupci Běloruska a Ruska. Právě Rusové jsou v přítomné krizi Lukašenkovými (byť zatím vlažnými) spojenci a podle Moskvy byla včerejší debata „vyvolaná skupinou agresivně naladěných států, jejichž cílem je destabilizovat situaci v Bělorusku a vyvolat krizi“.
Čeká se na neděli
Jakým směrem se další vývoj v zemi bude ubírat, může naznačit již zítřek – na neděli jsou totiž v Minsku a dalších běloruských městech ohlášeny další masové protirežimní protesty. A je otázkou, jakou taktiku pořádkové síly zvolí.
O tom, že režim nebude chtít protestům nechat volný průběh, svědčí i varování běloruského nejvyššího státního zastupitelství vůči rodičům, kteří by na demonstrace chtěli vzít své děti. Podle běloruských úřadů dostalo asi 150 manželských párů upozornění, že účastí na protestech „porušily svá rodičovská práva“, a vyzvaly je, aby „chybu“neopakovaly.