Úvěry by mohly zdražit

Odklad splátek brzy končí. Banky očekávají, že část peněz budou muset odepsat, což se může zvýšit úroky

Na konci října skončí statisícům lidí a firem odklad splátek jejich úvěrů. Banky očekávají, že většina jejich dlužníků naskočí zpátky do splátkového režimu. Pro zbytek mají připraveno několik scénářů, jak jim pomoci se splácením. Třeba snížení splátek u spotřebitelských půjček, změnu splátkového kalendáře či restrukturalizaci podnikatelských úvěrů.

Počítají však samozřejmě i s tím, že budou muset část půjčených peněz odepsat. To by mohlo vyústit ve zdražení některých druhů úvěrů.

Do 4. září přijaly banky podle údajů České národní banky celkem 399 tisíc žádostí o odklad splátek u spotřebitelských, hypotečních a podnikatelských a dalších úvěrů. Bezmála 90 procent žádostí o odklad bylo úspěšných. S odkladem v kapse z bank nejvíce (v 65 procentech případů) odcházeli majitelé spotřebitelských úvěrů.

Většinu odkladů poskytly banky na základě anticovidového zákona o odkladu splátek, který vstoupil v platnost v polovině dubna. Podle něj bylo možné si splátky odložit buď do konce července, anebo do konce října. Část dlužníků tedy již opět splácí. Například v České spořitelně, jež má nejvíc klientů v Česku, už podle mluvčího Filipa Hrubého splátkový oddych ukončil zhruba každý třetí klient.

Co bude po splátkové pauze? U UniCredit Bank, dalšího z největších hráčů na trhu, naopak naprostá většina klientů se schváleným splátkovým moratoriem využila lhůtu šesti měsíců, tedy do konce letošního října. Podle mluvčího banky Petra Plocka se odložené splátky fyzických osob a drobných a středních podnikatelů týkají úvěrů v objemu 11 miliard korun, což je desetina úvěrového portfolia banky. U korporátní klientely využilo odklad splátek 500 klientů s úvěry ve výši 22 miliard korun.

Šestiměsíční splátkovou pauzu využili, jak LN řekl mluvčí banky Patrik Madle, i klienti ČSOB.

Od 1. listopadu by tedy většina dlužníků, kteří požádali o oddychový čas, měla naskočit zpátky do splátkového vlaku. Jak se to lidem a firmám, často vyčerpaným koronavirovou krizí, bude dařit? „Část klientů využila možnost si splátky odložit, aniž by to potřebovala. Ale další části se kvůli koronavirové krizi snížil příjem, takže může mít se splácením problém,“odhaduje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

„U některých klientů očekáváme přetrvávající potíže se splácením i po skončení podpůrných vládních programů, ale na hodnocení neschopnosti klientů splácet je příliš brzy,“říká mluvčí ČSOB. Ani spořitelna či UniCredit Bank zatím žádné signály o potížích svých zákazníků, s nimiž jsou většinou i přes odložení splátek v kontaktu, neevidují.

Banky jsou však obecně připraveny zákazníkům, kteří budou mít s obnovením splátek problém, vyjít vstříc úpravou úvěrových podmínek. „Klienti mohou standardně u většiny splátkových produktů úvěr modifikovat podle svých potřeb, v tomto případě snížit splátku nebo odložit platbu. Ve složitějších případech, jež jsou řešeny individuálně, nabízíme klientům nové řešení splátkového plánu,“popisuje Madle.

Na individuální řešení je připravena také Česká spořitelna. Řešení šité na míru se bude hledat i pro firemní úvěry. „Proto také nyní podstatně zvyšujeme kapacity našich restrukturalizačních týmů, abychom byli schopni klientům, kteří budou mít se splácením potíže, nabídnout maximálně individuální řešení,“potvrzuje Hrubý.

Rizikové marže půjdou nahoru Banky však samozřejmě také musejí počítat s tím, že část úvěrů zůstane nesplacena. Odhad se dělá těžko, záleží na vývoji pandemie a jejího vlivu na hospodářství, a tedy finanční situaci dlužníků. Například spořitelna si podle svého mluvčího dovede představit, že by se podíl nesplácených úvěrů mohl posunout z dnešních 1,8 na tři až čtyři procenta. A v krajním případě – pokud by nastal nepříznivý hospodářský vývoj, provázený významným růstem nezaměstnanosti – až na sedm či více procent.

Zvýšení podílu špatných úvěrů a následný propad příjmů i výdaje na vymáhání dluhů musejí banky vykrýt rezervami, takže je to stojí peníze. To by se mohlo promítnout do ceny úvěrů, tedy do jejich úrokových sazeb. „S růstem úvěrového rizika budou muset banky zvýšit rizikovou přirážku, takže některé úvěry zdraží. Očekával bych to u spotřebitelských úvěrů, u hypoték ne,“zamýšlí se Štěpán Křeček. ostatní

„Podle našeho názoru se zhoršená kvalita úvěrového portfolia do ceny úvěrů nepromítne. Rizikovou přirážku používají banky diferencovaně ve vztahu k jednotlivému klientovi a jeho rizikovému profilu,“namítá hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Dodává, že dokladem uplatňování rizikové marže na individuální bázi je vývoj úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Ty šly během posledních pěti měsíců dolů.

Staňura upozorňuje také na to, že bankovní domy začaly své rezervy na špatné úvěry prudce zvyšovat už na jaře během první vlny pandemie, a proto jsou rezervními polštáři zásobeny dostatečně. Na to poukazuje i zdroj z bankovních kruhů, který si nepřál být jmenován. Podle něj růst ceny úvěrů tlumí vysoká konkurence na českém bankovním trhu.