Jak do EU? Přes zlaté vízum z jihu
Státy Evropské unie poskytují občanům třetích zemí povolení k pobytu, či dokonce občanství výměnou za investice. Nejlákavější podmínky nabízí jižní Evropa. Nejatraktivnější programy zlatých víz
Povolení k pobytu či občanství výměnou za investici v určité výši? Britská společnost Astons analyzovala podmínky v jednotlivých zemích EU pro udělení takzvaných zlatých víz a dále pak to, do kolika zemí mohou jejich držitelé z nečlenských zemí EU cestovat bez bariér. Prostřednictvím zlatých víz, kterých využívají hlavně Číňané a Rusové, se státy snaží nalákat movité investory, za což od nich získávají nemalé finanční prostředky. Na druhu stranu je ale s těmito programy spojené značné bezpečnostní riziko.
Dvacet členských zemí Evropské unie nyní nabízí programy zlatých víz. Investorům, kteří utratí stanovený objem peněz, umožňují získat povolení k pobytu, v některých státech je dokonce možné „koupit si“i občanství a následně obdržet pas. Ten zaručuje držitelům možnost volně cestovat. Počet zemí, kam lze vyjet bez překážek v podobě víz, se liší stát od státu.
Číňané to berou přes Řecko Například Řecko loni udělilo taková víza skoro 18 tisícům cizinců – z nichž naprostá většina byla z Číny. Tuto zemi si čínští „investoři“oblíbili, neboť zde stačí zakoupit nemovitost v hodnotě čtvrt milionu eur (asi 6,6 milionu korun) a po sedmi letech mohou požádat o občanství.
„Existuje mnoho důvodů, proč chce někdo získat občanství prostřednictvím investic. Možnost cestovat do více zemí bez vízové povinnosti je však bezpochyby jedním z největších lákadel,“říká Arthur Sarkisian, výkonný ředitel společnosti Astons, jež je významným hráčem na trhu mezinárodních právních služeb a jež nabízí služby související s relokacemi. Dodává, že právě šance cestovat v rámci možností bez překážek, zvyšovala během pandemie koronaviru zájem o zlatá víza.
Společnost Astons analyzovala podmínky, za jakých lze v jednotlivých zemích EU získat povolení k pobytu či občanství, a do kolika zemí je poté možné cestovat bez víz. Nejatraktivnější je z tohoto pohledu Rakousko. Pokud tam investor utratí přes 2,7 milionu liber (přibližně 78 milionů korun), po uplynutí dvou až tří let může získat občanství, a tedy i rakouský pas. Ten mu otevírá dveře do 187 zemí světa. Je ale nutné zdůraznit, že zájemci o rakouské zlaté vízum musí skutečně investovat do podnikání a vytvářet pracovní místa.
Malta je v porovnání s Rakouskem mnohem benevolentnější. Za investici tam považují i nákup vládních bondů. Na Maltě lze občanství vyřídit již za 14 měsíců. Investovat stačí částku odpovídající jednomu milionu liber. S maltským pasem lze bez víz cestovat země schéma
Rakousko občanství
Malta občanství
Kypr občanství Bulharsko občanství Lotyšsko povolení k pobytu Itálie povolení k pobytu (po 10 letech lze žádat o občanství) Rakousko povolení k pobytu Řecko povolení k pobytu Portugalsko povolení k pobytu Malta povolení k pobytu Španělsko povolení k pobytu Irsko povolení k pobytu
do 184 zemí světa. Občanství členského státu Unie je možné „koupit“i na Kypru či v Bulharsku. Tam požadují proinvestovat necelých 462 tisíc liber, tedy něco málo přes 13 milionů korun. Bulharský pas umožňuje bezvízovou investice (v GBP)
2 704 787 1 036 835 1 938 431 461 617 225 399 225 399 počet zemí s bezvíz. stykem 187
184
174
171
26
26
cestu do 171 zemí světa. Velmi atraktivní pro investory jsou programy v jihoevropských zemích, které garantují povolení k pobytu. S ním se mohou investoři ze třetích zemí volně pohybovat v rámci schengenského prostoru. Na Maltě lze povolení k pobytu vyřídit již za čtyři měsíce „výměnou“za investici v hodnotě necelých 300 tisíc liber, tedy za přibližně 8,7 milionu korun. To odpovídá nákupu například rodinného domu. Obdobně vstřícné podmínky nabízí také Řecko či Portugalsko, ve Španělsku je nutné pro získání povolení k pobytu utratit alespoň 451 tisíc liber.
Česká republika má velmi striktní podmínky pro udělení zlatých víz. Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že musí jít o investici podnikatelskou, nestačí si například pořídit nemovitost. „Investor je povinen předložit věrohodný a proveditelný podnikatelský záměr, který posoudí ministerstvo průmyslu,“říká Adam Rözler, tiskový mluvčí ministerstva vnitra. Dodává, že investice musí mít hodnotu alespoň 75 milionů korun a zároveň je nutné přislíbit vytvořit v Česku alespoň dvacet pracovních míst.
O zlaté vízum se v Česku ucházel pouze jeden občan Ukrajiny. Jeho žádost byla zamítnuta.
Důvodem, proč státy nabízejí programy zlatých víz, jsou hlavně peníze. Podle zprávy European Getaway: Inside the Murky World of Golden Visas, kterou v roce 2018 vydala organizace Transparency International, přitáhly od roku 2008 členské země EU díky zlatým vízům přímé zahraniční investice v hodnotě téměř 25 miliard eur. Nejvíce z této sumy těžily Španělsko, Kypr, Portugalsko a Spojené království.
Bezpečnostní riziko Transparency International odhaduje, že na základě zlatých víz bylo od roku 2008 uděleno v zemích EU šest tisíc občanství a téměř 100 tisíc lidí získalo povolení k pobytu. Mezi žadateli o zlatá víza převládají Číňané a Rusové.
Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je udělování zlatých víz pro státy, jež často zavírají oči nad tím, odkud peníze pocházejí, a požadavky na investice mají zcela minimální, pouze zdánlivě ziskovou činností. „Země tímto jednak degradují význam toho, co to znamená, být jejich občanem, a zvyšují své bezpečnostní riziko, neb někdy nejsou řádně kontrolovány profily lidí, kteří víza získávají,“říká Niedermayer s tím, že kvůli schengenskému systému se toto riziko promítne i do zemí, které by takovému člověku nikdy občanství či pobyt neposkytly. V souvislosti se zlatými vízy se nejčastěji hovoří o rizicích, jako jsou praní peněz, daňové úniky a korupce.
Evropská komise se na programy zlatých víz dívá s nedůvěrou. „Bezpečnostní kontroly prováděné u žadatelů nejsou dostatečně spolehlivé a vlastní centralizované informační systémy EU, jako je Schengenský informační systém, se nevyužívají tak systematicky, jak by mělo být,“varovala Komise zkraje loňského roku.
Europoslanec Niedermayer dodává, že není snadné shodnout se na jednotném unijním postupu, a to kvůli jasné suverenitě členských zemí. „Na stranu druhou, pokud nebudeme své kroky koordinovat a nebudeme k sobě vzájemně ‚ohleduplní‘, dnešní Evropa bez hranic může být ve vážném ohrožení,“dodává.