Krize jako příležitost. Až přejde
Ekonomiky i lidé si z pandemie odnesou jizvy. Ale i důležité zkušenosti
Na serveru Project Syndicate se několik hvězdných ekonomů rozepsalo o vyhlídkách pro světovou ekonomiku po pandemii. Jak to tak bývá, názory se liší. Barry Eichengreen z UC v kalifornské Berkeley se diví tomu, že všichni považují za nejhorší období duben, kdy se u newyorských nemocnic hromadili mrtví a nezaměstnanost dosáhla 14,7 procenta. Zdá se nám, že už umíme lépe chránit starší a zranitelné a nejvíce nakažených je dnes mezi mladými, kde má nemoc lehčí průběh. Eichengreen si není jistý. Podle něj nejhorší fáze může přijít v průběhu podzimu. Stále v USA umírá 1000 lidí denně a přibývá 40 000 nakažených denně a přitom narůstá nechuť lidí k restrikcím a nošení masek. Zatímco na jaře se americký Kongres nakonec dohodl na záchranných balících pro ekonomiku, před volbami se nedohodne na ničem. Pokud přijde silná druhá vlna spojená s chřipkovou epidemií, ekonomika už injekci nedostane.
Všichni se upínají k vakcíně, ale ta představuje hrozbu. Prezident Gerald Ford kdysi z politických důvodů uspěchal výrobu vakcíny proti prasečí chřipce a spousta lidí kvůli tomu utrpěla vážné zdravotní následky. Veřejný odpor vůči očkování je na vzestupu, a pokud se vakcína nepovede, taková nechuť bude jenom narůstat.
Ekonom Kenneth Rogoff vidí pozitivní souvislost v tom, že i španělská chřipka z let 1918–1920, která zabila po světě 50 milionů lidí, nakonec vymizela i bez vakcíny. Dobrá zpráva též je, že lidé už lépe vědí nebo k tomu mají pokyny, jak se chovat, jak být více obezřetný. Rogoff se ale nejvíc bojí toho, že se k pandemii může přidat ještě něco jiného. Co když mezi Amerikou a Čínou opravdu propukne ostrá obchodní válka? Co když přijde obrovský kybernetický útok? Nebo gigantické zemětřesení?
Návrat k růstu
Už nyní je jisté, že když se ekonomiky vrátí k oživení, bude trvat několik let, než se lidé vrátí na úroveň příjmů, na niž byli zvyklí před krizí. Pandemie urychlí nárůst příjmové nerovnosti, ale také nerovnosti mezi státy a zeměmi. Mnoho rozvojových ekonomik bude zápasit s následky epidemie dlouhé roky, možná půjde o celou ztracenou dekádu rozvoje. Jen málokdo na světě si může dovolit masivní fiskální programy jako USA, Evropa nebo Japonsko. Dlouhé recese způsobí v rozvojových zemích epidemii dluhu a návrat inflace.
Jizvy utrpí i vyspělé ekonomiky. Je dost pravděpodobné, že firmy budou váhat s investováním a najímáním lidí. Důvodem může být celkový neklid, obavy z opakování pandemie nehledě na politickou nestabilitu, kterou pandemie umocnila. Spotřebitelé sice obnovili poptávku, ale dlouhodobě budou lidé více šetřit. Každý, kdo má rodiče nebo prarodiče, kteří zažili velkou hospodářskou krizi v 30. letech, ví, že to pro ně byla zkušenost na celý život.
Jim O’Neill, bývalý hlavní ekonom Goldman Sachs, upozorňuje, že americká ekonomická akcelerace určitě během léta nabrala na síle. Taktéž Čína drží infekci pod kontrolou a zrychluje oživení. Jde přitom o dvě dominantní světové ekonomiky, jež předurčují celkový vývoj. Některé země v Evropě zaznamenávají druhou vlnu, především španělské oživení je ohroženo. Pro všechny to ale neplatí a většina evropských ekonomik by se měla návratu k růstu držet. Jakmile bude vyvinuta efektivní vakcína, lze čekat další prudkou akceleraci růstu. Sektory jako zábava, cestování a pohostinství se vrátí zpět k životu.
Naše kolektivní vědomí se naučí brát v úvahu i méně pravděpodobná rizika a nebude se soustředit pouze na to, co je pravděpodobné či skoro jisté
Pozitivní trendy
Pozitivním přístupem pak vysloveně hýří slavný Mohamed El-Erian. Podle něj je třeba, aby se politici chytili pozitivních trendů. Žijeme například v jednom z nejslibnějších období medicínských vynálezů a inovací. Pozornost se soustředí na covid-19, ale dojde k mnoha dalším objevům, které nám pomohou se vypořádat s celou baterií problémů od cenění a distribuce léků po nejrůznější nerovnosti. Vědci ve světě spolupracují jako nikdy předtím a i farmaceutické firmy bezprecedentně kooperují. Rozvíjejí se dynamická privátně-veřejná partnerství, jejichž důsledek bude nutně pouze win-win.
Ekonomové se pustili do revoluční analýzy vysokofrekvenčních dat, jež nám umožňují ještě nedávno nepředstavitelný vhled do toho, co se v ekonomice děje. Využití kreditních karet, spotřeba elektřiny, mobilita, rezervace v hotelech a restauracích, lokace polohy – samozřejmě anonymně.
Naše kolektivní vědomí se naučí brát v úvahu i méně pravděpodobná rizika a nebude se soustředit pouze na to, co je pravděpodobné či skoro jisté. Systém vládnutí se dostal pod skrutinium s tím, že různé vlády reagovaly na podobnou situaci různě a lze to snadno srovnávat a vyhodnotit z toho závěry. Netýká se to ale jen vlád a veřejného sektoru, ale i soukromých firem. Vidíme vcelku přehledně, kdo se jak chová k lidem a kdo projevuje nějaké cítění a zodpovědnost. Firmy i lidé budou více přemýšlet, jak vyrovnávat práci a odpočinek a zvažovat různá inovativní řešení. Leccos už se nevrátí do původních předkrizových kolejí.