Podceňování viru se nám vymstilo
Konstatuje Roman Prymula. Zlomový moment podle něj nastal v baru Techtle Mechtle, od té doby křivka epidemie stoupá
Počet nových případů koronaviru u nás každý den strmě stoupá. Česko bylo dříve premiantem Evropy, dnes patří mezi ty nejhorší. Kde se stala chyba?
Čísla jsou v tuto chvíli opravdu velmi nepříznivá. Pokud mám hledat příčinu, může za to kombinace mnoha faktorů. Nám se podařilo první vlnu koronaviru zvládnout víceméně bez ztráty kytičky a lidé nabyli dojmu, že onemocnění není vážné, že jde o lehkou chřipku, které se nemusíme bát. V mediálním prostoru se objevila i řada odborníků, kteří nemoc naprosto bagatelizovali. Teď jsme se bohužel dostali do exponenciální fáze růstu.
A čekal jste to?
Já od začátku říkám, že druhá vlna přijde. Nicméně nečekal jsem, že bude takto silná. Osobně jsem si myslel, že to zvládneme o něco lépe. Podceňování viru nebylo správné a vymstilo se nám. V přepočtu na obyvatelstvo není mnoho zemí, které by měly v tuto chvíli horší poměr nakažených, než máme my.
Kdy se současná opatření projeví?
Je třeba si uvědomit, že každé opatření se projeví v minimálním intervalu 10 až 14 dní, s plným dopadem někdy za tři týdny. Je tedy jasné, že v příštích deseti dnech bude situace stejně špatná, jako je dnes, musíme počítat s poměrně velkými nárůsty. To je prostě epidemiologická zákonitost.
S jakými denními nárůsty máme počítat?
To se dá vypočítat z reprodukčního čísla, které je v tuto chvíli na hodnotě 1,6. To znamená, že každý nakažený infikuje průměrně 1,6 dalšího člověka. Podle některých odhadů můžeme být dokonce na hodnotě 1,8. V příštích týdnech lze očekávat tři až čtyři tisíce nově nakažených za den. Po třech týdnech by se to mělo zlomit a počet případů začne klesat.
Vláda včera vydala balík nových nařízení, školáci od druhého stupně výš nasadí roušky i ve třídách, bary po celém Česku musí zavřít nejpozději o půlnoci. Co můžeme čekat dál?
Myslím si, že teď bude opravdu snaha striktně minimalizovat kontakty. Budeme se snažit alespoň na dobu jednoho až dvou měsíců omezit kontakty na různých společenských akcích a podobně. Můžeme očekávat, že oranžová barva na semaforu, který člení Česko podle rizika nákazy, bude o víkendu ve většině krajů.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zakázal počínaje včerejškem vnitřní akce na stání nad deset lidí. Návštěvníci si ale mohou kupovat lístky jen na sezení. Je to logický krok?
Vláda to nejspíš nepopsala šťastně. Cílem opatření je, aby lidé na akcích nemigrovali blízko u sebe. Tomu má pomoci předem určené místo na sezení. Je to méně rizikové než stání, kdy jsou lidé skutečně blízko u sebe, baví se na baru a podobně.
Budou se plošně zavírat školy?
V této chvíli ne. Snažíme se, aby se povinná školní docházka skutečně realizovala. Ale je jasné, že z epidemiologického hlediska je škola opravdu riziková. Vidíme, jak prudce narůstá počet infikovaných právě mezi školáky a učiteli. Proto jsou od včerejška povinné roušky i ve třídách.
Neměli by nosit učitelé povinně respirátory?
Já jsem to navrhoval, uvidíme, jak to dopadne. Nicméně pokud jsou nově ve třídách povinné roušky, myslím, že respirátor není nutný. Když mají děti ústenky nasazené, je učitel chráněn. Na prvním stupni ale ve třídách povinné nejsou, tam bych se tedy přikláněl k tomu, aby kantor respirátor měl.
Očekáváte, že se ještě zkrátí otevírací doba barů a restaurací?
Může se to stát. Myslím si, že k omezení dojde. Ale zřejmě se omezí spíše kapacity podniků a nařízení bude regionální.
Co je hlavní původ nákazy v druhé, podzimní vlně?
Už máme poměrně masivní promoření populace. Faktorů je více. Určitě k tomu přispěly prázdninové dovolené. Rozhodujícím faktorem jsou ale aktivity tady v Česku. Zlomový moment nastal v baru Techtle Mechtle, od té doby křivka epidemie stoupá. V poslední době dochází k dominantní nákaze ve věkové kategorii 20 až 29 let, to jsou různé kluby a noční podniky. Teď jsme na až dvacetinásobných hodnotách oproti konci dubna. To znamená, že když člověk nyní přijde do baru, je vystaven mnohem většímu riziku nákazy než na jaře. Když nebudeme dodržovat kontaktní bariéry v klubech, nakazí se tam zkrátka velký počet lidí. Je to ale i otázka rodinných oslav a svateb. V tuto chvíli dochází často k přenosům doma, protože se žáci vrátili do škol, a podobně.
Ministr Vojtěch chystá další opatření k ochraně nemocnic, zařízení sociálních služeb a ohrožených skupin zejména v Praze. Jste pro?
Určitě. Ohledně takových opatření určitě budeme jednat.
Hrozí zákaz návštěv?
Ano. Byť je to nepopulární nařízení, je velmi účinné. Nákaza se už několikrát dostala do domovů seniorů, kdy se infikovaly až stovky klientů. Budeme to muset vydržet minimálně měsíc.
Vyvíjí se nový typ testu ze slin, který má zásadně zvýšit testovací kapacity. Jak moc je spolehlivý?
Ve slinách je záchyt viru nižší než při běžném výtěru z nosohltanu. Existují ale dvě varianty. První varianta je klasický odběr ze slin, který má opravdu nižší spolehlivost. Nyní se ale pracuje na druhé variantě – odběr po vykloktání, člověk vyplivne to, co vykloktal, do určené nádoby, z ní se pak vzorek diagnostikuje. Ukazuje se, že takový test by měl být spolehlivější.
Kdy budou testy vyvinuty? Nevím, kdy přesně bude testování reálné. Ale myslím si, že první varianta bude někdy k 1. říjnu. Systém kloktání pak v následujících dnech, maximálně v jednotkách týdnů. Doufám, že se to povede a testování skutečně pomůže zvýšit testovací kapacitu.
Kde by se takové typy testů využívaly?
Pokud vše vyjde, kdekoliv na odběrových místech. Tento systém by umožnil i klasickou PCR diagnostiku, kterou používáme při výtěrech. Pro testované je navíc odběr slin příjemnější než výtěr z nosohltanu.
Hrozí, že koronavirus zmutuje s chřipkou a vznikne nový, nebezpečnější vir?
Ne. Jsou to diametrálně odlišné viry, takže k tomu nemůže dojít.
Kdy je nejvhodnější doba na očkování proti chřipce?
Dříve jsme říkali, že nejlepší doba je až v listopadu, těsně před startem chřipkové sezony. V tomto roce to bude atypické tím, že k chřipce se přidá koronavirus. Proto doporučuji nechat se naočkovat proti chřipce už během října.
Budeme vůbec ještě někdy žít jako před epidemií?
U koronaviru spoléhám na to, že vir ani zdaleka nemutuje tolik jako chřipka. Je to onemocnění, které tady bude zřejmě celoročně, nemá sezonní charakter. Pokud dojde k tomu, že budeme mít část populace přirozeně promořenou, a s tím zkombinujeme proočkovanost, měli bychom dostat vir pod kontrolu. Koronavirus tak potlačíme a skutečně se vrátíme do běžného života jako před epidemií.
Kdy se svět dočká účinné a schválené vakcíny proti koronaviru? Myslím si, že někdy na začátku příštího roku.
Mělo by být očkování proti nemoci covid-19 povinné?
Ne, já bych to nechal na dobrovolné bázi. Ale u některých lidí mě zaráží značný odpor proti očkování, přestože vakcínu ještě nikdo nevyvinul. Když naočkujeme rizikové skupiny, ochráníme je, ale nezabráníme cirkulaci viru v populaci. Je potřeba, aby se proočkovalo přibližně 60 až 70 procent populace. To si musí lidé uvědomit.
V příštích týdnech můžeme očekávat tři až čtyři tisíce nově nakažených za den. Po třech týdnech by se to mělo zlomit a počet případů začne klesat, říká v rozhovoru LN Roman Prymula, vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Ani on nečekal, že druhá vlna koronaviru bude natolik silná. Podle epidemiologa jsme vir podcenili. Česko je v počtu nově nakažených na počet obyvatel třetí nejhorší v Evropě.
Čím si vysvětlujete, že lidé už nyní odmítají očkování?
V poslední době obecně roste odpor k očkování. Lidé kritizují zejména povinné vakcíny a vakcinaci obchází. Proto už z principu takhle reagují. Myslím si, že si to ale někteří rozmyslí. Když uvidí, jaká silná vlna přišla na podzim a jak stoupá počet hospitalizovaných, snad změní názor. Snad si uvědomí, že očkování má skutečně význam.
Česká republika je po Francii a Španělsku třetí nejhůře zasaženou zemí v Evropě. Jaké evropské státy jsou na tom nejlépe?
Významně se vylepšila situace ve Švédsku. Po dramatické první vlně tam došlo k určité promořenosti populace a nové případy už moc nepřibývají. Dobře je na tom také Německo, kde se jim daří situaci korigovat. Francie je na tom skutečně špatně, dále také třeba Anglie a Rakousko.
Zmiňujete Švédsko, které mělo na začátku epidemie status černého a nyní je premiantem Evropy. Jak je to možné?
Švédsko k epidemii přistoupilo úplně jinak než ostatní země. Nenasadilo tvrdou restriktivní politiku, což vedlo k tomu, že tam zemřelo asi šest tisíc lidí. Stát prošel velmi masivní vlnou koronaviru. Země se lišila zejména tím, že vláda nezavřela školy. Švédsko bylo za takový přístup na jaře velmi kritizováno. Ostatní země se vůči němu uzavřely a nechtěly s ním obchodovat, takže to mělo dopad i na ekonomickou stránku. Teď se karty otočily, první vlna epidemie tam už proběhla a druhá nepřichází. Je to zřejmě tím, že mají vysokou promořenost populace. Švédové mají proto nyní lepší startovací pozici do období druhých vln.
Zvolili Švédové správný přístup? Já to nechci hodnotit. Je velmi složité říct, že země obětovala určitý počet osob pro lepší budoucnost. Později se může ukázat, že to byla správná cesta, třeba to tak dějiny vyhodnotí. Švédové byli skutečně unikátní a byli jediní, kdo takový liberální model nechali doběhnout až do konce.
Francie nově nařídila karanténu na sedm dní. Nepřemýšleli jste také o zkrácení povinné izolace?
My jsme karanténu zkrátili na deset dní, sedm dní mi už přijde rizikové. Nicméně každá země si o tom rozhoduje sama a musí počítat s určitým rizikem. My ji ale zatím krátit nehodláme.
Pošta podle nařízení vlády rozvezla zdarma seniorům pět roušek a jeden respirátor. Pracovníci museli rozbalit originální balení a ústenky volně vložit do obálek. Podle zákona se to nesmí. Jsou takové roušky zdravotně závadné?
I když to není zcela v souladu s regulí pro distribuci zdravotnických prostředků, z technického hlediska v tom nevidím problém. Chyba možná byla, že roušky nechodily v nepromokavých obalech, nýbrž v papírových obálkách. Nemyslím si ale, že tam mohlo dojít k přenosu nákazy. Případně může člověk nechat ústenky 48 hodin v izolaci a pak by neměly být kontaminované. Jde spíš o formální záležitost a v této době se občas zbytečně hledají chyby v systému. Vzhledem k tomu, do jaké situace se řítíme, je tohle to nejmenší.
Můžeme na podzim očekávat podobný útlum jako na jaře? Půjde Česko znovu do karantény?
Je snaha, aby k podobnému „lockdownu“nedošlo. Snažíme se to tlumit všemi dostupnými prostředky, nechceme ale zavírat obchody, restaurace ani jiné komerční sféry. Tomu se chceme vyhnout.