Školní dilema: v roušce, či z domu?
Proti povinným ústenkám při hodině se zvedl odpor části učitelů, rodičů i žáků. Jiní zase považují za katastrofu výuku na dálku
Na jaře se covid dětem prakticky vyhýbal. Mělo se za to, že nepatří mezi příliš rizikovou skupinu. Jenomže září ukázalo, že koronovirus si nevybírá.
Školou povinné děti v poslední době tvoří podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška pětinu z nově diagnostikovaných případů covidu-19. „Počet i podíl nakažených dětí od 6 do 19 let postupně narůstá od 1. září. Očekávám zde další nárůst,“řekl LN.
Kolik dalších lidí jedno dítě nakazí, nelze podle ministerstva zdravotnictví přesně číselně vyjádřit. „Důvodem je, že je to ovlivněno velkým množstvím faktorů, například počtem osob, se kterými bylo v době infekčnosti v epidemiologicky významném kontaktu, nošením roušky a dalšími,“sdělil LN Kryštof Berka z tiskového oddělení úřadu.
Zamezit překotnému šíření nákazy ve školách a předejít jejich případnému zavírání má od minulého pátku povinnost nosit roušky i ve třídách – nejen ve společných prostorách, jako tomu bylo do té doby. Výjimku mají žáci na prvním stupni, z předmětů tělocvik a hudební výchova.
Vlna odporu
Proti povinným ústenkám i při výuce se vzápětí zvedl odpor nejen učitelů, ale i rodičů a žáků.
Studenti z celé republiky začali na dnešek svolávat přes sociální sítě stávku, která spočívá v jednodenním vynechání výuky. „Nikdo z nás nevydrží sedět osm hodin s kusem látky přes nos a ústa. Stačily nám chodby,“zdůvodnili v internetové výzvě určené žákům středních a základních škol.
Zda bude mít akce úspěch, nezáleží jen na dětech, ale i na postoji rodičů a pedagogů. Bouří se totiž žáci druhého stupně, kterým ještě nebylo osmnáct, a pro případnou absenci potřebují omluvenku od zákonných zástupců.
Část rodičů své potomky podporuje, jiní jim naopak „vypnuli internet“, jak uvádějí v debatách na sociálních sítích.
„Zda stávku podpořím, ještě nevím. Určitě v ní ale žákům bránit nebudu. Nebráníme jim ani v tom, že se neúčastní výuky přímo ve škole. Individuálně s nimi pracujeme, protože chápeme, že mnozí jsou sami rizikoví nebo že mají rizikové členy v domácnosti,“sdělil LN ředitel Integrované střední školy z mladé Boleslavi Štefan Klíma.
Výhrady pedagogů se točí i kolem toho, že s nimi rouškové opatření nikdo nekonzultoval. Podle některých kantorů zase nelze v „náústcích“plnohodnotně učit, neboť při výuce je důležitá mimika obličeje přednášejícího a hlas. Kromě toho není neobvyklé, že se i jinak zdravým dětem a učitelům udělá v roušce nevolno.
Jenomže variantou k povinným rouškám je zavření škol. Profesní odboráři v pátek vládu a hygieniky vyzvali, aby v regionech s nejvyšším rizikem nákazy covidem-19 rozhodli o přechodu na distanční vzdělávání. V rouškách jsou podle nich děti při výuce nesoustředěné a neukázněné.
Pro učitelku Markétu Sykorovou z chebské základní školy je zase schůdnější učit s rouškou než distančně. Byť s plošnými rouškami nesouhlasí.
Ředitel Klíma navrhuje kompromisní cestu: místo učení v rouškách nebo případného distančního vzdělávání rozdělit žáky na polovinu, z nichž jedna by měla klasickou výuku ve třídě a druhá by plnila úkoly doma s možností videokonzultací. Po týdnu by se skupiny vystřídaly.
Na podzim vyztužit imunitu Dalším testem z hlediska šíření nákazy, pokud nedojde na zavření škol, bude nadcházející podzim, který respiračním chorobám
– covid nevyjímaje – svědčí. Nástup sychravějšího počasí oslabí tělo, proto lékaři doporučují důrazně dbát na prevenci a posilování imunity. Neznamená to sice, že dítě nic nechytí, ale zvyšuje se šance, že tomu tak nebude.
„Jak lze vyvodit z první vlny koronavirové epizody, děti nebyly virem poškozovány, byť byly jeho nosičem. To poukazuje na fakt, že dobře fungující imunita umí dostatečně odolávat tomuto typu viru,“řekla LN ředitelka imunologické kliniky InPharm Clinic Lucie Kotlářová. Za riziko považuje možný přenos viru dětmi na rodiče a starší či nemocné lidi, kteří pak mohou být nemocí ohroženi. Východiskem je podle jejích slov vytvoření určité „kolektivní rodinné imunity“za pomoci vitaminů C a D, selenu a zinku.
Riziko: bezpříznakové děti
Hlavní nebezpečí ovšem nespočívá přímo v dopadu na děti, ty podle všeho zvládají koronavirus dobře. Nástraha je jinde. „U dětí se toto onemocnění většinou klinicky projevuje velmi málo, a tak se může stát, že i bezpříznakové dítě bude nevědomě toto onemocnění dále šířit. Dá se předpokládat nárůst všech respiračních infektů typických pro toto období, a tak musíme připustit, že se i koronavirová infekce bude šířit dále. Ale velkou roli zde bude také hrát naše odpovědnost,“sdělil LN primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.
Pražská dětská lékařka Hana Cabrnochová registruje zatím ve své praxi minimum dětí s koronavirovou diagnózou, ale dodává, že jsme teprve před příchodem sezony respiračních infekcí. I ona doporučuje zvýšenou dbalost o imunitu: vyvážená strava, vitaminy, hodně spánku a pozor na nachlazení.
V neposlední řadě lékaři doporučují preventivní očkování proti chřipce, v prvním sledu u rizikových skupin.