USA: boj o Nejvyšší soud
Současný prezident Donald Trump dostane na poslední chvíli možnost jmenovat dalšího nejvyššího soudce a tím ovlivnit život v zemi na dlouho dopředu.
Necelé dva měsíce před americkými prezidentskými volbami se objevilo ve volební kampani nečekaně další téma – obsazení křesla v devítičlenném Nejvyšším soudu. Pozice se uvolnila poté, co během uplynulého víkendu zemřela soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová. 87letá členka Nejvyššího soudu podlehla rakovině slinivky břišní. V soudcovském sboru byla považována za hlavní představitelku liberálního názorového proudu odmítajícího například zpřísnění interrupčního zákona. Jmenována byla v roce 1993 za vlády demokratického prezidenta Billa Clintona jako teprve druhá žena v historii. Ačkoli bylo již v minulých měsících její veřejné působení silně poznamenáno postupující chorobou, odmítala předčasně odstoupit. Podle vyjádření jejích nejbližších příbuzných tak chtěla učinit teprve tehdy, až bude sedět v Bílém domě někdo jiný než Donald Trump.
I v důsledku svých vyhraněných názorů na současného prezidenta se stala Baderová Ginsburgová, přezdívaná podle iniciál svého jména jako „RBG“, velmi populární v levicové a liberální části USA. Před budovou Nejvyššího soudu vzniklo spontánní pietní místo, kam přicházeli lidé na její památku pokládat květiny a zapalovat svíčky. Podobně tomu bylo před soudními budovami i v jiných částech země. Na Bílém domě i všech federálních budovách byly svěšeny vlajky na půl žerdi. Její význam vyzdvihovali politici z obou částí politického spektra. Prezident Trump, vůči jehož politice se Baderová Ginsburgová opakovaně vymezovala, ji dokonce označil za „titánku
práva“. Inspirovala prý nejenom generace právníků v zemi, ale i Američany jako takové.
Konzervativní převaha
Během uplynulých čtyř let jmenoval Trump dva nejvyšší soudce: Neila Gorsucha a Bretta Kavanaugha. Protože ale oba dva nahradili soudce nominované předchozími republikánskými prezidenty, měli konzervativci i nadále převahu v poměru 5:4. Ani tak ale nebylo úplně vyloučeno, že se i oni v některých případech přikloní na liberální stranu. K tomu došlo třeba před několika týdny, kdy soud rozhodl, že zákon z roku 1964 chránící před diskriminací na pracovišti se vztahuje i na příslušníky sexuálních menšin. Rozhodnutí padlo nejen díky umírněnému konzervativci Johnu Robertsovi, ale dokonce i „Trumpově“soudci Gorsuchovi.
To by se ale mohlo nyní po úmrtí Baderové Ginsburgové změnit. Dotklo by se to prakticky všech otázek, které v posledních letech rozdělují USA: od umělých potratů přes právo nosit zbraň až po omezování migrace.
Trump již uvedl, že chce nominovat opět ženu a její jméno oznámí během příštích několika dní. „Mám totiž ženy daleko raději než muže,“řekl během víkendu na předvolebním mítinku v Severní Karolíně. Shodou okolností teprve minulý týden přestavil seznam možných kandidátů, pokud by se v nejbližší době uvolnilo místo u Nejvyššího soudu. Nechybělo na něm třeba jméno současného texaského senátora Teda Cruze či federální soudkyně Amy Coneyové Barrettové, kteří jsou oba známí pro své konzervativní postoje. List Wall Street Journal informoval, že ve hře by mohla být i floridská federální soudkyně hispánského původu Barbara Lagoaová, jíž údajně Trump nyní dává přednost.
Chystané obsazení Nejvyššího soudu může být vzpruhou i pro Trumpovu předvolební kampaň. Se slibem, že do něj navrhne konzervativní kandidáty, bodoval již před čtyřmi lety hlavně u skupiny evangelikálních voličů. Před ně teď může předstoupit nejen s tím, že svůj závazek splnil, ale že dokáže zajistit převahu konzervativního výkladu ústavy na řadu let dopředu. Při schvalování soudců připadá klíčová role Senátu, kde mají Trumpovi republikáni nyní k dispozici 53 ze 100 volených zákonodárců. Protože není jisté, že si většinu po listopadových volbách udrží, pokusí se podle šéfa republikánů v Senátu Mitche McConnella místo obsadit před nimi.