Jak velký bude příští schodek?
Tým prezidenta Zemana podpořil koaliční návrh na zrušení superhrubé mzdy. Ale jen na dva roky. I kvůli tomu vyšplhá schodek státního rozpočtu v příštím roce na mnohem větší sumu než ministerstvem financí prvotně navržených 116 miliard korun.
Vlna pandemií způsobených výdajů a vládních dárků typu pětitisícového přilepšení pro penzisty táhne letos i pro příští rok rozpočtový schodek do hlubin. Pro příští rok sice bude nižší než letošních 500 miliard korun, ale zcela jistě vyšší než ministerstvem financí právě oznámený první návrh na úrovni minus 116 miliard korun.
Po včerejším jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana
s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a šéfkou resortu financí Alenou Schillerovou (za ANO) je zřejmé, že do nákladů příštího roku bude potřeba započítávat mimo jiné i desítky miliard korun vlivem zrušení superhrubé mzdy.
Její Babišem navrhované zrušení dosud prezident kritizoval a označoval odhadovaný výpadek příjmů ve výši 70 až 90 miliard korun za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. Teď – alespoň částečně – změnil názor.
Zrušit dočasně. A pak se uvidí Zeman totiž nyní podpořil zrušení superhrubé mzdy, s nímž souvisí nižší výběr daně z příjmu fyzických osob, ale pouze na dva nejbližší roky. Další vláda by se tedy měla touto změnou zabývat znovu.
„Členové expertního týmu doporučili, aby snížení daně z příjmu na 15 procent bylo časově limitováno dvěma roky, a aby bylo kompenzováno výrazným snížením objemu daňových výjimek,“napsal na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Uvedl také, že expertní tým projednal návrh státního rozpočtu na rok 2021. „Byla oceněna výše schodku a naopak kritizováno snížení investic,“napsal mluvčí.
Superhrubá mzda – součet té hrubé a odvodů od firem, z jejíž výše dnes odvádí zaměstnanec státu 15 procent daně z příjmu, zmizí z kalkulace finančních úřadů. Nově se pro výpočet daně bude počítat 15 procent z nižšího základu, tedy jen z klasické hrubé mzdy, tak jak ji běžně lidé a firmy sjednávají.
V tom případě by pak zaměstnanec s průměrnou mzdou zaplatil státu místo 6800 korun měsíčně zhruba o 1700 méně (bez započítání různých slev). Od roku 2008 největší daňová revoluce na výplatnicích a v peněženkách lidí by mohla vypuknout od ledna příštího roku. Alespoň tak se na tom už dříve shodli koaliční partneři Babiš za ANO a Jan Hamáček za ČSSD.
Ministryně financí Schillerová bude hledat shodu na prezidentském návrhu ve vládní koalici i s dalšími partnery, myšleno zejména s komunisty, jejichž hlasy pomáhají vládě při zásadních hlasováních. Schillerová o víkendu připustila v České televizi, že před schvalováním rozpočtu se schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným kvůli koronaviru.
Podle jejího vyjádření tak jde v případě 116 miliard korun o teoretické číslo, které se nezakládá na realitě, bude se měnit i podle poslední makroekonomické predikce. Údaj o reálném schodku ale zatím odmítla zveřejnit.
Miliardy korun ve vzduchu Učitelé by si podle návrhu měli v příštím roce polepšit o devět procent, nepedagogičtí pracovníci o 4,3 procenta. O 13 miliard na 85,4 miliardy by měly podle návrhu stoupnout výdaje ministerstva obrany. Na investice, které by podle Babiše měly být hlavní cestou z koronavirové krize, je v příštím roce vyhrazeno 142,1 miliardy, což znamená pokles o víc než 32 miliard korun.
Celkově dosavadní návrh počítá s příjmy 1633 miliard korun a výdaji 1749 miliard. „To je rozpočet, který nereflektuje celou řadu závazků, které tato vláda udělala,“reagoval vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Odhaduje, že finální schodek nakonec bude „hodně přes 250 miliard“.
Ekonomové, jako například člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, mluví o riziku až trojnásobně většího schodku, tedy kolem 350 miliard. Přispěl by k tomu například větší letošní pokles ekonomiky než ministerstvem očekávaných 6,6 procenta. Například Česká národní banka odhaduje propad až o 8,2 procenta. „Nezbývá než se modlit, aby druhá vlna neměla na ekonomiku tak tvrdý dopad jako ta první na jaře,“uvedl Kovanda.