EU se neshodla na sankcích
Ani osobní přítomnost opoziční vůdkyně Světlany Tichanovské nedonutila evropské diplomaty nalézt shodu na sankcích proti běloruskému režimu.
V metropolích Belgie a Běloruska se během pondělí odehrály věci pro oba oddělené světy typické. Evropští ministři zahraničí vítali s ovacemi běloruskou prezidentskou kandidátku a nyní hlavní lídryni opozice Světlanu Tichanovskou. Do Minsku naopak přijel utužit družbu velitel výsadkářů ruské armády Andrej Serdjukov a po celé zemi rozdávaly soudy několikadenní vězení lidem zadrženým na demonstracích.
Ministři zahraničí EU slovy podpořili vše, co odpůrci režimu prezidenta Lukašenka požadují, a šéf unijní diplomacie Josep Borrell vysekl Tichanovské poklonu: „Jsme fascinováni smělostí běloruského národa a zvláště této ženy, která ukazuje své vlohy pro skutečné vůdcovství,“prohlásil. Lukašenkova protikandidátka také požádala poslance evropského parlamentu o podporu jasně zformulovaných požadavků opozice – nové volby, nefinancovat a nijak nepomáhat běloruskému režimu, vytvořit a udržovat mezinárodní koalici s cílem zprostředkování jednání mezi vládou a opozicí a především širokou škálu sankcí.
Ty by se měly týkat nejen falšování voleb, ale i porušování lidských práv, tedy represí a násilí vůči odpůrcům režimu. Podle představ opozice je třeba zdokumentovat veškeré policejní excesy, zejména masové mlácení demonstrantů první tři dny po srpnových volbách, kdy policie zadržela na sedm tisíc lidí.
Evropská unie však jako celek akceschopnost neukázala. Šéfové diplomacií se neshodli ani na základním balíčku sankcí pro čtyři desítky představitelů běloruského režimu. Nutný jednomyslný souhlas nakonec zablokoval Kypr. Ten sice se sankcemi souhlasí, výměnou ale požaduje potrestání Turecka za těžební aktivity poblíž území Kypru a řeckých ostrovů.
„Reakce na porušování základních hodnot a principů nemůže být na takovém principu, jak se to komu hodí,“obhajoval postoj své země kyperský ministr zahraničí Nikos Christodoulides. „Dobře chápu, že pokud nejsme schopni se shodnout, je naše důvěryhodnost ohrožena,“reagoval Borrell.
Lukašenko ukazuje sílu
Zprávu bez dalších komentářů přejaly běloruské kanály v síti Telegram i opoziční weby, které evropskou nerozhodnost vnímají velmi kriticky. Rozhodovat o sankcích by teď měli lídři sedmadvacítky. Ti jsou v postoji k běloruskému režimu zatím poměrně jednotní a sankce (v prosazované nejmírnější podobě) podporují. Svou roli však teprve sehraje diplomacie.
Přísné jednostranné sankce přijaly prakticky jen Polsko a Litva.
Tyto dvě země spolu s Rumunskem také vyzývají ke zrušení víz pro běžné Bělorusy, aby mohli snadněji cestovat do Evropy. Lukašenkův režim totiž v poslední době přitvrzuje a zaměřil se i na nedělní demonstrace s účastí kolem sta tisíc lidí.
„Zásahové jednotky OMON zatýkají hlavně na začátku a na konci, proti té obrovské mase zatím nic nezmůže,“řekl LN z Minsku architekt Alexandr. „Ale pravda je, že lidí chodí stále méně a méně, a ukazuje se, že mírové protesty nikam nevedou. Jediná naděje je, že Lukašenka zradí někdo z jeho okolí,“dodává. Prokuratura také odmítla pustit z vazby členku vedení opoziční rady Maryju Kalesnikavovou, která se ubránila nucené deportaci tím, že roztrhala pas, nyní ale čelí trestnímu stíhání.
Režim se zatím pevně drží i díky spolupráci s Ruskem, jež je obzvlášť intenzivní kromě ekonomické podpory i v aktivitách silových resortů. Šéf ruských výsadkářů Serdjukov přijel do Minsku kvůli cvičení Slovanské bratrství 2020. Běloruská jednotka se spolu s vojsky Arménie, Číny, Myanmaru a Pákistánu zapojila v posledních dnech do ruského cvičení Kavkaz 2020, kde na 80 tisíc bojovníků procvičí „eliminaci teroristů a diverzních skupin“.