Kdo je tady expert
Proč o covidu tvrdí nesmysly i doktoři a vědci
Když je něco příliš složité nebo nemáme čas si o tom zjišťovat podrobnosti, je nejlepší dát na experty. Všichni to tak děláme u spousty věcí, ať jde o opravu či výběr auta, nebo o léčbu bolavého břicha. S novým koronavirem jako by to ale neplatilo. Všude jsou hromady expertů, ale každý říká něco jiného. Co se to stalo?
Část expertů vystupujících v médiích nejsou odborníci, i když to tak podle jejich titulů vypadá. Například populární doktor Roman Šmucler, prohlašující, aniž by to bylo jednoznačně dokázáno, že nakažení mladí svou imunitou zastaví epidemii a že před epidemií chrání jen promoření, je zubař, nikoliv virolog či epidemiolog. Lékař Lukáš Pollert, který sdílí na sociálních sítích tvrzení jiného doktora, Jana Hnízdila, že testováním na nový koronavirus se ze zdravých lidí vyrábějí pacienti a že nadměrná dezinfekce vede k infekci, není odborník na infekce, ale kardioanesteziolog. Hnízdil je rehabilitační lékař. Zkrátka není doktor jako doktor a auto také nenecháváme opravovat mechanikem obráběcích strojů, i když je stejně jako automechanik taky mechanik.
Ovšem nevědecká tvrzení a nesmysly slyšíme i od lidí, kteří se epidemiemi a viry profesionálně zabývají. Virolog Jiří Beran třeba tvrdil, že je u nás vysoká promořenost koronavirem, a to s odvoláním na studii, která neexistovala. Šéf Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek nedávno prohlásil, že před černým scénářem Ameriky nás uchránilo zdravotní pojištění a už není potřeba koronaviru věnovat velkou pozornost. A vakcinolog a nový ministr zdravotnictví Roman Prymula proslul nevědeckým fantazírováním o tom, že jsme ze třetiny Germáni, takže jsme vůči koronaviru velmi odolní. Jak je to možné? I skuteční odborníci jsou v zajetí svých přání, a díky svému vzdělání si na rozdíl od laiků dokonce dokážou vymyslet hodnověrně znějící teorie, proč je jejich představa správná.
Komu tedy věřit? Stejně jako u výběru aut nebo léčby jiných nemocí těm, kdo dlouhodobě nelžou a přinášejí důkazy svých tvrzení. Zároveň musí jít o lidi, kteří jsou schopni přiznat, že nevědí vše a že něco je nejisté. Naše poznání nového koronaviru i vývoje epidemie je totiž stále ještě dost omezené a mění se. Přiznání omezených znalostí a otevřená mysl, nikoliv tituly či funkce jsou totiž znakem skutečné snahy o poznání reality, a tedy i skutečného experta.