Sezona rekordů

Lákavé koronavirové titulky nejsou všechno

Od zítřka na nás budou ze všech stran útočit rekordní počty pozitivně testovaných na covid-19. To je zřejmé z dynamiky nemoci a z předpokladu epidemiologů. Každý den po půlnoci získáme vlastně deset dní stará data, tedy data o tom, kolik lidí se nakazilo (z těch, které jsme byli schopni otestovat) před deseti dny. I největší optimisté mezi epidemiology očekávají první známky zlepšení až někdy na konci tohoto týdne, ale nejspíš teprve na přelomu září a října. Tedy nás čekají minimálně dva týdny „rekordů“.

Ukazatelem toho, jak dodržujeme karanténu, nebudou, alespoň zpočátku, absolutní počty pozitivně testovaných, ale jejich podíl mezi všemi testovanými. Proč tuhle starou informaci, která je zřejmá každému gramotnému a s virem obeznámenému čtenáři, vytahuji? Protože nás (vás) budeme my z médií opakovaně otravovat aktuálními „rekordy“, jejichž zpravodajský význam nebude veliký. Třeba nedělní výkřik mnohých zpravodajských serverů „rekordní sobota“smysl příliš nedával, protože stejný titulek jsme mohli opakovat i v pondělí – ve znění „rekordní neděle“. Jenže v pondělí byl dostatek údernějších titulků, a proto jsme téhle „zprávy“byli ušetřeni. Avšak v multiplikaci téhle banality lze pokračovat dle potřeby až do znudění veškerenstva.

Emocionální náboj těchto sdělení je patrný – budeme se strašit. I takový přístup je přípustný, vždyť leckdo by bez toho, aby jej vyděsili, roušku nikdy nenavlékl. Jenže problém je jinde. Když média s takovou lehkostí vyrábějí informační smog a banality vydávají za události, nelze se divit, že jejich prestiž a význam setrvale klesají.