Dušnost. I po čtvrt roce
Podle studie měla polovina pacientů s mírným průběhem covidu dlouho potíže s dýcháním
Téměř polovina pacientů, kteří měli mírné příznaky covidu-19 a převážně se léčili v domácích podmínkách, trpí ještě tři měsíce po nemoci problémy s dýcháním. Zhruba u pětiny nemocných prokázalo vyšetření CT a rentgenem zbytkové postižení plicní tkáně. Vyplývá to z letní studie Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Účastnilo se jí 79 lidí a v Česku jde o vůbec první studii mapující následky onemocnění covidem.
„Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji – ve 37 procentech případů – sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži (sedm procent) a některé další změny. Přibližně u dvaceti procent nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně,“uvedl přednosta královéhradecké plicní kliniky Vladimír Koblížek.
Lékaři se ve studii zaměřili na případné pozdní následky v oblasti plic. „Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina, 65, se s covidem-19 léčila doma, menší část, 14, v nemocnici. Téměř polovina (49 procent) všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků (nejčastěji horšího dýchání – 21 procent, kašle – 10 procent, únavy – 17 procent nebo bolestí na hrudníku – 9 procent). Kromě toho dvacet osm procent z nich má po třech měsících stále porušený čich a devět procent chuť,“popsal Koblížek.
Všechna vyšetření hradečtí lékaři u účastníků studie ještě v následujícím roce dvakrát zopakují, aby mohli objektivně posoudit, jak rychle a zda vůbec potrvá návrat plicních funkcí a známek plicního postižení do normálu. Současně budou pacientům analyzovat hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich nově získanou odolnost proti viru.
Podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martiny Vašákové vede cesta ke zdravým plicím přes pneumology. „Pacienti s covidem-19 chodí s prvními příznaky kromě praktiků právě za námi. Staráme se o ně, i když se jejich stav zhorší a musejí do nemocnice kvůli zápalu plic, tedy pneumonii, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče. Až se uzdraví, sledujeme je ambulantně, abychom případně včas zachytili případné trvalejší následky. Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,“řekla.
Předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem Stanislav Kosa uvedl, že covid-19 je infekcí dýchacích cest. „Virus však může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé s covidem končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku. Našim pacientům s již existujícím plicním onemocněním tak doporučujeme pečlivě se řídit již známými preventivními opatřeními – vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady a jako každý rok se nechat očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit,“řekl Kos.
Doplnil, že přínos plicních lékařů ve zvládání nemoci ocenila i Evropská plicní nadace (European Lung Foundation), jež udělila letošní cenu ELF Award všem zdravotníkům a především těm, kdo pracují v pneumologii a podílejí se na zvládání pandemie.