Česká vakcína čeká na testy
„Nemohu souhlasit s tím, aby byly vynakládány extrémní prostředky, pokud to nebude smysluplné. Pokud se ukáže, že to tak není, nebudu nic uměle prodlužovat, jenom aby ten proces nějak pokračoval,“řekl nedávno Vojtěch České televizi. Ministerstvo na tento výzkum nedalo ani korunu. „Máme svobodu bádání, takže každý si může bádat, o čem chce,“řekl dnes již bývalý ministr.
Vyvinout vakcínu proti onemocnění covid-19 se snaží mezinárodní týmy po celém světě. Ostatně očkování je podle odborníků naší jedinou šancí, jak se dostat z koronavirové epidemie. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje celkově 38 vakcín v klinickém hodnocení, z toho devět ve třetí fázi. Do ní se musí zapojit tisíce dobrovolníků v různých státech, jde o finální etapu, v níž se rozhoduje o registraci očkovací látky. V preklinickém hodnocení, tedy laboratorní části, má být aktuálně 149 světových týmů.
Kandidátních vakcín přitom může být ve světě o něco víc. „WHO neregistruje všechny studie, výzkumné týmy musí o vývoji očkování organizaci informovat,“vysvětlil LN ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček. Nicméně dá se předpokládat, že ty nejúspěšnější společnosti WHO ve svém hledáčku dozajista má.
305 milionů do evropské sbírky
Podle odborníků má nejslibněji nakročeno britská společnost AstraZeneca, která spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. „Vypadá to, že ještě v září budou mít hotové podklady pro lékové agentury kvůli registraci a že první očkovací látky by mohly být k dispozici na konci roku,“uvedl Dvořáček. Do třetí fáze jejich testů se zapojilo až čtyřicet tisíc dobrovolníků.
Šéf farmaceutické asociace ale není skeptický ani k českému vývoji vakcíny. „Já bych tuzemský výzkum neshazoval. Pokud studie vykazuje pozitivní výsledky, má smysl ve vývoji vakcíny pokračovat,“uvedl. I přesto ale připustil, že šance dotáhnout výzkum do zdárného konce nejsou vysoké. „Je důležité, aby tým profesorky Adámkové dostatečně dopředu komunikoval s farmaceutickým průmyslem ohledně případné výroby vakcíny a primárně o spolupráci v klinickém hodnocení. Jde totiž o extrémně finančně i časově náročný proces,“dodal Dvořáček.
Česko ale nemůže spoléhat jen na vlastní výzkum, a proto je potřeba, aby spolupracovalo s Evropskou unií. Jsme totiž malá ryba ve velkém evropském oceánu. Vláda proto na začátku minulého týdne schválila, že Česká republika přispěje 305 milionů korun do evropského fondu, z něhož je financován světový vývoj a výzkum vakcíny proti nemoci covid-19.
„Garantuje nám to, že budeme součástí hry, protože jsme součástí celého projektu pod Evropskou komisí, která vyjednává s jednotlivými výrobci vakcín. Takto máme předběžný zájem o vakcínu od společnosti AstraZeneca, to byla první předobjednávka, a teď budou následovat další podle postupu vývoje,“uvedl tehdy k částce bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch.
Evropská komise v první polovině září dokončila předběžná jednání o nákupu vyvíjených vakcín již se šestým výrobcem. Mezi nimi je třeba favorizovaná AstraZeneca či americká Moderna. Brusel počítá s nákupem více než miliardy dávek očkování, mimo jiné i pro Česko. Kabinet premiéra Andreje Babiše přitom do evropské sbírky původně přispěl dvacet milionů korun. V květnu se tak Česko řadilo mezi ty méně štědré dárce. „Já jsem od začátku říkal, že by bylo vhodné, abychom více podpořili evropské projekty a spolupracovali s Unií. Částka se výrazně navýšila, což je skvělá zpráva,“okomentoval Dvořáček.
Český tým pod vedením Adámkové pracuje na vakcíně z mrtvého viru. „Svým způsobem to znamená, že vezmeme živý virus, který umrtvíme. Poté využíváme směs mrtvých mikroorganismů, v tomto případě virů, a vyvineme vakcínu,“vysvětlil už dříve LN tehdejší vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a současný ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Očkování nebude povinné
I přesto, že se odborníci shodují, že vakcína je klíčovou zbraní, bez níž nedokážeme vir porazit, očkování by v Česku nemělo být povinné. „Já bych to nechal na dobrovolné bázi. Ale u některých lidí mě zaráží značný odpor proti očkování, přestože vakcínu ještě nikdo nevyvinul,“řekl v sobotním rozhovoru týdne LN Prymula.
S ním souhlasí i Pavel Iványi, který vede Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně. „Když ho dáte povinné, budete tím navádět lidi, aby mu nedůvěřovali. Řeknou si, že když je očkování natolik správné, proč musí být povinné. Akorát je to odradí. Naše jediná naděje je přesvědčit lidi, aby se nechali naočkovat dobrovolně,“řekl dříve LN ředitel brněnského centra. V Česku by se měli přednostně naočkovat zdravotníci a senioři. „Když naočkujeme rizikové skupiny, ochráníme je, ale nezabráníme cirkulaci viru v populaci. Je potřeba, aby se proočkovalo přibližně 60 až 70 procent populace,“přiblížil ministr zdravotnictví Prymula.
„Když naočkujeme rizikové skupiny, ochráníme je, ale nezabráníme cirkulaci viru v populaci. Je potřeba, aby se proočkovalo přibližně 60 až 70 procent populace.“