Polsku hrozí rozpad vládní pravice

Současná polská situace ukazuje, že položit na první pohled stabilní koalici fungující už pět let mohou i zákony upravující chov kožešinových zvířat či úlevy pro úředníky v době koronavirové pandemie. Za marginálními příčinami se podle agentury AP skrývá boj o moc, kdy se vedoucí osobnosti vládních stran snaží posílit své pozice pro chvíli, kdy začne ustupovat ze scény faktický vládce země Jaroslaw Kaczyński.

Ten řídí vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS), zaujímá však pouze funkci řadového poslance. Objevily se i úvahy, že by mohl vstoupit do hry opětovně jako premiér (byl jím už od července 2006 do listopadu 2007), není ale jasné, zda by ve svých 71 letech tuto v polských podmínkách náročnou funkci zvládal.

Kaczyński tak především vysedává ve varšavském sídle PiS a vede dlouhé debaty s aktéry sporu. Vše přitom právě u něj začalo, když přišel s předlohou zákona o právech zvířat. Ten zakazuje kožešinové farmy a používání zvířat na výstavách a v cirkusech. Zákon sice poslanci schválili a poslali do Senátu, 38 zákonodárců z řad vládní koalice ale hlasovalo proti.

Další norma se týkala imunity úředníků, kteří porušili právní předpisy v rámci boje proti koronaviru. Pokud tak učinili pro veřejné blaho, neměli by být trestáni. Nad podobou zákona se střetli premiér Mateusz Morawiecki z PiS a ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který stojí v čele menší koaliční strany Solidární Polsko. Námitky zazněly i od další koaliční strany Dohoda Jaroslawa Gowina. PiS nakonec byla nucena návrh zákona stáhnout.

V trojúhelníku moci Morawiecki – Ziobro – Gowin každý reprezentuje odlišné politické spektrum v rámci koalice – polský premiér střed, ministr spravedlnosti katolické radikály a šéf Dohody liberálnější křídlo. A mezi nimi to skřípe už nějakou dobu.

Gowin podal v květnu demisi z postu vicepremiéra, protože PiS odmítala odložit prezidentské volby původně vypsané na 10. května. Po rozmluvě s Kaczyńským dosáhl svého a volilo se nakonec na přelomu června a července.

Ziobro se do konfliktů s liberálnější částí PiS dostává kvůli své soudní reformě fakticky omezující moc justice na úkor moci výkonné, stejně jako radikálním odmítáním Istanbulské úmluvy proti násilí a diskriminaci žen a tažením proti LGBT komunitám. „Ziobrovi bylo jasně řečeno, jak má naše spolupráce v koalici vypadat. Nedržel se toho, a proto se dostal do problémů, v nichž teď je,“řekl portálu Onet.pl poslanec PiS Zbigniew Girzyński.

Rozhodnou příští dny

Situace se přitom nevyvíjí zrovna nejlépe pro všechny tři strany sporu. Premiér Morawiecki má v úmyslu vládu obměnit už delší dobu a krize se mu určitým způsobem hodí. Možností je menšinové vládnutí PiS, ta má však bez koaličních poslanců ve sněmu o 460 poslancích jen 199 mandátů. Další variantou jsou předčasné volby, které jsou v době koronavirové určitým rizikem, průzkumy se ale zatím příliš nevychylují od běžných hodnot – kolem 40 procent pro PiS, 25 procent pro opoziční Občanskou koalici (KO). Nově do politického soutěžení vstupuje s deseti procenty hnutí Polsko 2050 účastníka prezidentské volby Szymona Hołownię. Osm procent má Nová solidarita varšavského primátora Rafała Trzaskowského, který jen těsně prohrál se stávajícím prezidentem Andrzejem Dudou.

Pravděpodobné ale také je, že se koalici podaří udržet – Gowinova Dohoda podle médií nikam odcházet nechce a se Ziobrem měl Kaczyński včera večer čtyřhodinovou osobní debatu. Vedení PiS bude o osudu koalice jednat dnes, rozhodnutí by mělo padnout do pátku. V úvahu připadá i obměna vlády či koaliční smlouvy. Podle serveru Onet.pl ukážou nejbližší dny, zda skutečně vládní koalice skončí, nebo jde o poker s nátlakem na strany Ziobry a Gowina.

Vedení polské vládní strany PiS rozhoduje, jak dál – zda udrží koalici se dvěma menšími partnery, nebo bude muset jít vlastní cestou.