Návrh Komise na čistší EU je pro nás šancí
Zvýšení klimatické ambice Evropské unie bylo hlavním a nejočekávanějším bodem nedávného proslovu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Očekávané, bohužel, bylo rovněž jeho odmítnutí ze strany českého premiéra i ministra průmyslu a obchodu.
Uvidíme, jestli se ministrovi Karlu Havlíčkovi a premiérovi Andreji Babišovi podaří rozšířit současný spolek neprogresivních tvořený Rumunskem a Bulharskem, případně státy Visegrádu a návrh zablokovat. Pokud ne, EU si své zvýšené úsilí vyčistit vzduch, zabránit nejhorším dopadům klimatických změn a stát se lídrem v moderních technologiích odsouhlasí. To je samozřejmě správné a důležité a podle výpočtů i pro Unii výhodné.
Nový návrh znamená zvýšit úsilí ve všech členských státech. Je předpokládáno, že v roce 2030 by měla Unie spotřebovávat nejméně dvě třetiny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, tedy zhruba dvojnásobek, než je průměr sedmadvacítky nyní.
Zaspali jsme
Z perspektivy Česka, kde spotřebováváme čisté elektřiny jen asi 14 procent a ministr Havlíček plánuje podíl navýšit během deseti let na 17 procent, se to může zdát jako sci-fi. V obnovitelných zdrojích jsme totiž po politicky zpackané regulaci velkých fotovoltaik před deseti lety zaspali. A i když se tu díky evropským penězům začíná rozjíždět trh se střešními soláry, občas se tady postaví větrná elektrárna a stát plánuje začít vyrábět biometan, stále je to žalostně málo ve srovnání s tím, co se děje v okolních zemích, kde mají podobné klimatické podmínky. Situace tu připomíná Rakousko před asi 25 lety, kdy někteří z tamních politiků tvrdili, že jsou „zemí, kde nefouká“. Aktuální zkušenosti ale ukazují, že v Rakousku se ročně staví větrné elektrárny o výkonu až 400 megawattů. To je – s výjimkou Polska – víc, než se v každém ze států visegrádské čtyřky postavilo za posledních dvacet let. Chtělo to jediné.
Zdvojnásobení české spotřeby čisté elektřiny do konce této dekády odpovídá realitě, kterou ve svých výpočtech opakovaně předkládá Komora obnovitelných zdrojů: díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů i obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energii, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje budou podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.
ŠTĚPÁN CHALUPA předseda Komory obnovitelných zdrojů energie
Obnovitelné zdroje budou podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí
Kdo dostane přednost?
Zcela zásadní zpráva je, že na pokrytí nákladů rozvoje obnovitelných zdrojů i sítí bude mít Česko během této dekády k dispozici násobně víc peněz, než kolik zatím MPO plánuje utratit. V nejbližších týdnech bude ale zajímavé sledovat, jaký typ projektů bude Česko k financování z peněz určených na modernizaci ekonomiky předkládat. Zda dostanou přednost projekty domácností, obcí a malých a středních podnikatelů, nebo jestli velkou část peněz spolknou velké elektrárenské a teplárenské společnosti.