Často nevíme, na co máme nárok
Žádosti o dávky vyřizuje úřad práce Přiznání příspěvku má trvat tři měsíce, mnohdy to bývá déle
Sociální dávky jsou nástrojem, který má pomoci nejen seniorům v zajištění základních potřeb. Na co tedy mají senioři a pečující o ně nárok?
Příspěvek na péči
Smyslem této dávky je, aby příjemce mohl co nejdéle zůstat v domácím prostředí společně se svými blízkými. Každým rokem počet příjemců narůstá, před rokem pobíralo v České republice příspěvek na péči 362 100 lidí. Tato dávka je zavedená také v Německu a Rakousku.
O příspěvek žádá opečovávaný, tedy osoba, která je dlouhodobě odkázána na pomoc či péči (jeden rok či více). Příspěvek je určen k tomu, aby příjemce dokázal s pomocí jiných zvládnout své základní životní potřeby. „Často se stává, že osoba závislá na péči osoby blízké ani o takové možnosti neví anebo se o ní dozví poměrně pozdě,“říká poradkyně pro pečující Ivana Kotrčová z Pečuj doma Diakonie.
Pokud se o příspěvek rozhodnete žádat, musíte nejprve podat žádost prostřednictvím elektronického formuláře anebo v tištěné formě na krajské pobočce úřadu práce podle místa trvalého bydliště žadatele. Poté následuje domluva návštěvy v bydlišti žadatele, říká se jí sociální šetření, kdy sociální pracovník úřadu práce posuzuje, s jakou podporou žadatel zvládá základní životní potřeby ve svém domácím prostředí. „Senioři, kteří o příspěvek žádají, se za své snížené schopnosti stydí a často se prezentují daleko zdatnější a schopnější, než ve skutečnosti jsou. Sociální pracovník nemá příliš možností v daném čase a bez předchozí zkušenosti prověřovat skutečné schopnosti. Je třeba, aby se žadatel neostýchal,“popisuje zkušenosti
Trendem je podpořit setrvání stárnoucích lidí v domácím prostředí
z poradny Zdeňka Hlavničková z Pečuj doma. Podle slov Petry Šedivé z Centra pro zdravotně postižené a seniory Středočeského kraje je zcela zásadní pro úspěšné podání žádosti a přidělení příspěvku na péči znát vyhlášky, a proto je třeba vyhledat odborné poradenství a na sociální šetření se předem připravit. Dále je zásadní zpráva praktického lékaře posuzující stav žádajícího, a to na základě aktualizovaných zpráv odborných lékařů.
Konečný posudek vydá opět krajská pobočka úřadu práce, kde byla žádost podána. Vše by mělo být vyřízeno v rámci tří měsíců. Zkušenost žadatelů je však často odlišná, celý proces posuzování trvá někdy i půl roku a výjimkou nejsou ani delší termíny. Příspěvek je ovšem v případě přiznání vyplácen zpětně.
FOTO SHUTTERSTOCK
II. stupeň je středně těžká závislost (4400 Kč měsíčně),
III. stupeň je těžká závislost (12 800 Kč měsíčně),
IV. stupeň – úplná závislost (potřeba péče 24 hodin denně), příspěvek činí 19 200 Kč měsíčně.
Žijeme v dlouhověké společnosti. Mnoho lidí v seniorském věku se těší skvělému zdraví v porovnání s generací svých rodičů. Přesto se stává, že dojde na pohybové potíže či úmrtí partnera, a s tím vyvstávají otázky, jak dál a kde bydlet či jak zajistit pomoc...
Příspěvek na mobilitu
Tento příspěvek je určen pouze občanům České republiky s průkazem osob se zdravotním postižením, kteří nejsou příjemci sociálních pobytových služeb, jakými jsou například domovy pro seniory. Žádost se, podobně jako u příspěvku na péči, podává na krajský úřad práce podle místa trvalého bydliště žadatele. Dávka je určena na pokrytí nákladů na dopravu, a to v případě, že se příjemce pravidelně dopravuje či je dopravován za úhradu, což dokládá čestným prohlášením. Výše dávky je 550 Kč měsíčně.
Příspěvek na zvláštní pomůcku
U žadatele o tento příspěvek, který si přeje žít v domácím prostředí, se předpokládá těžká vada pohybového nebo nosného ústrojí, zrakové či sluchové postižení po dobu roku či delší. Mezi speciální pomůcky patří například úpravy automobilu, stavební práce spojené s úpravami bytu, pomůcky usnadňující pohyb, jako je automobil, rampa, schodolez, a pomůcky pro zrakově a sluchově postižené. Žádost se podává opět na krajském úřadě práce. Proces žádosti je dosti složitý, proto řadu žadatelů zcela odradí a úpravy řeší v rámci vlastních možností.
Příspěvek na bydlení
Trendem je podpořit setrvání stárnoucích lidí v domácím prostředí. Především starší osaměle žijící ženy v nájemním bydlení jsou výrazně ohroženy chudobou a nejen pro ně je tento příspěvek určen. Žádost se podává jednou ročně na krajskou pobočku úřadu práce, a to v případě, že náklady na bydlení převyšují 30 procent příjmů (v Praze 35 procent) domácnosti. Problémem někdy je, že součástí žádosti je podmínka trvalého bydliště, což u nájemního bydlení vyžaduje souhlas majitele. „Pak někdy nezbývá než podat žádost do domova pro seniory, protože seniorka bez příspěvku a možnosti se přihlásit k trvalému bydlišti nemá na nájem pronajímaného bytu,“uvádí Dana Poustková, sociální pracovnice Městského úřadu v Mělníku.
Autorka je socioložka a odborný garant projektu Pečuj doma Diakonie ČCE