Snad lidé nevyčtou hygieně přísnost
Pavel Dlouhý (51)
Každý lékař nastupující k hygienické službě má zpočátku o zhruba deset tisíc korun nižší plat než lékař, který začíná v nemocnici, říká v rozhovoru pro LN Pavel Dlouhý, vedoucí katedry hygieny na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Označuje to za jeden z důvodů, proč čerstvě vystudovaní doktoři nemají o práci hygienika zájem, zároveň však věří, že se situace změní.
LN Když jsme spolu mluvili během jarní vlny koronaviru, řekl jste mi, že na hygienických stanicích žalostně chybějí lékaři. Změnilo se od té doby něco?
Co se týče počtu lékařů, k výrazné změně nedošlo. V krajských hygienických stanicích (KHS) jich nadále pracuje všehovšudy okolo dvou stovek. Co se však oproti začátku epidemie změnilo, je celková personální situace – hygienická služba byla navýšena o 134 systémových míst.
LN Kolik z nich je obsazených?
Pokud vím, tak zhruba 120. S lékaři je to běh na dlouhou trať, tahle potíž se nevyřeší během půl roku. Budeme rádi, pokud ke zlepšení dojde v horizontu pěti let. Je obrovský problém, že pro mediky nadále není náš obor dostatečně atraktivní a oni si jej po vystudování lékařských fakult jen málokdy vybírají. Mladí absolventi se spíš vidí v nemocnicích. Přitom naše zkušenosti říkají, že zhruba každý desátý absolvent se nehodlá věnovat klinické praxi. Právě na ně se musíme soustředit a lákat je k nám.
LN Tuším, že z oboru hygiena a epidemie atestují každý rok jeden až dva lékaři z celé republiky. Je to tak?
Ano, to stále platí. Za pár dní mám zkoušet atestaci, na niž je přihlášen jeden lékař. V úhrnu máme do tzv. předatestační přípravy zařazených po celé republice asi osmnáct lékařů. Je to žalostně málo. Už jsem řekl, že problém nelze vyřešit během půl roku. I kdyby se stal zázrak a najednou se do oboru přihlásilo třeba dvacet čerstvých absolventů, stejně chvíli potrvá, než dojdou až k atestaci. Předatestační příprava trvá čtyři roky, teprve poté se z nich stanou plně kvalifikovaní lékaři.
LN Vraťme se k oněm nově vzniklým 134 systémovým místům, která vláda schválila na konci června. Nakolik hygieně pomůžou? Stačí to?
Samozřejmě jde o krok správným směrem, zaplať pánbůh za něj. Ale pořád to nestačí, personální posílení musí být do budoucna výraznější. Pro představu: před rokem 2005 pracovalo v hygienické službě zhruba 6000 lidí, v roce 2007 okolo 4400 pracovníků a v současnosti, i s těmi nově přijatými, je to 2200 lidí. V období mezi roky 2007 a 2010 došlo k obrovskému snížení stavů a s důsledky se potýkáme dosud.
LN Proč podle vás došlo k takovému propadu?
Jednoduše řečeno – stát šetřil na nesprávném místě. Politici měli dojem, že se bez hygieny víceméně obejdeme. Financování hygienické služby se tehdy snížilo přibližně o čtyřicet procent, to byla obrovská rána. Přitom v minulosti nám její uspořádání, organizaci a fungování leckde ve světě záviděli. Jenže pak jsme si ji takřka zničili. Nyní je tedy nutné postavit hygienickou službu znovu na nohy.
LN Co byste považoval za ideální stav? Kolik by hygienická služba měla mít zaměstnanců?
Odpověď je odvislá od spousty věcí. Například od toho, jaké kompetence hygienici budou v budoucnu mít. O řadu z nich – v důsledku různých nesystémových kroků – v minulosti přišli, i to se jeví vhodným napravit. Záleží na organizační struktuře, jestli zůstane v režimu 14 krajských hygienických stanic, či zda dojde k centralizaci. Osobně ale lpím na tom, aby v hygieně pracoval dostatek lékařů. Protože bez nich to nepůjde. Samozřejmě však platí, že v KHS jsou potřeba i další pracovníci nelékaři, jako jsou třeba asistenti ochrany veřejného zdraví, přírodovědci, statistici, právníci, ale například i experti na IT. Nerad střílím čísla od boku, domnívám se však, že optimální počet zaměstnanců v hygienické službě je okolo hranice tří tisíc.
LN Dlouhodobě upozorňujete, že lékaři z hygienických stanic pobírají nižší plat než jejich kolegové v jiných oborech. Označujete to za jeden z důvodů, proč o práci v hygieně není zájem, a prosazujete navýšení finančního ohodnocení. Daří se to zlepšit?
Každý lékař nastupující k hygienické službě má zpočátku o zhruba deset tisíc korun nižší plat než lékař, jenž začíná v nemocnici. Nepochybně právě proto se medici do hygieny nehrnou. Rýsuje se ale změna, díky novele nařízení vlády o platech se v systému vytvořila samostatná tabulka pro lékaře v hygienické službě, čímž je umožněn legislativní rámec pro zvýšení platů lékařů. Osobně pokládám za vhodné jít i cestou rezidenčních míst pro lékaře v hygieně a epidemiologii, podobně jako je tomu v jiných oborech, v nichž chybějí lékaři. Řešit však musíme i platové ohodnocení ostatních pracovníků v hygienické službě. Jsem-li dobře informován, hlavní hygieničce se podařilo prosadit navýšení objemu peněz na příští rok pro hygienickou službu a její pracovníky. Snad se tak blýská na lepší časy.
LN Když už jste zmínil hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou, jak hodnotíte její dosavadní působení? Ve funkci je od června.
Doktorka Rážová má bohaté zkušenosti, prošla doslova všemi patry hygienické služby. Ví tedy, co práce v hygieně obnáší. Do funkce nastoupila v naprosto mimořádné době, kterou nikdo z nás nepamatuje. Myslím, že to je člověk na svém místě.
LN Může koronakrize přispět k tomu, aby se pohled politiků na hygieniky změnil? Potvrdila dostatečně, že jsou skutečně potřební a v systému nepostradatelní?
Soudím, že ano. Už někdejší šéfhygienik Vladimír Valenta odvedl značný kus práce, připravil novou koncepci hygienické služby, snažil se prosadit navýšení peněz pro hygienu, upozorňoval na personální problémy, varoval před rizikem nedostatku lékařů, zdůrazňoval platové podhodnocení lidí, zkrátka bil na poplach. Po jeho odchodu z ministerstva (v červenci 2016 – pozn. red.) se však věci hýbaly jen pomalu. Až nyní se hygienická služba výrazným způsobem zviditelnila. Je smutné, že její potřebnost si lidé uvědomují právě až v krizových situacích, kromě koronaviru zmíním třeba povodně či metanolovou kauzu.
Zároveň však vyplavaly na povrch problémy, které hygienická
Od roku 2011 vede katedru hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (3. LF UK ), od roku 2017 je také přednostou Ústavu hygieny 3. LF UK.
15 let je tajemníkem Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3. LF UK.
Vystudoval 3. lékařskou fakultu UKa docentem hygieny a preventivního lékařství se stal v roce 2011.
Specializuje se v oblasti hygiena výživy.
LN Zaznamenal jste, že by si veřejnost hygieniků nyní více považovala?
To máte tak, hygienik vykonává spoustu důležité a užitečné práce, zároveň však musí dělat i nepopulární věci. Vidíme to i teď. Nikdo z občanů nevítá s nadšením protiepidemická opatření, která hygienici navrhují. Tak to prostě je. Podle mě hygienik nikdy nebude u veřejnosti vyloženě oblíbený a obdivovaný, ostatně i to je další důvod, proč mediky obor příliš neláká. Lidé mnohem víc vzhlížejí ke klinikům, kteří provádějí náročné operace, zachraňují konkrétního člověka. V hygieně to tak není. Trochu ale využiji náš rozhovor a všem kolegyním a kolegům v hygienické službě poděkuji za jejich obrovské pracovní nasazení.
LN Tedy naopak. Domníváte se, že až epidemie odezní, bude veřejnost nahlížet na hygieniky negativně právě kvůli nepopulárním nařízením, jež navrhovali a navrhují?
Snad ne. Věřím, že si lidé uvědomují, že hygienici nenařizují, respektive nenavrhují přísná opatření jen tak. Že to má skutečně důvod a že tím chrání lidské životy.
LN Řada mediků aktuálně pomáhá v hygienických stanicích. Co přesně dělají?
Pomáhají s trasováním. V hygienické službě vypomáhají studenti ze všech lékařských fakult v Česku, a to dle požadavků jednotlivých KHS.
LN Máte od studentů zpětnou vazbu? Baví je práce, nebo by raději vypomáhali jinde?
Z podzimu zpětnou vazbu dosud nemám, ale na jaře jsem zaznamenal pozitivní ohlasy. Studenti byli vesměs spokojení, seznámili se s chodem hygienické stanice. Líčili, že praxe to pro ně byla poučná, že šlo o dobrou životní školu. Vzpomínám si na vyprávění medika, který vypomáhal hygienikům v Liberci; byl mile překvapen a o práci hygieniků mluvil s nadšením i uznáním, dokonce vystoupil na naší tiskové konferenci. Bohužel šlo o studenta vyššího ročníku, který již měl jasnou představu o své budoucnosti, byl rozhodnutý pro klinický obor, takže jsme ho do hygieny nezlanařili…
LN Registrujete už mezi mediky zvýšený zájem o atestační obor hygiena a epidemie?
U letošních absolventů jsem jej nezaznamenal. Co se týče stávajících studentů, zatím nevím. Od začátku akademického roku uběhla teprve krátká doba, byť i dost hektická. Musíme se soustředit na zajištění pregraduální výuky, udržet chod specializačního vzdělávání lékařů. Studenti mají pracovní povinnosti, zároveň musejí zvládat učivo, praktickou výuku v nemocnici, případně skládat státnice a podobně.
LN Kolik absolventů hygieny ročně by systému pomohlo?
Stačilo by, aby se každý rok alespoň dva absolventi z každé lékařské fakulty v Česku rozhodli, že půjdou pracovat k hygieně. Lékařských fakult je osm, takže bychom rázem měli šestnáct lidí, kteří nastoupí do předatestační přípravy. Být to tak každý rok, zhruba bychom vykryli odchody do důchodu. Průměrný věk lékařů v hygienické službě je 59 let, to je velmi vysoké číslo. Zároveň by došlo k posílení stanic a postupně i k navyšování počtu lékařů v hygieně. To bych považoval za úspěch.
v období mezi roky 2007 a 2010 došlo k obrovskému snížení stavů a s důsledky se potýkáme doposud, říká Pavel Dlouhý, vedoucí katedry hygieny na 3. lékařské fakultě UK.
LN Co by se kromě platu mělo změnit, aby práce hygienika byla pro mladé atraktivnější?
Pomohlo by modernější vybavení a důsledná elektronizace hygienické služby. Mladí lidé chtějí používat moderní technologie, to chápu. Kýžený efekt by přinesla možnost zahraničních stáží. Zejména však medik musí vědět, že v hygienické službě uplatní své těžce nabyté vzdělání, že má možnost se po odborné stránce dále rozvíjet. Práce hygienika zahrnuje jak aspekty úřednické, tak ryze odborné a lékařské. A právě ty je nutno v práci lékaře hygienika do budoucna více zdůrazňovat.
LN Náplní práce hygienika však není jen koronavir. Nezanedbávají se teď kvůli epidemii jiné oblasti?
Je pravda, že činnost nesouvisející s covidem je teď utlumena. Platí však, že objeví-li se aktuální problém, například v podobě jiné nákazy, ihned se řeší. Jinak to nejde.
LN V čem by epidemie koronaviru mohla pozitivně ovlivnit chování Čechů?
Domnívám se, že i v něčem špatném musíme hledat to dobré. Koronakrize by obecně mohla přispět ke kýžené změně životního stylu. Lidé snad začnou o sebe více pečovat, přemýšlet o svém zdraví. Mohl by se také změnit pohled na očkování, jež část veřejnosti odmítá. Snad lidé nepřestanou dbát na osobní hygienu, například časté a pečlivé mytí rukou, že budou nadále zodpovědnější při výskytu různých infekcí, nejen koronaviru.