Berlín zažil šarvátky kvůli covidu
Odhadem přes deset tisíc lidí protestovalo proti zákonu, který zavede při budoucích pandemiích povinně roušky a rozestupy
V německé metropoli se včera odehrávaly dramatické scény. Odhadem přes deset tisíc lidí protestovalo u Braniborské brány v centru města proti opatřením na boj proti koronavirové pandemii.
V tu chvíli rozhodovali o několik desítek metrů vedle poslanci Spolkového sněmu o novele zákona na potírání infekčních chorob. Norma, kterou měla ještě během včerejšího dne schválit Spolková rada, druhá komora německého parlamentu a podepsat i prezident, mimo jiné v případě budoucích epidemiologických krizí stanovuje povinnost nosit roušky a dodržovat bezpečné rozestupy.
Zpočátku poklidná manifestace ovšem časem přerostla v otevřený střet s policejními těžkooděnci. Napětí zhoustlo hlavně poté, co začala policie po účastnících shromáždění požadovat, aby dodržovali rozestupy a měli zakrytá ústa a nos rouškami.
Když to organizátoři protestu nedokázali zajistit, byla demonstrace oficiálně rozpuštěna. Policie následně sáhla k donucovacím prostředkům. Na rozpuštění nasadila vodní děla. Nakonec zadržela zhruba sto lidí, kteří se chovali agresivně, házeli na policisty kameny a jiné předměty, odpalovali v jejich blízkosti dělobuchy.
Část protestujících se také snažila dostat do blízkosti parlamentu, případně proniknout do jeho nitra a narušit jednání poslanců. Bezpečnostní složky ovšem vytvořily kolem historické budovy Říšského sněmu, kde zákonodárný sbor sídlí, kordon, který nebylo možné překonat. Podobným způsobem byl zablokovaný i přístup před budovu spolkového kancléřství, která leží naproti parlamentu.
Nová podoba zákona o potírání infekčních chorob má také dát úřadům do budoucna možnost uzavírat obchody a vydávat jiná podobná nařízení s cílem bránit šíření infekce. Řada měst a obcí v Německu se například snažila na jaře, během první vlny pandemie, formou vyhlášek omezovat prodej alkoholu. Chtěly tím předejít srocování lidí v parcích a podobných prostranstvích. Protože ale zmíněná nařízení neměla oporu v zákonech, byla následně často zrušena soudy.
Poslanci Spolkového sněmu nakonec velkou většinou 415 poslanců novelu schválili. Kriticky se ke změně zákona stavěli zejména zástupci politické opozice. Shodovali se na tom, že dosavadní kroky v boji proti nákaze byly přijímány bez účasti zákonodárných sborů, a tedy s „vyloučením veřejnosti“.
Opozice varovala před „sanitární diktaturou“Poslanci protimigrační Alternativy pro Německo (AfD) zase novelu označovali jako „zmocňovací zákon“, a to v narážce na normu z roku 1933, která umožnila nacistům obejít parlament a chopit se moci ve státě.
Někteří řečníci AfD tvrdili, že Německo údajně směřuje k „sanitární diktatuře“, v níž prý budou definovat hlavní podmínky života v zemi nikým nevolení hygienici a virologové, na úkor zvolených zástupců lidu.
Její poslanci také těsně předtím, než přistoupil k řečnickému pultu ministr zdravotnictví Jens Spahn, rozvinuli v plénu bílý transparent s černou stuhou a s nápisem „Základní zákon, 18. 11. 2020“na výraz smutku.
Ministr Spahn následně zopakoval, že hlavním cílem všech přijatých kroků musí být, aby se předešlo zahlcení zdravotnického systému. Koronavirovou pandemii označil za „katastrofu století“. „Jedno, co uděláme nebo neuděláme. V každém případě vznikne škoda, ať už hospodářská, zdravotní, nebo sociální,“uvedl ministr zdravotnictví.
Následně také vyvrátil jednu z nejčastěji opakovaných fám, a to sice, že německá vláda chystá zavést povinné očkování proti koronaviru. „Přestaňte něco takového tvrdit,“obořil se Spahn na AfD.
K účasti na protestech proti vládním opatřením svolávali své příznivce už řadu dní odpůrci očkování, stoupenci nejrůznějších spikleneckých teorií i příznivci pravicově-radikálních uskupení.
Na sociálních sítích psali o rozhodujícím „Dni X“a vyzývali k blokádě německého parlamentu. Již při jedné z minulých demonstrací z konce srpna se podařilo odpůrcům protipandemických opatření prolomit bariéry rozmístěné před Říšským sněmem a proniknout až k jeho vstupnímu prostoru. Na sociálních sítích následně tyto záběry kolovaly s tím, že měly symbolizovat triumf nad představiteli státu