Trump stále neuznal porážku
Donald Trump má před sebou poslední dva měsíce ve funkci. Zatím je tráví vyhazovy a „doháněním restů“.
Ani po dvou týdnech neuznal dosavadní prezident USA Donald Trump porážku ve volbách a jeho kampaň podala žaloby v šesti státech – Arizoně, Georgii, Michiganu, Pensylvánii, Nevadě a Wisconsinu. V Georgii se jeho týmu podařilo dosáhnout symbolického vítězství. Stát sáhl k ručnímu přepočtu všech hlasů a skutečně objevil dva a půl tisíce nezapočítaných lístků, přičemž většina z nich byla pro Trumpa. Ani to však prezidentovi k vítězství stačit nebude a 16 georgijských volitelů připadne demokratu Joeu Bidenovi. V ostatních státech to navíc pro Trumpa nevypadá ani na symbolická vítězství.
V mezičase prezident radikálně omezil své veřejné vystupování. Čas tráví jednak hraním golfu, jednak „doháněním restů“své prezidentské funkce. Velkou pozornost věnuje například personálním změnám. Stihl již vyhodit ministra obrany Marka Espera, ředitele pro kyberbezpečnost Chrise Krebse a o změnách v čele FBI a CIA údajně uvažuje. Zdá se, že primární motivací těchto změn je nedostatek loajality vůči prezidentově osobě. Ministr obrany Esper například Trumpovi protiřečil v období rasových nepokojů, Krebs zase předevčírem prezidenta pobouřil vyjádřením, že právě proběhlé volby byly „nejbezpečnější v americké historii“.
Esperův vyhazov ale vedle toho mohl mít i věcné důvody. Prezident se totiž v závěru své funkce rozhodl být velmi aktivní na poli amerických zahraničních misí. V úterý nový ministr obrany Christopher Miller oznámil, že USA stáhnou další kontingenty svých vojsk z Iráku a Afghánistánu. Síly v obou státech by měly být k lednu 2021 zredukovány zhruba o 2 tisíce mužů – o 1500 v Afghánistánu a 500 v Iráku. Prezident
již v minulosti opakovaně hovořil o „nekonečných válkách“a veřejně polemizoval i o tom, zda vojenské intervence na Blízkém východě Spojeným státům v praxi něco přinášejí.
Trump ostatně nezapomněl ani na Írán. Podle deníku The New York Times se údajně před několika dny ptal armádních špiček, zda by bylo možné provést nálet na nově objevená jaderná zařízení. Po zamítavých odpovědích však prý od své snahy upustil.
Prezident se již ve své kampani v roce 2016 vůči Íránu vymezoval velmi bojovně. Silně kritizoval jadernou dohodu, kterou s Teheránem uzavřela Obamova vláda v roce 2015, která je dle Trumpa „vůbec nejhorší dohodou, kterou kdy kdo uzavřel“. Začátkem
tohoto roku se situace ještě vyostřila poté, co Trumpova vláda sáhla k eliminaci Kásema Solejmáního, velitele íránských revolučních gard, nechvalně proslulého útoky pomocí nástražných min na spojenecké vojáky.
Dalším Trumpovým projektem, který stále běží, je jeho ikonická „zeď“. Její vybudování sliboval Trump již v roce 2016 s tím, že stavbu zaplatí Mexiko. Jeho administrativa následně skutečně postavila 1077 kilometrů ocelového oplocení, převážně na místě starších bariér budovaných demokratickými i republikánskými vládami. Stavba zdi si doposud vyžádala 15 miliard dolarů z amerického, nikoliv mexického rozpočtu. Nová vláda Joea Bidena v dalším budování zdi pokračovat neplánuje.
Trumpovy povolební kontroverze téměř přehlušily jiné, pro Američany důležité zprávy. V jediném týdnu oznámily vysokou účinnost svých vakcín hned dvě americké farmaceutické firmy – Pfizer a Moderna.
V obou případech by si mohl Trump nárokovat pomyslné vavříny. Vývoj obou vakcín byl totiž částečně financován skrze vládní Operaci nezměrná rychlost (OWS), jež měla za úkol nadstandardně rychlý vývoj vakcín umožnit. Na prezidentově oficiálním twitterovém účtu se však tato zpráva prakticky ztrácí v záplavě příspěvků o všech domnělých volebních podvodech.