Zadlužování bez brzdy
Předkrizová úroveň zadlužení se už jen tak nevrátí. Dluhová brzda zůstane asi jen nevyužitým reliktem
Česká republika by při současné rychlosti zadlužování mohla už za sedm let hledat, kde má brzdu proti zadlužování. Možná ale už za čtyři roky, pokud by přišla třetí, nebo snad i čtvrtá vlna pandemie. Během letošního roku a dvou rozpočtů se tak rozplynula hranice, kterou jsme kdysi považovali za kritickou.
Brzda samozřejmě počítá s tím, že není potřeba ji sešlápnout, pokud je situace krizová, a to bez jakýchkoliv pochyb v současnosti je. Zůstává ale otázka, jestli bychom se dokázali dostat zpátky a znovu brzdu zavést. Vypadá to nereálně. A nesmíme zapomínat, že není příliš obtížné změnit zákon.
Prostřední pedál
Dluhová brzda je obsažena v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a říká, že když náš dluh k hrubému domácímu produktu nabyde na 55 procent, musí být představen plán, jak dát brzy finance opět do pořádku, tedy jak vytvářet vyrovnané či ještě lépe přebytkové rozpočty.
Zákonodárci samozřejmě mysleli i na to, že by nás dluhová brzda neměla svazovat ve zlých dobách, jako je nepochybně ta současná. Pokud Český statistický úřad naměří propad ekonomiky mezi jednotlivými kvartály o dvě procenta anebo meziroční o tři procenta, má vláda dva roky rozpočtové pré.
Kdyby snad nestačilo, že se letos ekonomika propadne výrazně více než o výše uvedená čísla, pak se brzda neuplatní i v případě nouzového stavu, který se letošním roce stal více pravidlem než výjimkou. Zákon pamatuje i na války a živelné katastrofy, které se nám snad vyhnou.
Za dva roky od posledního nouzového stavu či posledního špatného kvartálu ale bude muset vláda přijít s plánem, jak dluh snížit. Pokud by se vše vyvíjelo dobře, bavíme se o začátku roku 2027, jak odhaduje Národní rozpočtová rada.
Kdy budeme brzdit?
Dluh na HDP má tu nepříjemnou vlastnost, že čitatel obvykle roste v době, kdy se snižuje jmenovatel. Tedy když padá HDP, zadlužujeme se, jako je to například nyní. Když se nám ekonomicky dařilo, vláda naopak snižovala dluh na HDP už jen tím, že se zadlužovala pomaleji, než jakou rychlostí rostla ekonomika.
Rok 2020 nám zvýší dluh na HDP o třetinu. V procentech a procentních bodech je možné se snadno ztratit, takže jednoduše – náš dluh na HDP byl vloni 30,2 procenta a letos se pravděpodobně dostane na 40 procent. Z 30,2 na 40 je to sice „jen“necelých 10 procentních bodů, ale 10 procentních bodů je téměř třetina z 30,2. Ukazatel dluhu na HDP se zvýší o třetinu během jednoho roku. Všichni jsme teď vycvičeni exponenciálním růstem, takže další třetina by za rok znamenala 53 procent. A to už je nebezpečně blízko naší dluhové brzdě.
Jinými slovy, pokud bychom v roce 2021 zažili dvě vlny pandemie srovnatelné s těmi letošními, budeme muset přemýšlet nad tím, co s dluhem udělat.
Samozřejmě ministerstvo financí i další instituce počítají s tím, že ekonomika v příštím roce poroste a dluh na HDP bude v bezpečné vzdálenosti od brzdy – státní rozpočet například počítá se 42,7 procenta. Vzpomínáte si ale ještě na dobu, kdy jsme přežili první vlnu a rozpočet počítal s tím, že druhá nepřijde? Opravdu si po této zkušenosti myslíme, že jakmile otevřeme školy a obchody, tak se obratem nezavřou? Optimismus je sympatická vlastnost, ale neměl by nám bránit se připravovat na špatný scénář.
Jak brzdit v plné rychlosti Pokud jste se někdy rozhodli zhubnout, tak víte, že existuje těžká a snadná cesta, jak splnit svůj cíl. Chcete 10 kilo dolů? Těžká je opravdu zhubnout 10 kilo. Snazší ale je posunout si cíl na dvě kila dolů. Anebo udržet alespoň současnou váhu. Nebo alespoň nepřibrat víc než dvě kila.
Číslo 55 procent dluhu k HDP lze novelou posunout o pár procentních bodů nahoru velmi snadno. Ostatně, to bylo zjevné už při vzniku tohoto pravidla v roce 2017, ale bylo to chápáno spíše jako symbolické gesto a snaha upozornit veřejnost, že dluhy nelze zvyšovat donekonečna.
Je to pravděpodobná varianta i politicky. Pokud by příští rok nebyl dle optimistického scénáře a lépe bylo až v roce 2022, dluhová brzda by se zapnula v roce 2024, tedy rok před plánovanými volbami do Poslanecké sněmovny.
Vláda by v tu chvíli musela začít šetřit. Po velkorysých rozpočtech s plánovanými schodky, které ani není schopna naplnit, by musela začít hledat příjmy, nebo snižovat výdaje. Kosmetické změny typu digitální daně příjmovou stranu nezachrání. Musely by se zvýšit daně z příjmu, DPH, spotřební daně nebo odvody. Ty tvoří dohromady 87,3 procenta příjmů rozpočtu, zbytek moc nevybere. A snižování výdajů v rozpočtu, který tvoří ze třetiny důchody, je jen obtížně politicky průchodné. Jen pro představu, kdybychom snížili platy státních zaměstnanců na polovinu, snížíme dluh na HDP o trochu více než jeden procentní bod.
Na předkrizovou úroveň zadlužení se už jen tak nedostaneme. Dluhová brzda pravděpodobně zůstane jen nevyužitým reliktem. Není potřeba panikařit, pořád máme oproti takovému jihu Evropy dost času. Přiznejme si ale, že naše současné nástroje budoucí problém neřeší. Tahle brzda brzdit nebude.
Pokud bychom v roce 2021 zažili dvě vlny pandemie srovnatelné s těmi letošními, budeme muset přemýšlet nad tím, co s dluhem udělat