Polsko a Maďarsko proti všem
Budapešť a Varšava trvají na vetu unijního rozpočtu Gordický uzel se pokusí rozetnout německá diplomacie
„Je nulová šance na to, aby rozpočet a fond začaly fungovat v této podobě.“Slova mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse znějí nekompromisně: Budapešti se nelíbí, že většina zemí Evropské unie je pro to, aby čerpání peněz z eurounijních fondů bylo během příštího sedmiletého finančního období (2021 až 2027) vázáno na dodržování principů právního státu.
Stejný postoj zastává i Polsko. Jeho poslanci včera dokonce vládní politiku podpořili přijetím usnesení o vetování evropského rozpočtu. Obě středoevropské země jsou totiž s unijními orgány již delší dobu ve sporu, který se zmíněných principů úzce dotýká: konkrétně se jedná o podezření z omezování nezávislosti soudů v případě Polska a médií v případě Maďarska. Provázanost demokratických principů a vlády práva s čerpáním peněz odhlasovali začátkem tohoto týdne europoslanci a zasazovali se za ni šéfové zejména západo- a severoevropských zemí.
Spor nabývá na významu i tím, že veto ze strany Maďarska a Polska hrozí zablokovat nejen sedmiletý rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (asi 28,3 bilionu korun), ale také tzv. koronavirový fond ve výši 750 miliard eur (tedy asi 20 bilionů korun). Ten má eurounijním ekonomikám pomoci zotavit se z dopadů nákazy novým typem koronaviru. V rozpočtových záležitostech přitom platí nutná podmínka souhlasu všech členských zemí.
O zablokované situaci se jednalo včera na videokonferenci šéfů eurounijních států, ale ani tam nedošlo k průlomu. Ostatně očekávání nebyla nikterak velká.
Všeobecně se má za to, že patovou situaci se následně bude snažit rozlousknout až německá diplomacie, neboť právě Německo Evropské unii do konce kalendářního roku předsedá.
Tváří v tvář deklarované neústupnosti Maďarů a Poláků ovšem některé unijní země již nyní hledají způsob, jak případné veto obejít; nejaktivnější jsou v tomto Francie a Nizozemsko. Jednou z možností je mezivládní dohoda, v takovém případě by však bylo nutné nějak vyřešit problém společné půjčky, jíž chce EU „koronavirový fond“naplnit.
Situace se zdá být o to složitější, že Maďaři ani Poláci zatím nepřišli s žádným požadavkem, který by bylo možné za změnu jejich postoje „zobchodovat“– tak, jak je to v podobných případech obvyklé.
Obě odbojné země ve sporu s většinou EU zatím podpořilo pouze Slovinsko. Oproti tomu zbylé státy tzv. visegrádské čtyřky (tj. Česko a Slovensko), které se v podobných situacích v minulosti za Maďarsko a Polsko nejednou postavily, zůstávají s většinou. Potvrdilo to i včerejší vyjádření slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka, jenž řekl, že „právní stát je základem Evropské unie (…) Je to něco, co nás nemůže rozdělovat.“
Soros: Unie nesmí ustoupit Novou úroveň do sporu vnesl včerejší článek vlivného amerického finančníka maďarského původu George Sorose publikovaný na serveru Project Syndicate. V příspěvku nazvaném „Evropa se musí postavit Maďarsku a Polsku“devadesátiletý miliardář a filantrop varuje před tím, aby EU ve věci svých základních hodnot Budapešti a Varšavě jakkoli ustupovala.
Podle Sorose je hrozba vetem „zoufalým hazardem dvou lidí, kteří vládu práva soustavně porušují“. Finančník tím myslí maďarského premiéra Viktora Orbána a Jarosława Kaczyńského, šéfa polské vládní strany Právo a spravedlnost a zřejmě nejvlivnějšího polského politika. Podle Sorose „vláda práva pro tyto muže znamená praktický limit osobní a politické korupce“, a proto ji prý nechtějí.
Sorosův razantní vstup do záležitosti je o to pikantnější, že finančník vede dlouhodobé spory právě s Orbánem. Maďarský premiér Sorose opakovaně obviňuje z podpory nelegální imigrace z mimoevropských zemí „s cílem podrývat evropské národní státy“a maďarská vláda se za Orbánova premiérského období (od roku 2010) snaží ztížit či znemožnit působení Sorosem financovaných institucí na maďarské půdě. To nakonec vedlo k odstěhování Středoevropské univerzity (CEU) z Budapešti do Vídně a k uzavření budapešťského sídla Sorosovy nadace Open Society Foundations.
Maďarsko by podle Orbána vetovalo sedmiletý rozpočet EU i proto, že by prý jeho schválením mohly být členské státy nuceny podporovat imigraci.