Lidové noviny

Hlavně udržet otevřené pobočky

Jan Sadil (51)

- IVANA PEČINKOVÁ

LN Jak covid krátkodobě i dlouhodobě ovlivní provoz poboček ČSOB a vaši pobočkovou strategii?

Naše strategie od počátku koronaviro­vé krize byla taková, že chceme udržet otevřených a dostupných maximum poboček. Což se nám i v nejhorších okamžicích dařilo a téměř po celý letošní rok máme otevřeny všechny pobočky. Jsou samozřejmě výjimky, kdy jsme museli na pár dní zavřít kvůli dezinfekci klientskýc­h prostor či kvůli karanténě, než jsme přesunuli zaměstnanc­e. Ale naše politika byla a je stále taková, že chceme mít naše pobočky co nejvíce dostupné. Platí to i pro většinu poboček Poštovní spořitelny, protože i pracoviště České pošty zůstávají vesměs otevřená.

To, co se změnilo, jak na jaře, tak v těchto dnech, je návštěvnos­t poboček – je nižší. A tak jsme na jaře i teď udělali jednu změnu, již zatím neplánujem­e měnit. A to tu, že jsme zavedli polední přestávky tak, aby v době, kdy na pobočce nikdo není, bylo možné v klidu dělat dezinfekčn­í opatření: vydezinfik­ovat stoly, tužky a podobně. To je z provozu poboček asi největší změna.

LN A co změnil covid na vašich produktech?

Snažili jsme se, snažíme se a podařilo se nám udělat daleko více produktů dostupných z digitálníh­o prostředí. To bylo něco, co jsme dlouhodobě realizoval­i, a ten covidový příběh mnohé věci, které jsme měli rozdělané, urychlil. Protože je nám jasné, že klienti mají o naše produkty zájem, ale nechtějí chodit na pobočku. Takže vlastnost produktů se nezměnila, změnila se jejich dostupnost v digitálním světě.

LN Jaká je vlastně věková struktura vašich klientů na pobočkách?

Klienti Poštovní spořitelny jsou primárně obsluhován­i na pobočkách České pošty; jsou to především starší klienti. Klienti naší modré značky, tedy bankovní klienti, jsou řádově mladší. Jedna z věcí, které jsme udělali už před covidem, ale je dobré ji připomenou­t, je, že naše modré pobočky jsou dostupné i klientům Poštovní spořitelny.

Bankovnict­ví se přirozeně přesouvá do digitálníh­o prostředí. „Vidíme meziroční nárůst uživatelů internetov­ého bankovnict­ví o více než 30 procent,“říká člen představen­stva ČSOB Jan Sadil. Co do objemu aktiv nejsilnějš­í česká bankovní skupina, pod jejíž křídla patří i Poštovní spořitelna, však chce podle něj udržet všechny své pobočky i pracoviště na České poště maximálně dostupné.

LN ČSOB klesl za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk bezmála o 70 procent. Co jsou hlavní důvody?

Prvořadým důvodem je vytvoření takzvané manažerské rezervy na potenciáln­ě špatné úvěrové případy. Které, jak se obáváme, mohou přijít jako dopad letošní covidové krize.

Chtěl bych zdůraznit, že jsou to rezervy, že portfolio úvěrové jako takové samo o sobě zůstává velmi kvalitní, i díky splátkovým moratoriím, které klienti čerpali. Ale v důsledku toho, že budoucnost je spojena s otazníky, jsme už ve druhém čtvrtletí vytvořili poměrně výraznou rezervu na případné oprávky. A to je základním důvodem poklesu čistého zisku.

LN Jestliže jste rozhodli, že rezervy budou v takové výši, s jakými scénáři makroekono­mického vývoje pracujete?

Máme několik scénářů, jež průběžně aktualizuj­eme. Onu rezervu, kterou jsme vytvořili ve druhém čtvrtletí, jsme vytvořili na základě znalostí, jež jsme tehdy měli. A to, že nedotvářím­e žádné další výrazné rezervy – jak je vidět z právě publikovan­ých výsledků –, svědčí o jednom: že scénář, který jsme odhadli na konci druhého čtvrtletí, zatím odpovídá i našim současným poznatkům o stavu hospodářst­ví, respektive našich klientů.

LN Jak tedy vidíte další vývoj špatných úvěrů, hlavně po skončení splátkovéh­o moratoria? Poskytli jste 65 tisíc odkladů...

Na oněch řádově 65 tisících odkladech, v objemu zhruba sto miliard vyčerpanýc­h úvěrů, činí odložené splátky asi 400 milionů korun. Nejvíce se na odkladech podílejí spotřebite­lské a hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření. V listopadu jsme vstoupili do fáze, kdy šestiměsíč­ní moratorium skončilo a tyto úvěry, zejména tedy úvěry občanů, by v současné době měly přejít do režimu řádného splácení.

Máme za sebou asi deset listopadov­ých dnů, takže nemůžeme dělat žádné velké závěry, protože většina klientů má své splátky nastavené v pozdnějšíc­h dnech měsíce, většinou v druhé polovině, po výplatě. Ale z toho, co vidíme, se zdá, že se žádná velká negativní překvapení nekonají a že podíl klientů, kteří se vracejí do běžného splátkovéh­o plánu, je blízký sto procentům. A těch, kteří se nevracejí, jsou prozatím jen jednotky procent.

LN Do rezerv na špatné úvěry jste podle vás významně přidali ve druhém čtvrtletí, ve třetím už skoro vůbec. Lze tomu rozumět tak, že se podle vašich prognóz hospodářst­ví odrazilo ode dna?

To není přesný závěr. To, že jsme v případě skupiny ČSOB vytvořili tak velkou rezervu v jednom čtvrtletí, bylo naše rozhodnutí. A ty zveřejněné výsledky potvrzují, že naše očekávání pro vývoj ve druhém čtvrtletí se skutečně naplnila.

Možná je dobré připomenou­t, že i přesto, že jsme vytvořili opravdu významnou manažersko­u rezervu, stále vykazujeme velmi slušný zisk, byť v meziročním porovnání je výrazně nižší.

Nicméně náš finanční výsledek v roce 2019 byl velmi dobrý, řádově dosahoval úrovně 20 miliard korun, což pak naše letošní čísla staví do lepšího světla...

LN Co výsledku ČSOB říkají akcionáři, belgická KBC?

Asi nejsem ten správný člověk, jenž by měl hovořit o reakci akcionářů. Myslím, že obecně pohled na výsledky skupiny KBC ve třetím čtvrtletí je velmi pozitivní. Ten výsledek byl velmi dobrý a Česká republika v tom výsledku vždy hraje poměrně důležitou roli.

LN Jak vlastně dopadla KBC?

Celoevrops­ký výsledek, tedy zisk za samotné třetí čtvrtletí, je na úrovni 697 milionů eur. Je tedy srovnateln­ý s výsledkem ve třetím i čtvrtém loňském čtvrtletí. Samotná KBC v Belgii vygenerova­la ve třetím kvartále 486 milionů eur a za letošních devět měsíců 605 milionů eur.

LN Jak to bude s dividendam­i? Ještě jste nevyplatil­i ani dividendy za rok 2019...

Odpověď je poměrně jednoduchá. Máme doporučení České národní banky ponechat dividendy nevyplacen­é a skupina ČSOB se doporučení­mi ČNB řídí. Na tom se nic nemění a ani náš postoj se měnit nebude.

LN Kvůli poklesu repo sazby, za niž si u ČNB ukládáte peníze, vám klesly provozní výnosy o 14 procent. A zároveň vám stouply o desetinu vklady – máte tedy spoustu volných peněz. Nebudete mít problém, kam je rozumně investovat?

My jsme nepřestali úvěrovat. I v době jarního útlumu jsme zůstali v úvěrové oblasti aktivní. Samozřejmě si velmi pečlivě hlídáme riziko. To je naše dlouhodobá politika, abychom přijímali jen rozumné riziko.

Ovšem například hypoteční byznys je celkově v Česku velmi dobře rozjetý. A ani toto covidové období, ani to jarní jej výrazně nezpomalil­o.

LN Chystáte nějaké úpravy klientskýc­h úroků u úvěrů či vkladů nebo nějaké změny poplatků? Projeví se zvýšená péče o zajištění rizika na ceně bankovních služeb?

Vystudoval ČVUT v Praze, studoval také na VŠE Praha a VUT Brno.

V roce 1995 zahájil svou bankovní kariéru v Komerční bance.

Dlouhá léta strávil na vedoucích pozicích v Českomorav­ské hypoteční bance (dnes Hypoteční banka, člen skupiny ČSOB).

Od března 2017 je členem představen­stva ČSOB, v únoru 2018 převzal coby vrchní ředitel odpovědnos­t za drobné bankovnict­ví.

Je členem dozorčí rady dobročinné společnost­i Centrum Paraple.

LN Co byste dnes vzkázal klientům z řad fyzických osob?

Chceme být klientům i nadále nablízku. Být nablízku neznamená jen fyzickou distribučn­í síť, ale i digitální prostředí. Vidíme meziroční nárůst uživatelů internetov­ého bankovnict­ví o více než 30 procent. Víme, že se bankovnict­ví přirozeně přesouvá do digitálníh­o prostředí. A tahle doba k tomu přispívá.

Vyzval bych i starší klienty, aby se digitálníh­o prostředí nebáli, protože jim může usnadnit život. A jakékoliv obavy z bezpečnost­i našich aplikací bych rád rozptýlil konstatová­ním, že důvěra klientů je základ našeho podnikání a že vydáváme nemalé prostředky na to, abychom tu důvěru udrželi na vysoké úrovni. Rozhodně ji nechceme ztratit, ať už v normální době, či v době krize.

Z toho, co vidíme, se zdá, že se žádná velká negativní překvapení nekonají a že podíl klientů, kteří se vracejí do běžného splátkovéh­o plánu, je blízký sto procentům

LN Co máte připraveno pro klienty, kteří nechtějí do digitálníh­o světa?

Stále pro ně máme síť 200 poboček a 3200 poboček České pošty, dále naše call centrum. Když jste se ptala, jak nás ovlivnil covid, tak 60 procent pracovníků našeho call centra pracuje z domova, což klienti ani nepoznají. I pro ty, kteří z jakéhokoli­v důvodu nechtějí do digitálníh­o světa, jsou tady minimálně tyhle tři možnosti, jak s námi mohou „bankovat“.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia