Daňová revoluce na dohled
Poslanci řešili konec superhrubé mzdy Tématem bylo i zvýšení daně z hazardu či stravenkový paušál
Může to být největší daňová změna v peněženkách zaměstnanců za posledních 12 let. Po tu dobu si stát bere od občanů na daních peníze ve výši 15 procent z takzvané superhrubé mzdy. Teď by si mohli zaměstnanci přilepšit měsíčně stovky nebo i několik tisíc korun. O zrušení superhrubé mzdy a nastavení sazby na 15 procent z hrubé mzdy (tedy z nižšího základu) se diskutuje roky. Včera pozdě večer se konečně měli dostat ke slovu poslanci v rámci projednávání celého balíčku daňových změn. Do uzávěrky tohoto vydání se však nerozhodlo.
Jakmile poslanci rozhodnou, balík změn musí posvětit či upravit senátoři a podepsat prezident. Pak se Česko dočká od příštího roku i mnoha dalších daňových novot. Včetně třeba možného zlevnění nafty u pump, peněz místo stravenek, vyšší daně z hazardu a dalších.
Zrušení superhrubé mzdy má ale jeden háček. Platit bude, alespoň podle dvou návrhů z vládních stran, jen na dva roky. Co bude pak, nikdo neví.
Díra do chudého rozpočtu Trnem v oku kritiků je ale především suma skoro 80 miliard korun, o kterou vylepšení příjmu zaměstnanců ochudí pokladnu státu a obcí. Pokud získá navrch varianta 15 procentní sazby z dílny ministerstva financí, kterou v Poslanecké sněmovně předložil premiér Andrej Babiš (ANO). Přitom rozpočet pro příští rok, schválený poslanci s deficitem 320 miliard korun, s tímto daňovým minusem ani nepočítá.
Podle Babiše jde o dobrou příležitost, jak zvýšit příjmy všech zaměstnanců. I těch s vyššími mzdami nad 140 tisíc korun měsíčně, u nichž by byla daňová sazba 23 procent místo 15. „Snížení daně z příjmů fyzických osob dostane přibližně 4,35 milionu zaměstnanců přímo na výplatní pásku,“vyjádřil se v rozhovoru pro MF DNES. Fakticky to znamená, že například pracovník s průměrnou mzdou 34 tisíc korun hrubého ušetří měsíčně na dani z příjmu kolem 1700 korun. Podle návrhu se 15procentní sazba začne počítat už od ledna z daně hrubé.
Dosud se sazba 15 procent počítá ze superhrubé mzdy, která kromě hrubé mzdy zaměstnance zahrnuje navíc i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za své lidi platí firmy. Ministerstvo financí i Babiš tvrdí, že víc peněz 15% daň z příjmu zaměstnance počítat jen z hrubé mzdy. 100 tisíc 139 tisíc 140 tisíc
v peněžence zaměstnanců nepřímo podpoří i ekonomiku – lidé budou víc utrácet.
Spořit, nebo utrácet?
Podle ekonomů jsou však takové úvahy trochu nejisté. Někteří lidé měsíčně ušetřenou částku utratí, jiní spíš budou spořit. „Pokud lidé budou šetřit více, než vláda předpokládá, například v důsledku druhé vlny pandemie onemocnění covid-19 a jejích ekonomických dopadů, náklad opatření pro stát bude v příštím roce vyšší, než vláda předpokládá,“varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok dokonce označil rozdání desítek miliard v době napjatého rozpočtu za hazard. (bez všech slev) 10 050 / 7500
Rozpustit 80 miliard korun mezi všechny zaměstnance v Česku považuje za nevhodné v době vysokého deficitu státního rozpočtu i šéf ČSSD Jan Hamáček. Ten navrhnul upravit daň z příjmů fyzických osob na 19 procent hrubé mzdy (dnes sazba fakticky vychází na 20,1 procenta) a zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka o 200 korun měsíčně na 2270 korun. Jeho návrh by ubral z veřejných rozpočtů „jen“15 miliard korun.
Peníze místo stravenek Daňový balíček přináší svým způsobem revoluci i v dalších oblastech. Vůbec poprvé mohou dostat zaměstnavatelé možnost nabízet svým lidem v rámci zaměstnaneckých benefitů místo stravenek peníze. 20 100 / 15 000 Zvlášť, mimo výplatu, ale za stejně výhodných daňových podmínek. Tedy s možností odečíst si 55 procent hodnoty z daňového základu. Je to dobrovolné, která firma chce, může zůstat plně u stravenek.
„Pro zaměstnance to bude oproti stravenkám pohodlnější, pro firmy a restaurace výhodnější,“říká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Takzvaný stravenkový paušál štve především stravenkové firmy, které by přišly o část byznysu. A tvrdí, že kvůli výpadku stravování lidí v restauracích přijde stát o víc než ministerstvem odhadovaných 2,3 miliardy korun.
Formou poslaneckého pozměňovacího návrhu se ministerstvo financí snaží prosadit v balíčku i snížení spotřební daně z nafty. Pro všechny řidiče dieselů, i když pomoci to má v první řadě tuzemským autodopravcům. Ti už skoro pět let čelí dumpingové konkurenci firem z Polska nebo Bulharska – díky tamním výrazně nižším cenám paliva nabízejí i v Česku zdejším zákazníkům levnější dopravu než ti místní. Snížení daně o korunu z nynější litrové sazby 9,95 koruny prý o stejnou korunu zlevní i tankování u pump.
Velké emoce pak vyvolává snaha tří poslanců zvýšit daň z hazardu. Zatímco Babiš a sociální demokrat Václav Votava preferují určité zvýšení sazby s výjimkou loterií a automatů, lidovec Pavel Bělobrádek hájí prudké zvýšení daně loteriím, což by ubralo ze zisku hlavně Sazce a její Sportce.