Pandemie stojí Čechy měsíčně kilogram navíc

Koronavirový strašák si vybírá další daň: kila navíc. Co měsíc od jarního propuknutí pandemie a následné celostátní karantény, to téměř jedno navrch. Průměrně totiž Češi za posledních sedm měsíců přibrali 6,5 kilogramu, tvrdí online průzkum životního pojištění Mutumutu. Nejvíc se váha rozkolísala u mladých do 25 let, kteří se s náhlým úbytkem svobody pohybu ze sportovišť a posiloven houfně přesunuli do obýváků a online prostoru.

„Asi 36 procent lidí v karanténě přestalo cvičit a sportovat, případně pohyb výrazně omezilo. Vedle mladých jsou další skupinou, která se téměř přestala hýbat, lidé nad 55 let, mezi nimiž je covidem nejohroženějších lidí asi nejvíce,“popsal za autory průzkumu Jindřich Lenz, šéf Mutumutu.

Nejde ale jen o náruživé aktivní sportování. Svou daň si vybírá i celkový úbytek tělesné námahy, který se pojí s mnohem větší porcí času stráveného během karanténních týdnů doma.

„Lidem chybí hlavně rutinní pohyb,“potvrdila LN psycholožka a zakladatelka iniciativy Stop obezitě (STOB) Iva Málková. Šestikilogramový přírůstek od jara je podle ní u části populace zcela reálný. „Na vině je hlavně stres a home office,“dodala odbornice. Kvetou i další neřesti. Domácí „arest“u mnoha lidí zvyšuje chuť na cigaretu. Pět procent lidí dokonce začalo poprvé v životě kouřit až nyní.

Práce z domova má podle psycholožky Málkové jednu zásadní nevýhodu: jídlo je vždy na dosah.

Udržet se, aby ruka nesahala každou chvíli po chuťovkách, vyžaduje disciplinu. A ta není každému vlastní. „Když si vařím kávu, většinou si k ní dám nějakou sladkost. Dopoledne i odpoledne. Den za dnem. A pohyb mám minimální, těch pár kroků po bytě se snad ani nedá počítat, do obchodu jedu autem a na procházku se dostanu maximálně o víkendu,“sdělila LN třicátnice Ivana, která je už od března upoutaná na home office ve svém dvoupokojovém bytě v Praze.

„Večer se odvalím od stolu k televizi s vínem a miskou chipsů. To linii nepřidá,“dodává s tím, že na váhu pro jistotu ani nestoupá. Stačí jí stres z pandemie, ten z kil navíc prý bude řešit později.

Právě Ivanin scénář je podle Málkové ukázkový. V tom negativním slova smyslu. „Když jsme doma a pohybujeme se jen po bytě, nákup si objednáme online a necháme si ho dovézt, nachodíme stěží tisíc kroků za den,“řekla

LN s tím, že ideální denní počet je desetkrát vyšší. S růstem hmotnosti dostává zabrat nejenom tělo, ale šrámy vznikají i na duši. „Po jídle, které jsme ani tak úplně jíst nechtěli, se dostavují chmury, že jsme zase selhali. Naskočí nám myšlenky, že nemá cenu ani cvičit či se omezovat v jídle. A tak to jde den po dni,“shrnula Málková.

Rozhozená psychika

Psychická choroba s přímou vazbou na koronavirovou situaci pak může vést až k dlouhodobé pracovní neschopnosti. Podle Jindřicha Lenze, šéfa online životního pojištění Mutumutu, už k takovým případům dochází.

„Jsou to klienti, u nichž jde o skutečnou diagnózu potvrzenou lékařem – například úzkostnou poruchu a panické ataky související se strachem z covidu, které těmto lidem znemožnily pracovat a de facto je vyřadily z běžného fungování,“potvrdil.

Strašák nadváhy nevynechává ani děti. Dětská obezita přitom představuje už léta závažný problém, s nímž se potýkají malí pacienti po celém světě. V Česku trpí nadváhou každé páté dítě mladší dvanácti let. Příčinou je málo pohybu a přespříliš nevhodného jídla. Přesně to, co většina dětí v současné době zažívá.

Podle lékařů se pouze deset procent obézních dětí tloušťky navždy zbaví, těm ostatním přinese zdravotní potíže. Nemalé. U lidí, kteří mají nadváhu, existuje vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine řada zdravotních problémů, mezi nimi třeba srdeční onemocnění nebo cukrovka.

Obezita výrazně zhoršuje i průběh respiračních onemocnění; současný covid-19 nevyjímaje. Omezuje například plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a v organismu podporuje zánětlivé procesy. Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost rovněž komplikují péči o pacienta v nemocnici.

„Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“vysvětlil Jozef Čupka, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. A aby toho nebylo málo, v sázce je i očkování. Obezita totiž snižuje účinnost vakcíny. „Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,“dodal Čupka. V Česku přitom trpí nadváhou či až obezitou na 60 procent populace.

Síla plánu

Obezitě lze podle lékařů předcházet zejména zdravým životním stylem s dostatkem pohybu. Podle Málkové se ho Češi nemusí vzdát ani v době pandemie. Pomocníkem může být například nějaký online pohybový kurz. Připravuje je i její iniciativa Stop obezitě. Klíčem je též plánování.

„Zkuste si každý večer rozepsat aktivity na další den, a to včetně jídelníčku a pohybu. Tento plán si dejte na viditelné místo, například na ledničku nebo na pracovní stůl. A snažte se uvedený denní rozvrh dodržet,“zdůraznila Málková.

„Budete překvapeni, kolik činností se dá během dne zvládnout a jak dobře se člověk může cítit, pokud se na konci dne v jeho plánu vyjímá spousta zelených ,odškrtnutí‘,“uzavřela.