Návrat do škol provázejí nejasnosti

Co si počít s žákem bez roušky? Vyhovět obavám rodičů, kteří se děsí nákazy? Ředitelům škol chybějí informace

Avizovaný návrat většiny žáků a studentů do škol včera posvětila vláda. Odehraje se ve dvou vlnách – ve středu 25. a v pondělí 30. listopadu. Provází jej však řada otázek, na které nikdo z kompetentních orgánů dosud nedal ředitelům škol či rodičům odpověď. Ministerstva školství i zdravotnictví potvrdila LN, že platí stávající manuál, vydaný před zahájením nového školního roku, a další dříve uvedené pokyny. Od té doby však vyvstaly nové problémy, s nimiž se školy musejí potýkat.

Někteří z učitelů by vygumovali z nařízení povinnost nosit roušky na chodbách škol i při výuce ve třídách. „Nasazené ústenky velmi snižují účinnost výuky, zejména u malých dětí,“řekl LN například ředitel pražské Základní školy Burešova Ivo Mlejnecký.

Roušky vadí nejen některým pedagogům a žákům, jimž se nezřídka dělá kvůli stíženému dýchání špatně, odmítá je i řada rodičů. Někteří z „antirouškařů“nechtějí posílat své děti do školy či je ochranou dýchadel vybavovat. Školy přitom mají nařízeno, aby roušky na „své“půdě vyžadovaly. To často ústí v konflikty s rodiči. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) však na striktním dodržování povinnosti trvá, obává se znovunastartování epidemie. Jak se však mají zachovat učitelé k dítěti, jež dorazí do školy bez roušky, nevysvětlil.

Dle ředitelů škol by šlo nechat žáka dál na distanční výuce z domova. To ostatně platí i pro případ, kdy se rodiče bojí, že se jejich potomek ve třídě nakazí. „Pokud se rodiče návratu do lavic opravdu děsí a jsou ochotní se dětem ohledně výuky doma věnovat, doporučil bych kolegům ředitelům, aby takovým obavám vyšli vstříc a tyto děti ještě po nějakou dobu z prezenční výuky omluvili,“řekl LN Michal Černý, šéf Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ v Praze Klánovicích.

Co si počít, když se navzdory opatření v podobě nasazených roušek, všudepřítomné dezinfekci a častému větrání u některého z žáků ve třídě projeví příznaky nemoci covid-19? „Na základě posouzení konkrétní epidemiologické situace rozhoduje místně příslušná krajská hygienická stanice, a to v souladu s metodikou ministerstva zdravotnictví k nařizování karantény ve školách,“sdělila LN Jitka Nováčková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

V té souvislosti zaznívá z některých škol i kritika, zda znovuotevření tříd není vzhledem ke stavu epidemie předčasné. Někteří ředitelé zmiňují, že případné zhoršení situace a další zamčení škol by znamenalo další ránu do života žáků a studentů.

Oříškem pro organizaci výuky se pak jeví střídání turnusů školáků druhého stupně po týdnech, tedy skloubení prezenční výuky žáků v jednom turnusu a distanční výuky těch, kdo se učí z domova. Podle kantorů to bude náročné časově i psychicky.

„Organizačně budeme muset zvládnout především turnusování 6. až 8. ročníků. Jednodušší by pro nás bylo, kdyby ve stejném režimu fungovaly i deváté ročníky, které jedou celé prezenčně. Sudý počet se půlí rozhodně lépe než lichý, uvedl Černý. Se systémem rotace nesouhlasí ani Pedagogická komora. „Připravili jsme alternativní návrh postupného otvírání škol, jenž s rotační výukou nepočítá. Navrhujeme, aby se žáci vraceli do škol vždy za celý daný stupeň,“uvedl předseda komory Radek Sárközi.

„Samostatnou kapitolou jsou malotřídky, kde jsou zvyklí skupiny dětí neustále různě spojovat. Ty musejí na změně organizace zapracovat nejvíc. Vím, že s personálním zajištěním opatření mají velké problémy. Přitom počet dětí v těchto školách se rovná zhruba jedné až dvěma běžným třídám, takže méně striktní přístup k těmto školám by dával smysl,“řekl Černý.