Švédi už roušky nevylučují
Prudký nárůst nově nakažených za poslední týdny a hlavně plnící se lůžka na jednotkách intenzivní péče vedly švédskou vládu k zásadnímu obratu .Od včerejška se třeba nesmí po 22. hodině prodávat alkohol.
Švédsko se zřejmě definitivně rozešlo se svým dosavadním přístupem při řešení koronavirové pandemie.
Tamní vláda dlouho spoléhala na to, že její občané budou rozumní a budou dodržovat základní hygienická pravidla. Proto se její reakce na nákazu obešla bez výraznějších zákazů.
Od včerejška už to ale neplatí. Po 22. hodině již nesmí být prodáván alkohol. Od příštího úterý 24. listopadu může spolu na veřejnosti pobývat nanejvýš osm lidí. Dosud činila horní hranice padesát osob.
„Je to bezprecedentní opatření pro naši moderní dobu,“uvedl k tomu sociálnědemokratický premiér Stefan Löfven. Celé to ovšem ještě musí posvětit parlament, který záležitost projedná ve zrychleném řízení. Ministerský předseda zároveň připustil, že situace může nakonec vyžadovat i daleko tvrdší kroky.
Jedním z nich by mohlo být i zavedení povinných roušek, například ve veřejných dopravních prostředcích. Švédsko dosud bylo jednou z mála zemí v Evropě, kde bylo jejich nošení čistě dobrovolné. Dokonce ani vláda je dosud aktivně nedoporučovala jako jeden z možných nástrojů, jak předejít dalšímu šíření nemoci.
„Pokud nastanou situace, kdy může tento způsob ochrany pomoct, tak pak ho samozřejmě doporučíme,“prohlásil hlavní švédský epidemiolog a klíčový poradce vlády Anders Tegnell. Teď prý k tomu ale ještě nenazrál čas.
Není to přitom tak dávno, co právě on dával veřejně najevo, že není třeba propadat panice. Navzdory tomu, že všude v Evropě se už naplno projevovala druhá vlna koronavirové pandemie a mnohé vlády znovu přistupovaly k výraznému omezování hospodářského a veřejného života.
Tegnell ale nepřipouštěl, že by mohla druhá vlna naplno udeřit i v jeho zemi. „Se situací na jaře se to nedá vůbec srovnávat,“uvedl v polovině října v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas SR. I ve Švédsku sice tehdy rostly počty nově nakažených. Místní experti včetně Tegnella to ovšem přičítali zvýšenému testování.
Lékaři se necítí být připraveni na novou „válku“
Za poslední týdny se ale situace dramaticky zhoršila. Počet nakažených na 100 tisíc obyvatel dosahoval během čtrnáctidenního sledovacího období pravidelně více než 550 lidí.
Jako hlavní problém se nyní nejeví ani tak počet nově nakažených, jako spíš stále větší obsazenost lůžek na jednotkách intenzivní péče. Na stockholmské univerzitní klinice Karolinska přešli lékaři znovu k 12,5hodinovým směnám, podobně jako tomu bylo na jaře. Jeden z šéfů oddělení intenzivní péče prohlásil pro list Dagens Nyheter, že to připomínalo válku, a dodal: „My ale nejsme připraveni na novou.“
Ještě na jaře přitom byla vláda premiéra Löfvena zdrženlivá, pokud šlo o přijímání koronavirových opatření. Na své spoluobčany hlavně apelovala, aby dodržovali rozestupy, myli si ruce a omezovali sociální kontakty. Až na výjimky zůstaly otevřeny i školy.
Kabinet se opíral o expertizu svých poradců v čele s Tegnellem. Ti ovšem zároveň čelili v odborných kruzích výtkám, že jim jde o dosažení takového stupně promoření společnosti, aby dospěla do stavu kolektivní imunity. Koronavirus by tím pádem přestal být účinný. Kritici upozorňovali, že tato strategie měla zkraje jara vysokou cenu v podobě vyššího počtu mrtvých ve srovnání s jinými státy. Dosud podlehlo v desetimilionové zemi covidu přes 6400 lidí.
Jedním z možných vysvětlení, proč vláda váhala s tvrdšími kroky, bylo, že jí platné zákony nedávají pravomoc nařídit například uzavření obchodních center. Její právníci sice již nějakou dobu pracují na novém epidemiologickém zákonu, ten se ale dostane do parlamentu až zkraje roku 2021.