Z Prahy do Číny jen s přestupem
Budoucnost přímých letů z Prahy do Číny je nejistá. Na příští rok zatím není potvrzeno obnovení ani jediné přímé letecké linky.
Kanceláře letecké společnosti China Eastern Airlines v pražském administrativním komplexu Florentinum zejí prázdnotou. Jsou vyklizené, zmizely i poutače s logem. Vypadá to, že ani po skončení pandemie již přímé spojení s Prahou firma neobnoví. A stejně nejasný je i osud dalších přímých linek do Číny, které zajišťovaly konkurenční aerolinky. Pokud se některé linky do Číny obnoví, rozhodně to nebude letos. A zatím nejsou potvrzeny ani na příští rok.
Společnost China Eastern Airlines, druhá největší aerolinka v Číně, létala ještě začátkem roku z Prahy pětkrát týdně, a to do Šanghaje, dvakrát týdně mělo letadlo mezipřistání v Si-anu. Od začátku března chtěla společnost zrušit pondělní lety. Česká vláda ale zakázala kvůli pandemii koronaviru přímé lety do Číny od 9. února, rozhodnutí tak China Eastern uspíšila.
Jenže jak se zdá, China Eastern s Prahou nejspíš nepočítá ani po odeznění pandemie. Své kanceláře ve Florentinu vyklidila a na internetových stránkách společnosti je uvedeno, že v Česku pozastavila svou činnost. Jak vyplývá z internetových stránek firmy, do konce roku má v provozu 27 mezinárodních letů týdně. Z evropských destinací létá do Německa, Francie, Velké Británie a Nizozemska.
Přes Frankfurt či přes Paříž Stejně nejisté je i působení dalších čínských leteckých společností, které nabízely z Prahy přímé lety do Číny. Společnost Hainan Airlines začala létat z Prahy jako první čínská aerolinka, a to již v roce 2015. Zajišťovala spojení do Pekingu. Již v lednu společnost 610 23 oznámila, že od března pozastavuje prodej letenek na spoje mezi Prahou a Pekingem. Rozhodnutí letecké společnosti nakonec také uspíšilo rozhodnutí vlády o zákazu letů do Číny. To stoplo i aktivity společnosti Sichuan Airlines, která z Prahy létala dvakrát týdně do Čcheng-tu, hlavního města provincie S’-čchuan. Poslední zpáteční let proběhl 8. února.
Kdo se nyní chce dostat z Prahy do Číny, musí přestupovat například ve Frankfurtu, v Paříži či v Amsterdamu. A zatím to vypadá, že z Prahy se do Číny bez přestupů v brzké době cestovat nejspíš nebude.
„Letiště Praha neustále jedná s celou řadou leteckých společností, ať už o obnovení přímého leteckého spojení, nebo o zavedení úplně nových linek. Pokud jde o dálkové linky, má na ně stávající pandemie zásadnější dopad než na letecký provoz v rámci Evropy. Z toho důvodu předpokládáme jejich výrazně pomalejší obnovu,“ uvedl pro LN Roman Pacvoň, mluvčí Letiště Praha. Dodal, že na příští rok je kromě dvou linek na Blízký východ, které jsou již nyní v provozu, potvrzené také obnovení přímého leteckého spojení do Soulu a do Philadelphie.
Zájem nastartovat mezinárodní linky v rozsahu jako před pandemií potvrzuje také ministerstvo zahraničních věcí. „Co se týká konkrétně Číny, ve stejné situaci jsou i další země EU – letecké spojení zatím nebylo obnoveno, o znovuspuštění jednáme,“říká Zuzana Štíchová, mluvčí resortu. Dle ní zatím není rozhodnuto, které linky nakonec obnoveny budou.
Vyhrocené vztahy
„V tuto chvíli nemá ambasáda relevantní informace (ohledně obnovení přímých linek – pozn. red.). Jsme pevně odhodláni podporovat česko-čínskou výměnu a spolupráci napříč obory,“reagovalo čínské velvyslanectví v Praze na dotazy LN. Dodalo, že přeje české straně brzké vítězství nad pandemií.
Když bylo začátkem roku, tedy ještě před vypuknutím pandemie koronaviru, oznámeno, že se redukují spoje z Prahy do Číny, média to dávala do souvislosti hlavně s roztržkou mezi Prahou a Čínou. Ukončeny byly sesterské smlouvy s Pekingem a Šanghají, naopak nový kontrakt Praha podepsala s tchajwanskou metropolí Tchaj-pejí. Čína kvůli sporům s Prahou zrušila turné českých kulturních souborů, které mají v názvu slovo „pražský“.
Ministerstvo zahraničí tvrdí, že pozastavení některých přímých linek do Česka ještě před vypuknutím pandemie vysvětlily čínské společnosti technickými a komerčními důvody s tím, že jde o dočasný krok.
Jenže vztahy s Čínou se ještě vyostřily poté, co začátkem září předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odletěl na oficiální návštěvu Tchaj-wanu. Tuto cestu Čína ostře kritizovala. Šéf čínské diplomacie Wang I konstatoval, že předseda Senátu za porušení principu jedné Číny „zaplatí vysokou cenu“. Dle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) bylo toto vyjádření za hranou.
Zájem o letecké spojení mezi Čínou a Českem prudce rostl. Zatímco v roce 2015 cestovalo v obou směrech dohromady přes 12 tisíc pasažérů, loni to bylo 188 tisíc cestujících. „Do roku 2019 jsme pravidelně zaznamenávali rostoucí trend v počtech čínských turistů přijíždějících do Česka. Určitě jedním z faktorů, které k tomu dopomohly, bylo i otevírání přímých leteckých spojení,“říká Lukáš Pokorný, ředitel zahraničního zastoupení CzechTourism v Číně. Loni do Česka přijelo 610 tisíc čínských turistů, v roce 2016 to bylo 356 tisíc.
Průměrná hodnota nákupu čínského turisty v Česku činí dle dat firmy Global Blue 17 tisíc korun. Číňané tak jsou národem, který u nás utrácí nejvíc. „Zájem o cestování do České republiky v Číně je stále velký, a proto s čínskými partnery projednáváme možné strategie, které by po stabilizaci situace s covidem-19 mohly vést k co nejrychlejšímu návratu čínských turistů do Česka,“dodal Pokorný.