Zapomněli jíst příborem
Učitelé začínají počítat škody, které zanechala karanténa na dětech z prvních a druhých ročníků. Sumarizují se i důsledky předchozí vlny covidu-19 z jara, a to nejen u nás. V Británii se tím zabýval dokonce Vládní úřad pro školství. Podle jeho zprávy zasáhla karanténa nejcitelněji právě žáky na začátku školní docházky. Někteří prý ztratili i takové dovednosti, jako je správné používání příboru. Zdá se, že v Británii patří správné držení příboru do osnov, což zní v Česku dost překvapivě. Vyloučené to ale není. Ostatně výsledek lze pozorovat, kdykoli se vedle sebe posadí větší skupina Čechů a Angličanů. Způsobně, esteticky a jednotně drží vidličku a nůž oni.
Uzavírání škol zůstává citlivým tématem všude. Třeba v sousedním Rakousku se k němu odhodlali minulý týden, v dalších zemích se situace mění průběžně. Novináři v Americe se zajímají, jak bude k problému přistupovat příští prezident Josef Biden. Donald Trump míní, že školy mají zůstat otevřené a basta, jeho nástupce mluví diplomaticky. Říká, že otevřené školy jsou pro něj důležitější než otevřený byznys. V New Yorku je ale nově zavřeli. Třeba v Kalifornii jsou sice zavřené veřejné školy, nikoliv však soukromé a církevní, protože na ty nemají autority takové páky. Teď začíná být na pořadu taky otázka očkování učitelů. Budou mít přednost jako třeba zdravotníci nebo hasiči? České ministerstvo zdravotnictví s nimi v první vlně zatím nepočítá.
Diskuse o tom, do jaké míry by bylo žádoucí a možné vést kombinovanou, tedy prezenční a zároveň distanční výuku i v době, kdy pominou karanténní opatření, nabírá na obrátkách. Zatímco jedni považují větší zapojení online výuky za cosi jako další krok k modernizaci školství, druzí upozorňují, že pro učitele by to znamenalo dvousměnný provoz. Petra Mazancová ze spolku Učitelská platforma vysvětluje, že dopoledne by se museli věnovat dětem ve třídách a odpoledne žákům na distančním vzdělávání. Podle ní nelze jednoduše aplikovat ani prosté připojení žáka z domova do běžné hodiny, protože na to není každá škola technicky vybavená. Jedno je ale v současné době skoro jisté: Možná by nebylo od věci se ptát taky žáků.
Je trochu nespravedlivé, že v současné situaci pracují víc medici než ostatní vysokoškoláci. Podle zprávy ČTK povolaly kraje do nemocnic na 800 mediků a přes dva tisíce dalších studentů medicíny z osmi lékařských fakult nastoupilo dobrovolně. Do práce se mohou ovšem zapojit jen jako ošetřovatelé. Většina skládá ve třetím ročníku zkoušku z ošetřovatelství a formálně mají stejné kompetence až do konce studia, i když někteří by jistě v posledních ročnících dokázali víc. Těžko ale říct, jestli letošní zkušenost povede v tomto směru ke změně zákonné normy. Zatím parlament schválil novelu zákona, která umožní vysokým školám kvůli koronaviru učit, zkoušet a upravovat harmonogram přijímacích zkoušek i příští rok.