„Mráz“mezi Vídní a Mnichovem
Není to tak dávno, kdy se mezi bavorského premiéra Markuse Södera a rakouského kancléře Sebastiana Kurze nevešel ani list papíru.
Hovořilo se o nich jako o „konzervativním týmu snů“, o politicích, kteří dokážou skloubit tradice s moderními postupy a tématy, například ochranou životního prostředí. Söder a Kurz se také vzájemně podporovali a vyzdvihovali schopnosti toho druhého.
Když dokázalo Rakousko na jaře odhodlanými kroky rychle snížit počty nakažených, dával Söder Kurze nejednou za vzor svým německým kolegům. Oba také v nedávné minulosti spojovalo, že se každý po svém vymezovali vůči politice německé kancléřky Angely Merkelové.
Avšak harmonie mezi Mnichovem a Vídní a jejich premiéry se zdá být minulostí. Dokonce se dá s určitou nadsázkou hovořit, že mezi nimi vypukla jakési „doba ledová“. Mohou za to rozdílné názory, kdy odstartovat letošní lyžařskou sezonu. Zatímco Söder se v minulých dnech přidal na stranu Francouzů a Italů, kteří již oznámili, že lyžovat se u nich bude nejdřív v lednu příštího roku, Kurz chce, aby se mohlo lyžovat už na Vánoce.
„Když někdo vstoupí do kabinkové lanovky, je to podobné, jako když vstoupí do veřejného dopravního prostředku. Jedině na základě toho se je třeba rozhodovat,“uvedl ve středu rakouský kancléř. A ministryně cestovního ruchu Elisabeth Köstingerová si ve čtvrtek večer ještě přisadila: „My také neříkáme Italům, kdy mají slavit karneval, Francouzům, kdy mají otevřít Louvre, nebo Němcům, kdy mohou zase pustit děti do škol.“
Navrátilce čeká karanténa
V sousedním Bavorsku to ale vyvolalo nepochopení. „Bylo by dobré, pokud bychom přiměli i Rakušany k tomu, aby ponechali lyžařská střediska uzavřená, byl by to projev evropské solidarity,“reagoval bavorský premiér Söder. Jeho vláda se obává, že navrátilci z rakouských hor by mohli přispět k nárůstu infekcí.
Již nyní patří některé okresy na jihu Bavorska k nejvíc zasaženým i v rámci Německa. Například
oblast okolo Rosenheimu vykazovala za posledních sedm dní soustavně přes 220 nakažených na sto tisíc obyvatel. Mnichov už proto oznámil možná protiopatření, jestliže by se rakouské sjezdovky otevřely ještě před Vánoci. Kdo se tam byť na jediný den vypraví, musí do desetidenní karantény, bez nároku na kompenzace.
Německá skepse souvisí i s tím, že v Rakousku se začala v posledních týdnech pandemická situace zhoršovat. Kvůli rychlému přibývání nově nakažených musela vláda ve Vídni sáhnout k výrazným omezením.
Na německé straně v minulých měsících mnozí opakovaně varovali před „druhým Ischglem“. Tím se naráží na stejnojmennou obec v západorakouské spolkové zemi Tyrolsko, která byla v únoru jedním z prvních velkých ohnisek koronavirové nákazy v Evropě. Infekce se šířila z tamního lyžařského střediska a především jeho restaurací a barů nejenom do Rakouska, ale i Německa nebo do řady skandinávských států.
V Rakousku naopak vyvolávají podobné narážky již delší dobu podrážděné reakce. Provozovatelé středisek dávají při každé příležitosti najevo, že se poučili a dokážou zajistit, aby nová sezona byla bezpečná. Již koncem září vláda například rozhodla, že pro používání kabinek vleků budou povinné roušky, v lokálech mohou být jen místa k sezení.
„Virus se nešíří na sjezdovkách, ale především ve vnitřních prostorách,“připomněla ministryně Köstingerová. Cestovní ruch je klíčový pro rakouské hospodářství. Podílí se přibližně deseti procenty na hrubém domácím produktu země. Pokud by se započítaly i nepřímé výnosy, je to dokonce patnáct procent.
Spor, kdy zahájit letošní lyžařskou sezonu, postavil proti sobě Markuse Södera a Sebastiana Kurze, dva politiky, kteří byli dosud považováni za velké spojence.