V Etiopii jde o samou podstatu státu
V pozadí konfliktu v Etiopii, kde zuří válka mezi federální armádou a ozbrojenými složkami Tigrajců, je spor mezi etnickým federalismem a pojetím státu jako společenstvím občanů, říká k aktuálním bojům na severu země Jan Záhořík z katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
LN Co je příčinou současných bojů v Tigrajském státě na severu Etiopie? Jde o čistě etnický konflikt, nebo o něco víc?
V Etiopii jsou veškeré konflikty vnímané jako etnické, nicméně tato identita je silně zpolitizovaná. Podle mého názoru se jedná o základní charakter státu, totiž zda se i nadále bude prosazovat tzv. etnický federalismus, či zda zvítězí občanský princip. Premiér Abiy Ahmed prosazuje občanský přístup – tedy aby se obyvatelé v první řadě cítili jako Etiopané a až v druhé řadě jako Oromové, Amharové, Tigrajci či další etnické skupiny. A v Tigraji tento princip evidentně nenachází odezvu.
LN Proč?
Obyvatelé Tigraje vnímají současnou situaci tak, že ztratili své dřívější, privilegované postavení a čelí útlaku. Že jsou v rámci Etiopie zatlačovaní do pozadí. A cítí, že bodem zlomu byl nástup současného premiéra do úřadu (Abiy se stal předsedou etiopské vlády v dubnu 2018 – pozn. red.). navíc Abiy pochází z „konkurenční“etnické skupiny Oromů. Proto ten zuřivý odpor Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPiF) proti federální armádě.
LN
Tigrajců je ale jen asi šest milionů, docela malý podíl ze 110milionové země. Kde se vzala jejich „ztracená“privilegia?
Byla to právě tigrajská TPiF, která stála v čele odporu proti marxistické diktatuře mengistua Hailea mariama v 70. a 80. letech minulého století. A jen pár let po svržení jeho režimu vypukla krvavá válka s Eritreou, v níž se Tigrajci také silně angažovali.
Výsledkem bylo, že členové tigrajského etnika ovládli mnoho důležitých postů v celostátní politice, armádě, administrativě i byznysu. Podle jejich názoru šlo o zasloužené výhody, vždyť to přece byli právě oni, kdo v těžkých dobách za Etiopii nejvíce trpěli.
Jejich výsadní postavení skončilo ale s nástupem Abiye k moci a v souvislosti s jeho odklonem od zmíněného etnického federalismu. Olej do ohně přililo i odložení parlamentních voleb původně plánovaných na srpen 2020 z důvodu šíření koronaviru; Tigrajci proto dnes vnímají Abiye jako nelegitimního politika.
LN Čelí Tigrajci skutečně perzekuci, jak mnozí z nich tvrdí?
Je pravda, že ve zmíněném roce 2018 se skutečně karta obrátila. mnozí Tigrajci – včetně těch, kdo zastávali vysoké posty – se po Abiyově nástupu k moci raději stáhli do své „domoviny“, tedy do Tigrajského státu. někteří z těch, kdo zůstali v jiných částech Etiopie, pak skutečně čelili perzekucím, třeba studenti na univerzitách či podnikatelé. Byly zaznamenány případy, kdy se Tigrajcům vypalovaly domy, docházelo i k vraždám.
LN Jak to podle vás dopadne?
Především věřím, že konflikt nebude trvat dlouho a že zvýšený tlak ze strany mezinárodních entit – může to být Africká unie či OSn – válčící strany přiměje k tomu, aby se přestalo střílet. nikdo nemůže mít zájem na tom, aby se tak lidnatá (Etiopie má druhý nejvyšší počet obyvatel ze všech afrických států – pozn. red.) a regionálně významná země propadla do chaosu. Ale výsledek je v tuto chvíli celkem obtížné odhadovat.