Fondy inflaci neporazí
Jak Češi spoří na důchod
Více než třem milionům Čechů jejich penzijní spoření prodělává. Výnosy z méně rizikových nástrojů, v nichž investují transformované fondy, jsou totiž nižší než inflace.
Jak moc vydělá Čech v porovnání například s Nizozemcem v penzijních fondech, lze ukázat na modelovém příkladu. Oba začali v roce 2004 na stejné startovací čáře. Jak český, tak nizozemský klient měl ve fondu naspořeno 100 tisíc korun. Pro zjednodušení předpokládejme, že se v čase nemění kurz koruny k euru.
Dle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) přinášely fondy v Nizozemsku v posledních patnácti letech každoroční průměrné reálné zhodnocení, tedy to po započtení inflace, 4,8 procenta, v případě těch českých to bylo -0,2 procenta. Českému střadateli tedy zbude po patnácti letech v reálném vyjádření z původních 100 tisíc jen 97 tisíc korun. Klient nizozemského penzijního fondu má přes 200 tisíc korun.
Nízké riziko, nízký výnos „Důvodem je velký objem prostředků v transformovaných fondech,“tvrdí Jakub Vintrlík z ministerstva financí. Do těchto fondů spoří klienti, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění do konce roku 2012 a nelze do nich již vstupovat. Dle zákona musí transformované fondy klientům garantovat roční nezáporné zhodnocení. Proto se nepouštějí do velkého rizika.
„Pokud by byl transformovaný fond v minusu, rozdíl do nuly by klientům musela dorovnat penzijní společnost,“upřesňuje Petr Brabec. Proto tyto fondy investují velmi konzervativně, tedy hlavně do státních dluhopisů. Jak vyplývá ze statistik ČSÚ, loni dosáhly transformované fondy zhodnocení od 0,6 procenta do 1,75 procenta. Pokud odečteme inflaci ve výši 2,8 procenta, pak všichni jejich střadatelé prodělali. Přestože obdobných výsledků dosahují transformované fondy roky, zůstává v nich 3,2 milionu Čechů.
Ve III. pilíři ke konci září 2020 spořilo 4,414 milionu lidí.
V účastnických fondech spoří 1,264 milionu lidí, letos přibylo 107 tisíc účastníků. Objem příspěvků vzrostl na 71,829 miliardy korun.
V transformovaných fondech spoří 3,169 milionu účastníků, o 131 tisíc méně než na konci roku 2019. Objem penzijních úspor v transformovaných fondech vzrostl na 443,591 miliardy korun.
Od roku 2013 mohou zájemci o spoření v penzijních fondech investovat do takzvaných účastnických penzijních fondů. Do nich lze převést prostředky i z transformovaných fondů. V účastnických fondech si na důchod spoří 1,2 milionu lidí. Zákon negarantuje žádné zhodnocení, každý klient se může rozhodnout pro jednu z investičních strategií. Ty se liší mírou rizika a samozřejmě platí, že vyšší míra rizika je spojena s možností vyššího zhodnocení.
„Kdo zvolí dynamické fondy, ten si vydělá na penzi nejvíc, ale s tím, že vývoj jeho zhodnocení bude během let oscilovat mezi hubenými a tučnými roky,“vysvětluje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Dodává, že zatím vždy případné ztráty dokázal trh rychle odmazat. V loňském roce dosáhly dle ČSÚ účastnické fondy zhodnocení od 1,2 procenta do 25,31 procenta.
Analýzy OECD, které mapují výkonnost penzijních fondů, vyznívaly pro Česko již dříve podobně jako ta aktuální. Paradoxem je, že stát takto nevýkonný systém velkoryse podporuje. Na státní podporu má nárok každý, kdo do nějakého penzijního fondu přispívá alespoň 300 korun měsíčně. „Státní příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření dosáhly loni 7,25 miliardy korun, za 1. pololetí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků 3,7 miliardy korun,“upřesňuje Jakub Vintrlík.
„Konec státní podpoře“
„Když něco nefunguje, tak se to nemá podporovat,“je přesvědčen Petr Brabec z VŠE. Dle něj zatím chyběla ke změně systému politická odvaha. Ministerstvo financí připravilo novelu příslušného zákona a poslalo ji do sněmovny. Pokud bude schválena, umožní účast v transformovaných a účastnických fondech současně. Petr Brabec je přesvědčen, že stát by měl motivovat lidi, aby v transformovaných fondech nezůstávali.
„Určitě nepovažuji za řešení okamžitě nakázat všem lidem opustit konzervativní transformované fondy a přejít do účastnických fondů,“říká. Důležitou roli při rozhodování každého jednotlivce totiž hraje věk a ochota podstoupit riziko. Nutné je prý také zvýšit finanční gramotnost, aby každý věděl, že pokud investuje alespoň lehce rizikově, jeho nakumulované zhodnocení může být násobně vyšší.
Obdobný názor zastává i Aleš Poklop. „V transformovaných fondech by ideálně měli zůstat jen lidé před důchodem. Ty ostatní by k přechodu do účastnických fondů mohl stát motivovat tím, že by jim ukončil podporu v transformovaných fondech,“nastiňuje jedno z možných řešení Petr Brabec.