Ve funkci jsem musel být přísný
Tvrdí exministr zdravotnictví Roman Prymula. Svému nástupci jeho pozici prý nezávidí, tlaky na rozvolnění opatření jsou obrovské
Scházíme se na Úřadu vlády, jaká je tady přesně vaše pozice? Jsem poradcem premiéra pro zdravotnictví. Řeším komplexní škálu všech problémů, které se týkají zdravotnictví.
Podle dokumentů uložených v registru smluv máte připomínkovat materiály a návrhy předkládané pro jednání vlády Andreje Babiše. Jak moc bude vaše slovo závazné?
Pan premiér mé připomínky může brát v potaz, nebo nemusí. Záleží to na jeho rozhodnutí. Já se mám k návrhu vyjádřit a říct, zda v něm vidím problém a zda by se mělo něco udělat jinak.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že by vás chtěl jako experta v oblasti vakcín epidemie. Budete spolupracovat i s ním?
Já se vůbec nebráním dalším spolupracím. Nicméně v tuto chvíli jsem OSVČ tady na vládě. Nepředpokládám, že bych rozšiřoval tento pracovně-právní vztah, ale na ministerstvu budu působit v rámci své pozice na Úřadu vlády.
Neříkal jste v minulosti, že nechcete vstoupit do politiky?
Ale já jsem do politiky nevstoupil.
Pracujete pro Andreje Babiše na Úřadu vlády, to není politika?
Jsem jen poradce. Zabývám se tady konkrétními činnostmi a v politice určitě nejsem.
Když se zaměříme na epidemii koronaviru, jsme podle vás na dobré cestě?
Vyčkejme na následující dva týdny, jestli epidemie půjde tím směrem, jak se předpokládá. Data zcela optimální nejsou. Dramatický pokles, který byl velmi pozitivní, je bohužel modifikován počtem testů. Logicky vidíme, že když se testy zvýší, počet nových případů roste. To se stalo například v úterý.
Zmiňujete úterý, kdy v ČR bylo odhaleno 5858 nových případů koronaviru, před týdnem to bylo 4246, ale laboratoře otestovaly skoro o pět tisíc méně vzorků. Narážíte na toto?
Přesně tak. Hodnotím to právě v tomto úhlu pohledu. Reprodukční čísla bychom měli počítat z identické testovací hladiny nebo bychom alespoň měli brát v potaz pokles testů v určitých dnech.
Nemůžete alespoň částečně nastínit výhled do budoucnosti? Kdy se podle vás dostaneme na hranici tisíc nových případů denně?
Odhaduji to někdy na 14. prosince. Za tím si stále stojím, i přestože se objevily názory, že to půjde dolů rychleji. Pokud rozvolňujeme opatření, musíme počítat s rizikem. Síla předchozího balíčku restrikcí nemusí být taková, že počet denních případů bude klesat tak, jak se předpokládalo. Za čtrnáct dní uvidíme.
Na jaře jste proslul výroky, že hranice zůstanou zavřené ještě dva roky a že epidemie tady s námi bude ještě hodně dlouho. Mnozí politici, včetně premiéra Babiše, vás za to kritizovali. Hranice jsou sice otevřené, ale pandemie nabrala na síle. Ukazuje se, že jste měl v mnohém pravdu. Jak to vnímáte?
Bohužel to tak je. Můj nedostatek je obecně to, že mluvím až moc otevřeně. Mnohdy se pak ukazuje, že se to nevyplácí. Přestože jsem měl pravdu, byl jsem za to velmi intenzivně pranýřován. Totéž se týkalo malých klastrů, když jsem mluvil o tom, že by se lidé měli stýkat jen v určitých skupinkách a neměnit je. Také to bylo na jaře bráno jako něco naprosto nepředstavitelného. Další poprask způsobilo, když jsem mluvil o promořování. To bylo slovo, které tady málem vedlo k revoluci. Teď se ukazuje, že je to zcela normální slovo a o promořování se běžně hovoří. Názor na něj sice není stále identický, ale ukazuje se, že plošné promoření populace asi není tou správnou cestou. Ukazuje se totiž, že imunita po prodělání onemocnění covid-19 je poměrně krátkodobá.
České laboratoře odhalily covid už u půl milionu obyvatel. Promořenost v Česku je tedy kolem pěti procent. Kolikaprocentní ji potřebujeme, abychom dostali vir pod kontrolu?
Abychom zastavili cirkulaci viru, potřebujeme mít populaci promořenou minimálně ze sedmdesáti procent. To se ale nepodaří právě kvůli té krátkodobé imunitě, vyléčení z koronaviru ji po nějaké době ztratí. Nemůžeme se na imunitu obyvatel spoléhat. Z toho důvodu potřebujeme účinnou vakcínu, která by měla vést k tomu, že dostaneme vir pod kontrolu.
Tušil jste už na jaře, že se epidemie koronaviru rozjede u nás i ve světě v takovém měřítku?
Já jsem od začátku říkal, že druhá vlna přijde. Nečekal jsem ale, že se epidemie vrátí v takovém rozsahu. Počítal jsem s tím, že v Evropě to bude mírnější, právě vzhledem k tomu, že tu lidé dodržovali pravidla. Ta se ale začala rozvolňovat a to vedlo ke startu druhé vlny, byť v různých zemích udeřila v odlišném čase. V tuto chvíli ale prakticky není žádná evropská země, která by byla druhé vlny ušetřena.
Když jste byl ministrem zdravotnictví, spíše jste utahoval řemeny a nařizoval. Nový ministr Blatný otěže povoluje a epidemická situace se zlepšuje, nebo je alespoň o dost lepší než v říjnu. Není vám to líto?
Já jsem byl vždycky povolán k problému, který jsem musel akutně řešit. Situace na začátku druhé vlny koronaviru byla naprosto alarmující. Skutečně hrozilo, že kapacita zdravotnického systému přeteče. Musel jsem být přísný. Během mého pobytu na ministerstvu jsme se dostali na patnáct tisíc akutních lůžek, které byly připraveny pro covidové pacienty. Takže jsme to zvládli. Teď je to v jiném gardu. Na druhou stranu já pozici panu Blatnému nezávidím. Ono není nic jednoduchého rozvolňovat. V jednom ohledu to je dokonce složitější, minimálně politicky. Tlaky na úplné rozvolnění jsou obrovské. Musíte to ustát, protože jinak dojde zase k nárůstu a pak je složitější se vracet. To by byl velký problém a není vyloučené, že nenastane.
Vyšehradská schůzka vás stála křeslo ministra. Máte k ní ještě co říct?
Nejsem politik, takže jsem nedohlédl na politické dopady. Mediální smršť mě opravdu překvapila. Velmi razantně proti mně vystupovali někteří politici, kteří standardně takové věci dělají a moc s tím nemají problém. Byla to ale samozřejmě moje chyba. Čistě technicky, kdybych se na to měl podívat legislativní optikou, jsem opravdu nic neudělal. Ale o to nejde. Vnímám to jako velkou chybu a nakonec jsem se k tomu i tak postavil.
Už nemusíte mít ochranku?
Ne. Nicméně ochranka se netýkala Vyšehradu. Dostal jsem ji asi deset dní před schůzkou, když se začaly množit výhrůžky nejen mně, ale i mojí rodině. V návaznosti na to mi ministerstvo vnitra nabídlo ochranku, já jsem o ni nežádal. Pak jsme se domluvili, že už není potřeba, a od určitého data už ji nemám.
Takže se situace uklidnila? Už vám nikdo nevyhrožuje?
Už nejsem nositelem restrikcí, nerozhoduji. Dříve jsem všechna negativní opatření vyhlašoval já, takže jsem zlobu obyvatelstva koncentroval na sebe. To mi upřímně nepřišlo moc korektní vůči mně.
Šéf ÚZIS Ladislav Dušek tvrdí, že se Česko bude v lednu a v únoru potýkat s návraty epidemie koronaviru, zejména kvůli rozšíření jiných respiračních nemocí po Novém roce. Souhlasíte s tím?
Ano, epidemie skutečně nabere na síle, ale dojde k tomu přirozeně, i kdyby tady jiné respirační nemoci nebyly. V zimní sezoně bývá koronavirus silnější. V létě jeho aktivita poklesla až o čtyřicet procent, byl tu teplejší vzduch, více jsme větrali a podobně. V kombinaci s tím, že v Česku budou platit mírnější opatření, se dá očekávat, že to půjde nahoru. Respirační nemoci ale nebudou zásadní problém. Roušky totiž logicky nezabraňují jen šíření koronaviru, díky nim bude výrazně ovlivněna i chřipková epidemie. V této sezoně bude mnohem slabší, protože takto jsme se nikdy předtím nechránili. Nicméně do budoucna musíme nastavit opatření tak, abychom se nedostali zpátky do prudkého nárůstu případů jako v září.
Dříve jsem všechna negativní opatření vyhlašoval já, takže jsem zlobu obyvatelstva koncentroval na sebe, říká v rozhovoru pro LN bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Ochranku už nemá, situace se prý uklidnila poté, co přestal rozhodovat o restrikcích. Epidemiolog by byl při současném rozvolňování opatrnější a postupoval pomaleji.
Půjde o třetí vlnu epidemie? Nejspíš ne, protože se nedostaneme na tak nízké hodnoty, abychom mohli říct, že ta druhá skončila. Půjde spíše o vzedmutí druhé vlny.
Vláda bude zítra projednávat přesun ze čtvrtého do třetího stupně přísnosti opatření, který by umožnil například otevření obchodů, služeb a restaurací. Co kabinetu poradíte?
Tlaky jsou obrovské. Já bych ale uvítal, kdyby počty byly jinde. Kdybychom při nějakém větším rozvolňování byli pod tisícovkou případů denně, i tak by to bylo na hraně. Když to pustíme na pěti tisících, je logické, že kontakty opět stoupnou. Mobilita může vést k tomu, že se zase budeme řítit do průšvihu. Na druhou stranu rozumím tomu politickému tlaku. Musíme si ale uvědomit, že opětovné brzdění by bylo náročnější a bolestivější. Zdravotní systém jsme navíc ještě úplně neuvolnili. Když ho budeme stále zatěžovat koronavirem, nebude mít kapacitu na odložené zákroky, které je také potřeba realizovat. S tím musíme počítat, neakutní operace nejdou odkládat do nekonečna.
Takže byste ještě počkal?
Z dat zatím ještě nejsem přesvědčen o tom, že by pokles byl tak dramatický, abychom v pondělí mohli otevřít vše. Zastávám opatrnější přístup. Dovedu si představit, že by se v první uvolňovací etapě otevřely malé obchůdky. Ty takovým rizikem nejsou.
A co restaurace?
Pokud se otevře všechno, riziko bude narůstat. S restauracemi bych počkal.
V září jste mi říkal, že zlomový moment přišel o prázdninách v klubu Techtle Mechtle. Kdy by se podle vás měly otevřít noční podniky?
Situace bude muset být výrazně lepší, aby se mohly otevřít. Do konce roku nevidím prostor pro otevírání barů a nočních podniků.
Minulý týden se do škol vrátili prvňáci a druháci, od příštího týdne se k nim má postupně přidat i zbytek žáků základních škol. Je to podle vás správný postup?
Já jsem několikrát jasně říkal, že prvňáci a druháci by se do lavic vrátit měli. Osobně bych to posunul o týden, ale to už je teď jedno. U ostatních žáků, s výjimkou devátých tříd, bych asi ještě počkal. Největší frekvence nákazy je v domácích podmínkách a na pracovištích.
Testoval byste všechny učitele? Určitě. Žáků je podstatně více, takže to s sebou nese větší kapacitní zátěž a více problémů. Druhá věc je fakt, že výtěr z nosohltanu není nikterak příjemný, proto ho děti mohou odmítat. Teď se ale na trh budou dostávat testy v podobě vykloktání, což by mělo být výrazně příjemnější.
Jak takové „kloktací“testy fungují?
Skupina kolem docenta Hajducha vyvinula jakýsi roztok, který člověk vykloktá a vyplivne ho zpátky do nádobky. Tu zavřete a můžete ji odevzdat u praktického lékaře, který ji pošle do laboratoře, kde roztok vyšetří. Koronavirus by se detekoval z něj. Toto testování by teoreticky mělo být možné i v domácích podmínkách, proces by byl pro děti pohodlnější a nezatěžovalo by to odběrová místa. Dovedu si představit, že by se tento způsob testů využíval u žáků.
Kdy si myslíte, že Češi odloží roušky?
Podle současné situace si myslím, že v chladných měsících tady s námi budou stále.
Takže třeba ještě v březnu? Ano.