Výzkum se podobá malování obrazů

S jadernou fyzičkou Alicí Valkárovou o tom, že ji moc nebavila matematika, o financování české vědy i o tom, že vědecký „Jágr“může vyrůst jen ze široké základny.

si to jen tak, že se původní proton a elektron rozpadnou. Někdy se stane, že srážku přežijí, přesto se objeví spousta nových částic. Říká se tomu difrakční procesy a na rozdíl od některých jiných, dobře popsaných procesů v teorii elementárních částic, tomuhle pořád dobře nerozumíme. Ale zjistili jsme třeba, jak četnost těchto procesů závisí na energii, při níž experiment probíhá. Souběžně probíhaly i konkurenční experimenty jiné skupiny na urychlovači HERA. Díky tomu jsme si mohli dosažené výsledky navzájem potvrdit, nebo vyvrátit. V něčem jsme byli lepší my, v něčem oni, pohánělo nás to do další aktivity. Myslím, že díky tomu o něco víc víme o podstatě hmoty. Šlo o práci, jež mě bavila, měla jsem studenty, kteří si na tom udělali doktoráty a dnes působí u nás i ve světě.

LN Působila jste také jako předsedkyně České fyzikální společnosti, ve vedení Jednoty českých matematiků a fyziků, teď končíte funkční období jako předsedkyně Grantové agentury ČR. Je lehčí dělat fyzikální experimenty, nebo pracovat s lidmi?

Je to něco jiného. Ale pořád se pohybuji v oblasti vědy. V 90. letech jsem začala působit v panelech Grantové agentury. To znamená, že jsem vedle vlastní vědecké práce pomáhala posuzovat navrhované projekty, které stojí za to financovat.

Hodnotila jsem projekty z oblasti fyziky. Až jsem se v roce 2016 stala předsedkyní Grantové agentury. Nebylo snadné opustit výzkum, ale „můj“experiment už byl uzavřen a přemýšlela jsem, co dál. Špičkové experimenty v oboru částicové fyziky se dělají v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Říkala jsem si: Přijdu tam a budu lidem, kteří tam působí dvacet let, rozdávat rozumy? Připustila jsem si, že v určitém věku není jednoduché začít ve vědě dělat něco jiného, takže když se v té době objevila možnost přejít do čela Grantové agentury, v níž jsem už působila, brala jsem to jako nabídku, která přišla v pravý čas.

LN V čele instituce, která rozděluje finance na výzkum, musíte být terčem naštvání pro všechny vědce, kterým agentura peníze nedala...

No, ano. Při úspěšnosti 25 procent je čtvrtina vědců ráda, že dostala peníze na svůj projekt, a 75 procent je naštvaných, že se jejich projekt neuskuteční. Nemusí být naštvaní přímo na mě, ale na panelisty, kteří jejich projekt nevyhodnotili jako vhodný pro financování. Proto se snažíme nastavit co nejobjektivnější proces hodnocení, i když je to těžké. Obvykle to vypadá tak, že z přihlášených projektů není těžké rozpoznat 10 nebo 20 procent výborných, taky snadno určíte nějakých 20 procent nejhorších. Mezi tím jsou projekty, které mohou, ale nemusí být dobré, a mezi nimi vybrat je opravdu obtížné. Přitom však i z této kategorie mohou přijít úplně převratné výsledky, které vůbec nikdo nečekal.

LN Chápu, že rozhodování je nevděčné. Zvlášť když se vědci v malé České republice často osobně znají.

Snažíme se vyhnout konfliktu zájmů, například projekt nesmějí posuzovat vědci ze stejného pracoviště jako vědec, který projekt podal, ani ze spolupracujícího pracoviště. A když panel na základě získaných posudků rozhoduje, musí spolupracovníci žadatele odejít za dveře. Opravdu však někdy platí, že náš panelista,

LN Co kdyby se z grantů financoval jen úplně excelentní výzkum v oborech, o něž má stát zájem, protože jejich výsledky dokáže využít třeba průmysl?

Myslím, že už teď je laťka nastavena tak, abychom financovali dobrý výzkum. Ale osekat jej jenom na něco úzce vymezeného mi nepřipadá rozumné. Excelentní výzkum nevyroste z ničeho. Profesor Cyril Höschl, který také působil ve vedení Grantové agentury, výstižně říkal: Kdyby nebyl v tolika vesnicích nějaký hokejový tým, na čem by nám vyrostl Jágr? Také výborná věda může vyrůst jenom ze široké vědecké základny.

LN Otázka ještě kacířštější: Výsledky základního výzkumu se publikují v mezinárodních časopisech. Nebylo by výhodnější, kdyby ČR nefinancovala základní výzkum, vědci si přečetli jeho výsledky a pak je využili ve výzkumu, který se dá využít v průmyslu?

Není asi náhodou, že všechny státy, které mají rozvinuté technologie a inovace, mají zároveň kvalitní základní výzkum. Ten také přispívá k obecnému poznání přírody a společnosti, a proto žádný stát, který chce patřit mezi vyspělé státy, si ho nemůže dovolit ignorovat.

LN Dočetl jsem se, že pěstujete bonsaje a orchideje a také malujete.

Orchideje mi zrovna nějak zašly, ale bonsajím se daří. Na malování mám teď víc času, protože děti už jsou velké a vnučky už nehlídám. Měla jsem i nějaké výstavy, ale maluji jen proto, že mě to baví. Všimla jsem si, že to má i něco společného s fyzikou. Když malujete, musíte vystihnout to podstatné a ne vykreslovat každý lísteček v lese. Ve fyzice a vůbec ve vědě je to podobné – rozhodnout se, co můžete zanedbat a co naopak ne, vystihuje podstatu věci.