Britové hrají brexitový vabank
Spojené království za měsíc čeká konec tzv. přechodného období. Pokud Britové urychleně nedojednají dohodu s EU, čekají je cla a další komplikace.
Ještě v pátek se zdálo, že brexitový průlom je na spadnutí. Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier odcestoval do Londýna s cílem vyjednat s Brity kompromis ohledně rybolovných práv. Ta jsou předmětem sporu od začátku – kvóty na úlovek ve vlastních vodách byly ostatně jedním z velkých témat již v kampani před referendem o odchodu Spojeného království z EU. Jen co ale vyšly najevo podrobnosti této „přelomové“nabídky, spustila se na nové naděje studená londýnská sprcha. Britové text označili za „pohrdlivý“a dali najevo, že se o něm v současné podobě nechtějí ani bavit.
Na vyjednávání už přitom příliš času nezbývá. Pokud mají potenciální dohodu do konce roku schválit britský i evropský parlament, je na její finální verzi nejvyšší čas. Pokud se to nestihne, zkomplikují od ledna obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty. V posledních týdnech sice britští a unijní vyjednavači dokončili formulace značné části mnohasetstránkové společné smlouvy, ale pravidla hospodářské soutěže, dohled nad řešením sporů a právě rybolovná práva stále zůstávají otevřená. Přinejmenším u posledního z nich si vláda britského premiéra Borise Johnsona nesmí dovolit ustoupit ani o krok vzhledem k jeho mediální citlivosti.
Britská ministryně vnitra Priti Patelová dle agentury Reuters uvedla, že vyjednávání mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií budou pokračovat.
„Zároveň se ale připravujeme na konec přechodného období tak, jak od nás naše země očekává,“dodala ministryně. Podle britských médií bude o nevyřešených bodech v nejbližších dnech jednat premiér Johnson s šéfkou unijní exekutivy Ursulou von der Leyenovou. Patelová zároveň informovala, že Londýn již podepsal s Paříží dohodu, která má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv. S brexitem sice smlouva souvisí jen volně, ale ochrana vnějších hranic byla jedním ze zásadních požadavků euroskeptiků. Nová britsko-francouzská dohoda například podle ministryně počítá se zdvojnásobením počtu policistů hlídajících francouzské pláže. Nasazena budou i nová technická zařízení, včetně radarů a bezpilotních letadel. Na tato opatření obě země podle agentury AP vynaloží 31,4 milionu eur (asi 823 milionů korun). Cílem je uzavřít nebezpečnou cestu do Británie, kterou se převaděči pokoušejí překonat s migranty riskantně v malých člunech.
Krize za krizí
Britský premiér Johnson se dnes nachází v choulostivé situaci. Dvojitý koronavirový lockdown podryl jeho autoritu u libertariánské pravice, z níž se rekrutují skalní příznivci brexitu. Britská ekonomika se sice oficiálně otevře ve středu 2. prosince, země však přejde zpět do takzvaného třístupňového systému, nyní navíc zpřísněného o nová opatření. Johnsonovitak prý hrozí „konzervativní vzpoura“a pro další koronavirový plán možná bude nucen hledat podporu u opozičních labouristů.
Podle britských komentátorů si může Johnson pravicové voliče udobřit jedině skrze zásadový postoj k brexitu, který se neslučuje s jakýmikoli kompromisy. Konzervativní voliči mají ještě v příliš dobré paměti fiasko vlády Theresy Mayové, která sama nakonec při vyjednáváních nedbala na požadavky, z nichž původně „nehodlala ustoupit“. Při brexitu bez dohody však Johnson riskuje silné ekonomické dopady na Spojené království, umocněné navíc koronavirovou krizí.
V nejčernějším scénáři by Johnsonova vláda mohla čelit i potenciálnímu rozpadu Spojeného království. Otázka nezávislosti Skotska se v posledních čtyřech letech periodicky vrací a v případě ekonomicky neúspěšného brexitu není vyloučeno opakování referenda o skotské nezávislosti. Naposledy v roce 2014 zastánci „unie“, tj. setrvání v království, zvítězili poměrem 55 ku 45 procentům.
Minulý týden pak šéfka Skotské národní strany Nicola Sturgeonová oznámila, že bude příští rok o opakování referenda usilovat. V zemi zdevastované covidem a cly by výsledek mohl být pravým opakem toho z roku 2014.