Pomstíme se, zaznívá z Teheránu po atentátu

O víkendu posvátná šíitská města Mašhad a Kom a mauzoleum imáma Chomejního, včera pohřeb s nejvyššími poctami. Takovému rozloučení – které bývá vyhrazeno islámským mučedníkům – se o víkendu dostalo ostatkům Mohsena Fachrízádeha, šéfa íránského jaderného programu. Muž přišel o život minulý pátek za dosud nejasných okolností při atentátu na předměstí Teheránu.

„Říkám to našim nepřátelům jako voják: íránský lid nenechá bez odpovědi žádný zločin, žádný akt teroru,“vyjádřil se včera v pohřebním projevu nad Fachrízádehovou rakví íránský ministr obrany Amír Hatámí. A mluvčí íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Chameneího zmínil nutnost „tvrdého potrestání“těch, kdo atentát zosnovali.

V Íránu jen málokdo pochybuje o tom, kdo je za Fachrízádehovu smrt zodpovědný: prach z exploze se v pátek ještě nestačil usadit, a Teherán již ze zosnování vraždy obvinil USA a zejména „sionistický režim“, tedy Izrael. Přinejmenším v případě Izraele nejde o prázdnou spekulaci: jejich tajné služby dlouhodobě podezírají Teherán, že se pod pláštíkem „mírového nukleárního výzkumu“snaží vyvinout jadernou bombu. Izraelci již v minulosti mnohokrát pohrozili, že využijí všechny prostředky, aby v tom Íránu zabránili.

Stát Izrael sám pracuje na vojenském jaderném programu prakticky od svého vzniku (1948) a v současnosti disponuje několika desítkami až stovkami jaderných hlavic.

Přes bojovnou rétoriku se ale experti shodují, že brzký odvetný úder ze strany Teheránu je spíše nepravděpodobný. Atentát přišel v citlivé době, kdy se Spojené státy – nejbližší spojenec Izraele – chystají na předání prezidentského úřadu, a zatímco končící prezident Donald Trump zvolil vůči Teheránu tvrdou pozici, o jeho nástupci Joeu Bidenovi se soudí, že by se s Íránci spíše mohl snažit domluvit po dobrém. Včetně návratu k tzv. jaderné smlouvě, již právě Trump v roce 2018 za USA vypověděl. Takovou možnost by však případný íránský útok proti Izraeli silně zkomplikoval.

Jak to vlastně bylo?

Způsob, jakým byl Fachrízádeh sprovozen ze světa, zůstává nejasný. Íránci záhy po atentátu uvedli, že na místě útoku nejprve explodovaly bomby a poté neznámí útočníci zahájili palbu. Včera však tajemník íránské bezpečnostní rady Alí Šamchání uvedl, že „sionisté při útoku použili elektronické zařízení ovládané na dálku“. Podle některých íránských médií se zase na místě našly „zbraně s označením izraelské produkce“.

Fachrízádeh je již několikátým vysoce postaveným íránským jaderným vědcem či úředníkem, který buď přišel o život, nebo beze stopy zmizel. K sérii pěti takových atentátů došlo v letech 2010 až 2012; jen jeden z nich byl neúspěšný. Zda tyto vraždy prominentních vědců skutečně zbrzdily íránský jaderný program, však nelze dokázat.