Protest doléhá i na vládní stranu
Před více než měsícem rozhodl polský ústavní soud o výrazném zpřísnění umělých potratů.
V téměř čtyřicetimilionové zemi, kde byly interrupce už předtím povoleny pouze výjimečně, mají být nově fakticky zakázány. Oproti minulosti i v případech, kdy je plod v těle matky vážně poškozený. V řadě polských měst, nejenom v těch velkých, se od té doby konají pravidelné demonstrace.
Protestů se účastní tisíce lidí, hlavně žen. Situace se ale při nich začala v posledních týdnech neustále vyostřovat. Jejich účastníci zablokovali v ulicích několika měst silnice, stavěli barikády. Ve Varšavě se snažili proniknout do vládních budov, v čemž jim zabránily policejní kordony. Pravidelně se shromažďovali i před vilou předsedy nejsilnější vládní strany, Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského.
Konzervativní vláda zřejmě nepočítala s tím, že odpor vůči zpřísnění potratového zákona bude takto velký. Dost možná spoléhala na to, že zdravotní rizika plynoucí z aktuální koronavirové pandemie mnohé kritiky zákona odradí chodit na masová protestní shromáždění.
Politici PiS skutečně začali brzy vinit protestující, že prý přispívají k šíření nákazy. Polsko navíc v minulých týdnech zaznamenávalo stále nové rekordy, pokud jde o počty nakažených. Když to ale na demonstranty nezapůsobilo, začali činitelé vládní strany poukazovat na souvislost mezi protesty a negativními reakcemi na potratový zákon v zahraničí.
Minulý týden například přijal Evropský parlament rezoluci vyzývající vládu ve Varšavě, aby umožnila polským ženám naplnit právo na sexuální sebeurčení a neomezovala jejich základní práva.
Někteří europoslanci přitom prohlašovali, že zpřísnění potratového zákona je přímým důsledkem toho, že konzervativní vláda získala již před lety kontrolu nad polským ústavním soudem, čímž porušila princip dělby moci. V očích konzervativních kruhů, které se mohou opřít o podporu stále ještě vlivné katolické církve, to jenom potvrzuje, že Polsku je údajně zvenčí, například z orgánů Evropské unie, vnucována škodlivá a levicová agenda. V podobném duchu se například během rozpravy v Evropském parlamentu vyjádřila europoslankyně za PiS Jadwiga Wiśniewská.
Ani náznak ústupku
Kabinet premiéra Mateusze Morawieckého se už předtím pustil do konfliktu s Bruselem, a to ohledně budoucího víceletého rozpočtu. Důvodem je právě nově zavedené opatření, podle něhož má být vázáno čerpání prostředků z rozpočtu EU na dodržování zásad právního státu, včetně nezávislosti soudů na vládě. Spolu s Maďarskem Polsko kvůli tomu zablokovalo nejenom přijetí víceletého rozpočtu EU, ale i jejího Fondu obnovy, který má členským státům pomoci překonat hospodářské důsledky koronavirové pandemie. Zatím z Varšavy nepřichází signály, že by vláda chtěla od svého veta upustit.
Zjitřená atmosféra v zemi se již odrazila i na podpoře pro PiS. Zatímco před rokem na podzim pro ni ve volbách hlasovalo necelých 44 procent voličů, nyní se její preference pohybují v rozmezí od 29 procent (IPSOS) do 32 procent (IBRiS). Před opoziční Občanskou koalicí (KO), která je druhá v pořadí, má stále ještě náskok. Jako vládní strana má PiS navíc velkou výhodu: může pokračovat ve své velkorysé sociální politice.
Polští konzervativci z Práva a spravedlnosti (PiS) sice přišli o podporu voličů. Přesto by pořád zůstali nejsilnější, i kvůli své velkorysé sociální politice.