Naučte se cizí jazyk doma

Jak trénovat cizí řeč během karantény? Pomohou online kurzy, mobilní aplikace a filmy v původním znění

Pandemie zavřela jazykové školy a odcestovat do země rodilých mluvčích je v této době když ne přímo nemožné, tak alespoň riskantní či komplikované. Přesto ale existuje spousta možností, jak si osvojit cizí řeč. Pomoci mohou online jazykové kurzy, výukové aplikace do mobilu nebo sledování filmů a seriálů v původním znění na internetových platformách.

Asi největší boom u nás aktuálně zažívají streamovací servery jako Netflix nebo televizní stanice HBO, kde si uživatelé mohou za zhruba 250 korun měsíčně vybrat z bohaté nabídky mezinárodních snímků v různých jazycích. Ti pokročilejší zvládnou film bez titulků, středně pokročilým mohou k porozumění výrazně napomoci cizojazyčné titulky a začátečníci ocení ty české. „Od té doby, co se dívám na Netflixu na seriály v originále, se moje angličtina, hlavně tedy ta mluvená, hovorová, hodně zlepšila. Přijde mi fajn zkombinovat příjemné s užitečným a při koukání na televizi se i něčemu učit,“říká Honza, který je studentem Českého vysokého učení technického v Praze. Osmnáctiletý Jakub, jenž bude letos maturovat na jednom z pražských gymnázií, si zase pochvaluje, že filmy a minisérie na internetových platformách jsou často o dost kvalitnější než na většině televizních stanic, a vyhovuje mu, že si poslechem hovorové angličtiny cizeluje cit pro použití některých frází a skladbu vět.

S mobilem v ruce, kdekoli a kdykoli

Pro sledování filmů v jiném než mateřském jazyce by měl být člověk ovšem obeznámen alespoň s jeho základy. Začátečníci tedy musí zvolit jinou cestu, jak získat potřebné znalosti, které pak tímto způsobem mohou trénovat. Lze například využít klasických učebnic nebo výukových mobilních aplikací. Asi nejznámější z nich je bezplatná platforma Duolingo, jež je na trhu už devět let. Zkušenosti s jejím používáním má studentka dvouoboru francouzština–čínština na Karlově univerzitě Eliška: „Byla jsem s Duolingem docela spokojená, protože tam jsou zábavná cvičení, namluvená výslovnost i podcasty a dá se to na začátku nastavit třeba jenom na pět či deset minut učení denně. Nabízí velké množství jazyků a s tím, jak člověk postupuje do dalších úrovní, může hezky pozorovat, jaké pokroky dělá. Ale přestala jsem ho používat, jelikož mi vadila nesystematičnost procvičování slovíček, která, i když jsou v kategoriích, se často objevují nahodile a ve větách vytvářejí někdy až nesmyslné kombinace.“

Další z oblíbených mobilních aplikací tohoto typu je Babbel. V mnohém se velmi podobá Duolingu, ale navíc poskytuje průběžné vysvětlování gramatiky u právě vyplňovaných textů. Výhodou je i větší množství materiálu pro pokročilé. Pokud zastáváte názor, že nejlépe se člověk řeč učí komunikací s ostatními lidmi, a chcete si prostě s někým popovídat, pak vám bude vyhovovat aplikace Tandem. Funguje jednoduše: dva rodilí mluvčí dvou různých jazyků se vzájemně učí pomocí chatu a videohovorů. Jedinou nevýhodou je, že už musíte mít alespoň nějaký jazykový základ.

Je prokázané, že bizarní a vtipné informace se našemu mozku pamatují lépe než dlouhé tabulky a rámečky. Toho využili tvůrci platformy Memrise, kde se uživatelé mohou cvičit až ve stovce různých jazyků s pomocí zábavných audiovizuálních pomůcek a tzv. memes. Pro fanoušky exotických jazyků je tu zase Mondly, s kterým si pomocí gramatických cvičení, poslechů a čtení můžete osvojit třeba základy bengálštiny. Jedním z dobře hodnocených placených mobilních pomocníků je Beelinguapp. Zde si na své přijdou hlavně milovníci knih, aplikace totiž umožňuje číst zakoupené e-booky souběžně v rodném i zvoleném cizím jazyce, k čemuž si ještě můžete pustit nahrávku textu čteného rodilým mluvčím.

Vysokoškolačka Bára používá k rozšiřování své francouzské slovní zásoby platformu Drops. „Vyhovuje mi, že můžu učení věnovat jen pár minut denně, není to takový závazek. Ale na druhou stranu se toho člověk za tak krátkou dobu moc nenaučí,“komentuje aplikaci zaměřenou primárně na memorování slovíček z různých tematických okruhů. „Myslím, že tohle je alespoň nějaká cesta, jak si udržet kontakt s cizím jazykem. Samozřejmě bych jinak preferovala prezenční kurz v jazykové škole, jenomže na to stejně nemám čas ani peníze.“

Online šetří čas, ale ztěžuje soustředění

Jazykové kurzy jsou oblíbenou variantou pro lidi, kteří touží poznávat taje cizích řečí pod vedením profesionálů. Vzhledem k další vlně pandemie se však veškeré individuální i skupinové lekce musely opět přesunout do online prostoru. „Přechod z prezenční výuky byl náročný především z organizačního hlediska. Na jaře, při první vlně vládních nařízení, jsme byli nuceni téměř ze dne na den převést více než sto kurzů do online formy a proškolit desítky lektorů,“popisuje Nela Hamzourová, manažerka jazykové školy Jipka a dodává: „Pro podzimní semestr jsme vypisovali oba dva typy kurzů – prezenční i online, ale samozřejmě jsme počítali s tím, že se březnová situace může opakovat.“

Rozdílně vnímal transformaci do virtuálního prostoru Goethe-Institut, centrum pro výuku němčiny v Praze. „Jelikož naše organizace již před pandemií nabízela online hodiny, respektive některé kurzy už dlouho probíhaly v kombinované formě, kdy se prezenční výuka střídala s výukou na online platformě, nebylo to pro nás nijak složité. Jednoduše jsme převedli do virtuálního prostoru zbývající učební moduly,“říká zástupce tiskového oddělení institutu Tomáš Moravec. „Někteří studenti dokonce měli velkou radost z toho, že do Goethe-Institutu nemusí každý týden osobně dojíždět,“doplňuje. To, že člověku stačí jenom zapnout doma u stolu počítač a už je na hodině, je rozhodně obrovskou úsporou času, zejména pro mimopražské účastníky. Těch je teď na kurzech asi čtvrtina, což je podle Moravce rozhodně více, než by tomu bylo v normální situaci při prezenční výuce. „Online forma prospívá zejména těm klientům, kteří jsou v prezenční výuce spíše zdrženliví, introvertní. Na výukové platformě může každý pracovat svým vlastním tempem a některé úlohy nebo například poslechová cvičení vícekrát opakovat. Díky tomu pak na meetingy přicházejí výrazně lépe připravení a je pro ně jednodušší se rozmluvit,“připomíná další výhody lekcí přes internet.

Přesto ale výuka skrze monitor nevyhovuje každému. „Přijde mi, že ode mě není vyžadována pozornost, nikdo nepozná, jestli dávám pozor, a obecně se mi prostě hůře soustředí. Taky mám často problémy s připojením a seká se mi obraz, takže se potom musím neustále spolužáků doptávat. A to je trochu stresující,“svěřuje se Kristýna, která letos navštěvuje jeden z kurzů Francouzského institutu v Praze. „Samozřejmě to má i svá pozitiva, jako třeba to, že si můžu vyhledat slova, kterým nerozumím, už rovnou na hodině, aniž by to působilo nepatřičně, že jsem během výkladu na telefonu. Celkově si ale myslím, že distanční výuka dokáže nahradit tu prezenční jen v momentě nouze. Představa, že by se to stalo běžným i v normálním režimu, se mi vůbec nezamlouvá.“Kromě potíží s připojením může být problémem třeba absence tiskárny, protože si žák nemůže vytisknout podklady pro domácí práci. I přesto ale provozovatelé jazykovek tvrdí, že zákazníků, kteří by žádali o vrácení kurzovného kvůli změněné formě výuky, je málo. „Velká většina našich studentů přistoupila k online výuce otevřeně, bez předsudků a tuto formu si zamilovala – alespoň podle našich zpětných vazeb. Klientů, kteří si přejí svůj kurz zrušit, jsou jednotky, avšak najdou se i tací,“shrnuje Nela Hamzourová z Jipky.

„Jen asi 25 procent studentů po uzavření tříd nechtělo na online výuku přejít a přesunuli si poměrnou část zaplaceného školného do dalšího semestru,“přidává se ředitel jazykové školy Spěváček Martin Hejnal. Podle jeho názoru vede stávající epidemie k boomu individuálních virtuálních kurzů, ale s kurzy skupinovými je to složitější. „Do těch se hlásí lidé, kteří se chtějí učit cizí jazyk společně s ostatními, sdílet nezdary a užívat si úspěchů společně. Až časem asi pochopíme, že to jde i přes monitor,“doplňuje Hejnal. K takovému uvědomění má ale zřejmě většina studentů zatím daleko. Stejnou potřebu sdílení a kontaktu se spolužáky v kurzu, což je teď v době virtuální prakticky nemožné, pociťuje i Kristýna: „Chybí mi možnost si po hodině popovídat se spolužáky, sdílet dojmy, ale třeba si i při lekci radit, když je něco složitější.“Některé jazykové školy kvůli zákazu přítomnosti žáků na hodině zaznamenaly menší zájem o kurzy. „Poptávka po kurzech je podstatně nižší. Na těch, kde učíme online pouze po dobu nutnou vzhledem k vládním restrikcím, odhadujeme pokles zhruba na 60 procent,“říká David Dvorský, ředitel jazykové organizace Glosa. „Avšak hlavním problémem zde není online výuka jako taková. Největší překážkou je uzavření základních škol, protože velká část dospělých studentů jazyků jsou rodiče, pro něž je zajištění distanční výuky dětí doma velmi náročné. Musíme proto chápat, že pak již na vlastní vzdělávání nemusí mít dost energie,“vysvětluje ještě.

Od té doby, co se dívám na Netflixu na seriály v originále, se moje angličtina, hlavně tedy ta mluvená, hovorová, hodně zlepšila

Ceny se příliš nemění, angličtina vede

Nabídka i ceny jazykových lekcí zůstávají do velké míry stejné. „Nemyslíme si, že by kurz, který probíhá online a je kvalitní, měl stát méně. Proto jsou naše ceny srovnatelné s těmi minulými, ale s tím rozdílem, že jsme poskytli slevu studentům, kteří se již v září přihlásili do online kurzů,“míní Magda Plecitá z Instituto Cervantes de Praga, který se pod záštitou španělského velvyslanectví už 15 let zabývá výukou španělštiny. Pro představu: kurzy institutu se podle různých úrovní a intenzity pohybují od 5 do 8 tisíc korun za 120 hodin výuky. A například v jazykovém centru Jipka si můžete pořídit semestrální online kurz angličtiny asi za 4500 korun nebo si třeba koupit za 3600 korun tříměsíční virtuální kurz němčiny v Glose.

Ani oblíbenost jednotlivých jazyků se v době lockdownu podle ředitele Dvorského moc nezměnila: „Jedničkou je stále angličtina. Pryč jsou ale doby, kdy tvořila víc než osmdesátiprocentní podíl, nyní se anglicky učí asi o pětinu méně studentů. Suverénním číslem dvě je němčina, tady jsme zhruba na 15 procentech kurzů. Pokud bychom započítali i firemní výuku, patří bronzová příčka v naší škole češtině pro cizince s téměř 10 procenty. Ostatní jazyky pak u nás tvoří podíl jen v řádu jednotek procent: nejsilněji je zastoupena španělština, francouzština a italština.“Dále se také zvyšuje poptávka po exotických jazycích, jako je třeba japonština, korejština, nebo některé severské jazyky.