Střet zájmů? Odpoví až soud
Logickým vyústěním pře Česka a EU je žaloba na Komisi. Kvůli strukturálním fondům ji ČR podala jedinkrát
Finalizování auditu ohledně střetu zájmů českého premiéra, kdy všichni čekají na konečné slovo, zatím připomíná korespondenční klub. Evropská komise a Česká republika si vyměňují dokumenty a vypořádávají připomínky, a i v lednu, kdy podle avíza dorazí z Bruselu závěrečná zpráva v češtině, se rozběhne ještě tříměsíční lhůta na tuzemskou reakci. Jedno se ale rýsuje docela jasně: unijní úředníci trvají na tom, že Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů je, česká strana nesouhlasí a výkladový střet půjde těžko vyřešit jinak než před Soudním dvorem EU. A to znamená další roky, minimálně jeden, kdyby všechno šlo rychle.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které koordinuje implementaci dotací, nechce zatím předjímat, zda žalobu podá. „Česká republika dosud neobdržela oficiální překlad auditní zprávy do češtiny. Řízení tedy není ukončeno a obsah dokumentů i související komunikace zůstává na přání Evropské komise i nadále důvěrné,“sdělil LN mluvčí resortu Vilém Frček.
Česká republika za dobu, co vstoupila do unijního společenství, podala proti některému rozhodnutí Komise sedmnáct žalob. U těch, jež se týkají zemědělských subvencí, zaznamenává úspěch – bylo jich šest, čtyři spory Česko vyhrálo, dva nejsou dokončené. Ve vztahu k Babišově osobě a holdingu Agrofert, který premiér vložil do svěřenských fondů, existují dva evropské audity. Jeden se týká agrodotací, kde už Česko většinu svých připomínek prosadilo.
Druhý, jehož překlad dorazí v lednu, se vztahuje na strukturální fondy, nikoli ten zemědělský, který se řídí odlišnými pravidly. Kvůli strukturálním fondům, respektive rozhodnutí Komise ohledně nich, Česko zatím podalo jen jednu žalobu, v roce 2017, kde se domáhá zrušení části pomoci, a ta ještě není rozhodnutá.
„Aktuálně probíhá před Soudním dvorem EU řízení o kasačním opravném prostředku. Konkrétním předmětem sporu je zadání veřejných zakázek na výrobu obsahu určeného k vysílání v českých médiích,“řekla LN ředitelka odboru komunikace ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.
Dotační hladomor na roky „Strukturální“audit má dvě větve. V jedné se zkoumaly konkrétní podpořené projekty Agrofertu z operačních programů ministerstva průmyslu a životního prostředí, kde řadu z nich seznali bruselští úředníci jako nezákonné výdaje. Některé jsou již Bruselem proplacené, jiné předfinancované českou stranou, do dalších ještě žádné veřejné peníze nešly, jen se podepsala smlouva o poskytnutí subvence. Proplacená eura bude chtít Brusel zpět, proplacené koruny musí po firmě žádat správce operačního programu. To je větev, která sahá do minulosti a vyměřuje korekce za chyby.
Druhá větev se rozpíná nad budoucností a vyrůstá z obecného závěru Komise, že Babiš se od Agrofertu neodstřihl, protože to, jak svěřenské fondy konstruoval, mu stále umožňují holding ovládat. To znamená, že Agrofert nesmí dostat žádné investiční, nenárokové dotace, protože u takových firem to zapovídá unijní regule, ale i český zákon.
Komise míní, že Babiš porušuje zdejší zákon o střetu zájmů i evropská pravidla, česká strana míní, že paragrafům vyhověl. Agrofertu nebude moc platné, že zdejší úřady s Bruselem nesouzní. Obecně platí, že dokud a pokud soud neskončí výhrou Česka, Unie dotčené dotace neproplatí, Česko je ani k proplacení nebude posílat a nemělo by je ani předplácet z domácího rozpočtu. Soudní pře neznamená jen léta čekání na skutečné finále auditu o střetu zájmů, ale taky léta dotačního hladomoru pro holding.
Stát vymáhá už deset let.
Bez efektu
Premiér trvá na tom, že zákon neporušil. „Akcie Agrofertu jsem převedl v důsledku lex Babiš v únoru 2017 do svěřenských fondů a od té doby s nimi nedisponuji, Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a ani mít nemůžu,“uvedl Babiš v reakci na to, že Komise má hotovo s výsledkem, který s ním ohledně střetu zájmů nesouhlasí.
Teoreticky by se mohl soudit i Agrofert, a to kvůli smlouvám na dotace, které už podepsal, ale jejich výplata stojí. Ani holding svůj další postup nechce předpovídat s odvoláním na to, že o výsledcích nemá žádné informace a nikdo ho nekontaktoval.
„Naznačené závěry auditu jsou dle našeho názoru absurdní. V oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny naše dotační projekty byly schváleny úřady a také kontrolovány bez nálezu zásadních závad. Nikdo doposud střet zájmů neprokázal a ani nemůže, žádný není,“sdělil LN mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Jak se audit cizeloval, Komise některé české námitky uznala; nejzásadnější – co se týče peněz – byla ta ohledně extrapolace. Audit zkoumal vybraný vzorek projektů a podle jejich chybovosti dopočítal sankci vůči celkovému počtu projektů a objemu peněz v daných operačních programech. Brusel souhlasil, že chyby dopočítávat nebude, uplatňuje korekce jen na probádané akce. Nejznámější z nich se stalo sto milionů na modernizaci výrobní linky Penamu za účelem měkčího chleba. Vše, co Komise sezná jako nezákonné, musí stát prostřednictvím finanční správy žádat zpět. I to se umí táhnout, v případě systémového selhání ROP Severozápad běží „vymáhací“řízení už zhruba deset let bez výsledku.