Minářova hozená rukavice N
Předvolební malé velké rojení vyvolává u opozice naděje, které se ale nemusí naplnit
a české politické scéně se vytvořily dva bloky pro volby do Poslanecké sněmovny. Středo-pravicový složený z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a blok středově levicový, sestávající z hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a z Pirátské strany. Celostranického referenda před týdnem se zúčastnilo 80 procent pirátů a z nich opět 80 procent odsouhlasilo koaliční spojení se STAN.
Pokud budou Piráti vnitřně disciplinovaní, stanou se, zejména ve městech, tahounem tohoto volebního dvojbloku. Podle měření významných pracovišť se dnes Piráti pohybují mezi 13 a 20 procenty hlasů, jež by v říjnu 2021 mohli získat ve volbách do Poslanecké sněmovny. Preference hnutí STAN se dnes pohybují zřetelně přes deset procent hlasů. Obě čísla sčítat mechanicky nelze, poněvadž část dosavadních příznivců obou stran by rozladěna odešla jinam, avšak nahradili by je příchozí odjinud, třeba od ČSSD. V jaké míře, to nelze předem stanovit.
Trojspolek s nekorunovanou královnou Napravo se dala dohromady velmi zajímavá koalice, jejíž nekorunovanou královnou je ODS. Tato strana se ustavila na jaře 1991, v čele s tehdy mimořádně populárním Václavem Klausem. Stala se tahounem privatizace, kterou ale provázela silná korupce. To zničilo obraz ODS do té míry, že byla odstavena od vlády. Vnitrostranickou změnu provedl brněnský profesor politologie Petr Fiala, ale zejména v pražské organizaci ODS si tvrdé jádro strany dál představuje politiku po svém.
Jako kdyby se spojil David s Goliášem, tak vypadá partnerství ódéesky s TOP 09. Topka, která svého času zazářila ve volbách 16 procenty hlasů, se nyní pohybuje mezi pěti až osmi procenty. Strana prošla krizí, nemoudře se oddělila od hnutí STAN, zakladatelé Miroslav Kalousek a kníže Karel Schwarzenberg ustoupili do pozadí a TOP 09 převzalo po výtce mladé vedení v čele s Markétou Pekarovou Adamovou. Topka má příznivce zejména v Praze a v několika málo regionech, ale jinak je to s ní bledé. Je známým faktem, že názorově se až z 80 procent voliči ODS a TOP 09 překrývají. Jakpak se to asi promítne v trojkoalici s lidovci?
Nejstarší stranou tohoto trojspolku je právě KDU-ČSL. Počátkem roku 1919 ji z moravských regionálních katolických stran složil dohromady Msgre Jan Šrámek, pozdější stálice československé politiky. Uhníst z prorakušáckého těsta upřímně pročeskoslovenskou stranu bylo velkou Šrámkovou zásluhou.
Dnešní KDU-ČSL je na Moravě věrně prokatolická, avšak vcelku je to strana konzervativní v tom smyslu, že lpí na tradičních hodnotách. Je to tedy jiný konzervatismus než ten libertariánský ODS. Možnosti skutečného sblížení obou stran jsou tedy omezené, jedna druhé v podstatě nedůvěřuje. Disciplinovaní lidovci, zejména v moravských krajích, patrně odstaví z předních míst kandidáty ODS a TOP 09, poněvadž masivně přidělí preferenční hlasy kandidátům lidoveckým. Lidovci mají nadto pověst strany poněkud vrtkavé. Před časem znemožnili společný postup ve volbách s hnutím STAN a také se šuškalo, že se jejich dynamický předseda Marian Jurečka už napojil na politické hnutí Mikuláše Mináře.
Odříkaného chleba největší krajíc Tenhle Minář, muž se srdcem na dlani, založil roku 2018 spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritizoval nejen Babiše, ale také strany parlamentní opozice, že se nedokážou sjednotit. Tlačil na ně mocně, nevěda, že ony od jara 2020 už čile piklí. Zoufalý Minář se zachoval podle hesla „Odříkaného chleba největší krajíc“a pustil se do založení vlastní politické strany.
Pomáhají mu s tím například David Ondráčka, bývalý zástupce Amnesty International v ČR, avšak také oblíbený moderátor Vladimír Kořen, až dosud starosta Říčan, a další osobnosti. Pro registraci politické strany na ministerstvu vnitra postačí sice jeden tisíc hlasů, nicméně Minář a spol. se rozhodli posbírat jich alespoň tři sta tisíc, aby bylo vidět, že lid si je přeje a má v ně důvěru. Minářova strana má údajně za lubem získat pro sebe až 20 procent voličů. Tím by se ale jak dvojblok, tak trojblok mohly jít, jak se říká, klouzat, neboť ani při skvělém volebním výsledku by nemusely Babiše přečíslit a on by zůstal suverénem.
Mikuláš Minář není první ani poslední vůdce, který počítá se ziskem významné části oněch asi 40 procent občanů, kteří dlouhodobě nechodí k volbám. A samozřejmě počítá s přeběhlíky do svého tábora: od sociálních demokratů, od topky a možná i od hnutí ANO. Podobné počty však často selhávají. Tak se nám může dost dobře přihodit, že Minářova ozdravná síla český politický prostor jenom ještě více rozbije.
Může nastat situace, že Babiš nebude mít kloudného vyzyvatele a že z parlamentního kolbiště budou vyřazeny některé strany pohybující se dnes kolem sekyry pětiprocentního kvóra. To se týká ČSSD, ale také komunistů. Kam by se asi odebrali jejich příznivci? Kolik by jich posílilo například SPD Tomia Okamury, která zatím ve sněmovně politiku jenom popostrkuje, ale po příštích volbách by ji mohla konečně spolutvořit?
Může se stát, že Babiš nebude mít kloudného vyzyvatele a že z parlamentního kolbiště budou vyřazeny některé strany, pohybující se dnes kolem sekyry pětiprocentního kvora