Alkohol není lék proti koronaviru

Letos na jaře jsme nemuseli ani chodit na sociální sítě. Stačilo sledovat zprávy. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko doporučoval covid přepít vodkou. Jeho americký protějšek Donald Trump zase spekuloval na tiskovce přenášené do celého světa, že by mohlo pomoci pití čisticích prostředků. Nápad chránit se alkoholem nebo čistidly před epidemií je na hranici vtipu z nějaké pokleslé estrády.

Když nic nezabírá, lidé se však mohou uchýlit i k úplným hloupostem, které mohou ohrozit jejich životy. A fake news o léčení a prevenci před koronavirem je stále dost, aktuálně se týkají očkování.

Mnoho lidí nevěří oficiálním údajům. Například v Íránu se na sociálních sítích rozšířila fáma o ochranných účincích alkoholu na základě zprávy z bulváru, podle níž se britský učitel a další lidé nakažení koronavirem vyléčili konzumací whisky a medu. Následkem zvýšené poptávky po alkoholu, který je v Íránu zakázaný, se 300 lidí otrávilo metanolem z pokoutně prodávané kořalky.

Carpe diem

Docent Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, popisuje, jak se lidé s podobnými epidemiemi „rvali“v dřívějších dobách. „Epidemie a následné karantény byly v minulosti spojeny také se změnami v konzumaci alkoholu. Je však obtížné tyto změny nějak jednoznačně charakterizovat,“vysvětluje.

„Na jednu stranu se zachovaly zprávy o tom, že se někteří i v době morových ran chovali podle hesla Carpe diem (užij dne) a oddávali se různým druhům požitků včetně pití,“líčí docent Černý. „Proti tomu se samozřejmě ozývaly morální autority, především teologové, kteří často chápali mor jako boží trest. Společnost se tedy měla chovat zkroušeně a věnovat pokání, nikoli pití.“

Další historická lékařská doporučení byla podle Černého někde mezi. Například v raném novověku byl alkohol, a především víno, považován za důležitou součást zdravé výživy. Proto se ho konzumenti neměli vzdávat ani v době epidemií.

„Navíc si medicína té doby také uvědomovala vliv psychiky a připomínala pacientům, že nesmí v době epidemie upadat do úzkostí – slovo deprese je anachronismus, ale taky by se zde dalo použít,“vypráví docent Černý. „Doporučovalo se tedy přiměřeně holdovat radostem života, jako je jídlo, pití, popovídání s přáteli, protože smutný člověk měl podle názoru tehdejších lékařů větší šanci se nakazit morem.“

Různý stupeň rizika

Dlouhá karanténa a částečné odloučení od společnosti může znamenat, že část lidí začne hledat útěchu v alkoholu. Podle přednosty Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesora Michala Miovského se jasně ukázalo, že covid nereprezentuje stejné adiktologické riziko pro všechny skupiny pacientů.

„Ve společnosti jsou jasně identifikovatelné více zranitelné a rizikové skupiny a ty to zasáhlo výrazněji. Zřetelně se zde promítl prvek sociálního rizika, tedy lidé s nejnižšími příjmy, nižším vzděláním a ti, které covid reálně připravil či připraví o práci,“líčí profesor Miovský.

„Současně je zřejmé, že velký dopad má u skupin, které již před covidem balancovaly na hraně s pitím či jinými látkami. Je patrný dopad u osob s jinými psychickými komplikacemi, které zhoršení situace často řeší právě zvýšenou spotřebou těchto látek.“

Drsné důsledky

Profesor Miovský říká, že část populace již alkohol poznamenal a stala se něm závislou. „Skutečně se to děje,“dušuje se. Cituje studii Nadace Sirius zaměřenou na rodiny, zejména ty sociálně slabší. Její výsledky jsou podle něj skličující. „Dopady jsou již nyní drtivé a zasahuje to skutečně zejména ty nejchudší lidi s dětmi. Je to velmi drsné a ty důsledky budou dlouhodobé a negativně se to odrazí právě u těch dětí.“

Na otázku, jak by se dalo či mělo podobným jedincům a skupinám pomoci, profesor Miovský odpovídá, že klíčové bude rozpumpovat ekonomiku. „Pokud lidé budou mít práci, je to obrovské plus a zásadní moment.“

Pandemii vnímá i jako příležitost k reformě zdravotnického i sociálního systému. „Myslím, že to může být zajímavá výzva pro oba světy těchto služeb – jak zdravotní, tak sociální. Papírování hypertrofovalo a obslužnost obou systémů je neadekvátní. Chtělo by se říci příliš úředníků apapírů.“

Někdy stačí skutečně málo. Třeba si najít na sociálních sítích, že alkohol má preventivní účinky proti nákaze koronavirem. A pak už se nestačíte divit.

Rezervy státu

Státu tedy nezbude než se o své rizikové občany více postarat.„Vidím to jako výzvu k revizi – méně kecat a papírovat a dělat více reálné práce pro lidi,“říká profesor Miovský.

„Určitě jsou zde rezervy, aby stát udělal trochu víc. Skutečně si ale myslím, že velká výzva pro stát je právě redukce byrokracie ve zdravotních a sociálních službách,“říká profesor Miovský. „Potřebujeme efektivnější systém řízení a obsluhy těchto služeb.“